Pokud lidovci budou chtít víc křesel, než jim budou "socani" a babišovci ochotni dát,...Anketa
Nepokoje v Kyjevě mají podle Polreicha jistě svůj důvod i pozadí. „Je dobře je znát a rozumět jim. Jsou legitimní stejně jako ne tak dávná milionová demonstrace v Tel Avivu, která měla sociální podtext. Zde však jde, jak jsme uvědomováni, o politické a v pravdě revoluční motivy, svržení vlády prezidenta a v podstatě o změnu dosavadní politické orientace,“ uvádí v úvodu svého zamyšlení pro ParlamentníListy.cz.
„To pro nás nutně předpokládá podrobnější znalost motivů a pozadí a hlavně uvážlivý rozbor a závěry. Náš společenský, ale i osobní přístup je formován těmito fakty, které se nám snaží zprostředkovat média. Máme jich celou škálu, ale veřejnoprávní jsou posuzována a také obecně přijímána s větší důvěrou s tím, že mocenské, ale i zájmové osobní vlivy jsou přece jenom pod jistou kontrolou, vlastní i systémovou. Tak je nastaven i jistý mechanismus, který nelze srovnávat s cenzurními zásahy z doby naší vysněné prvé republiky, ani s dobou totality. A přece se vloudilo a vžilo do označení naší mediální scény prezidentské označení `žumpa`,“ míní Miroslav Polreich.
Psali jsme:
Ukrajina je velmi složitá, potřebuje velké pochopení a klid
Kterého českého prezidenta máte nejraději?Anketa
„To není o bulváru, ten vlastně ani neznám a ani mně to nevadí. Chci být ale člověkem informovaným o věcech, které mají jistou společenskou váhu. A bohužel nejsem,“ konstatuje.
Ukrajina je podle doktora Polreicha země velmi složitá ve své historii, kultuře, náboženském zaměření, ale i geografickém zařazení. „Bylo by jistě možno zdůraznit i politicko-ekonomický transfer a tím si odpovědět na komplexní složitost země. Prošla jakýmsi `oranžovým` procesem i nakonec stabilizační formou cestou několika voleb. Málokterá země vyžaduje, i vzhledem ke své politické váze, více porozumění, pochopení, tolerance a předně klidu,“ upozorňuje někdejší diplomat a zpravodajec.
Německo přitom Ukrajince obešlo s ropovodem
„Existují skupinové, dokonce nacionální zájmy vedoucí ke zdůraznění jisté dvojakosti této země. Myslím, že není nutno dále a znovu tyto rozdíly definovat. Všichni je dobře známe, stejně jako představitelé EU, Německa, USA i Ruska. A přece do davu na náměstí se zamíchá německý ministr zahraničních věcí (aby podpořil svržení vlády (?) jakoby proruské), místo toho, aby vysvětlil, proč postavili právě s Ruskem a dokonce bez EU ropovod pod Baltem, aby se asi vyhnuli právě té Ukrajině, a nebylo to jistě jen kvůli tranzitním poplatkům. Nebyl na náměstí ale sám, i zástupci EU se přidali, aby po jisté a marné době začínali uklidňovat situaci a hledat řešení. Jiná cesta nakonec není, a proto museli změnit přístup. Prostě bublina splaskla – buďme střízliví,“ sděluje ve svém komentáři.
Psali jsme:
-
Celý text Miroslava Polreicha čtěte ZDE
U nás je prý ale podstatná jiná otázka. „A to je mediální pokrytí právě v našem prostředí. Charakterizovala se celá situace jako revoluce (cíle jsem uvedl výše), hledalo se násilí, nejraději na vládní straně. K tomu dobře sloužili komentátoři z ČT i rozhlasu (Pazderka, Dorazím) a plnili zadání (koho) vedoucí k nenávisti. To nestačilo, nutně se připojil o hodině 22. pan Veselovský, který, když jeho host, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů zasvěceně a střízlivě hodnotil situaci na Ukrajině, dokonce s předpovědí ukončení a umírněného výsledku, byl ostře až hrubě atakován pod nadějnou vidinou války, ke které Veselovský své dotazy směřoval,“ kritizuje Polreich přístup moderátora veřejnoprávní televize.
Média žijí z konfliktu, války a krve…
„Asi si dotazovaný uzavřel vstup do médií, pokud tam bude převládat rusofobie Husákových a Jakešových pohrobků, jako bychom si toho koncem osmdesátých let neužili dost. Na vylepšení `informovanosti` si tento redaktor příště pozval dámu ze Svobodné Evropy, asi s jemu vlastní a naivní domněnkou, že tato instituce zaručuje objektivitu. Stále v našich mediích převládá zásada, že konflikt či válka (jakákoliv, tedy i občanská) je to, z čeho média žijí. Myslím, že my už bychom ale měli vědět, že ve válce prvně umírá pravda a právě novináři jsou její hrobaři,“ uvádí jednoznačně pro ParlamentníListy.cz.
Stačí si prý připomenout Sýrii, kde se fandilo jednoznačně povstalcům, aniž bychom chtěli vědět, kdo to je a koho ti povstalci představují. „Pak se představili sami, a i západní` podporovatelé nyní museli dát ruce pryč. Vzpomeňme na články, že bombardování Asada začne v úterý nebo možná ve čtvrtek. Hlavně, že poteče krev. Po delším, ale nakonec úspěšném váhání došlo k hledání cesty dorozuměním. Je škoda, že Česká republika jako zástupce USA v Damašku zůstala pasivní a pro tuto cestu neudělala nic, i když k tomu měla mandát,“ lituje bývalý významný diplomat.
Nejlepší cestou je porozumění
„Zcela nedávno byl v médiích vyzdvihován i problém Íránu. Neřekl bych, že oprávněně, ale pamatuji se, jak oslavně jsme vítali rozhodování statečného Izraele, že provede nálety na atomová zařízení v Íránu spolu s USA (Charta OSN nám nepadala na váhu). USA odmítly spoluúčast, tak by měl svět zachránit Izrael sám, ale ani to na rozdíl od našich médií nenašlo pochopení u USA. A najednou tu máme konferenci v Ženevě, jistou dohodu a tak si naše média pozvala raději jejich pravidelnou komentátorku Irenku K. a ta poučila český národ, že to nic není, napětí zůstává, protože Íráncům se stejně nemůže věřit. Bohužel opět to našim médiím nevyšlo. Světe, div se, dokonce i v Izraeli se mění politický přístup a prezident Šimon Peres klidně prohlásil, že nemá problém se setkat s íránským prezidentem Hassanem Rouhanim,“ připomíná doktor Polreich v komentáři pro redakci ParlamentníchListů.cz s tím, že toto je správná cesta k porozumění.
Podněcování války najednou nikomu nevadí
Bohužel uvedené příklady z nedávné doby podle jeho slov zařazují naše nezodpovědná média do oblasti podporovatele nenávisti a nepřátelství. „Existují sice instituce, které mají sledovat žurnalistickou etiku, ale pokud jde o válku a v podstatě její podněcování, tak to nikomu, ani jim, nevadí,“ podotýká.
„Československo, již komunistické (to se nyní moc neuvádí), pomohlo Izraeli v těžkých dobách v letech 1948-49, když šlo o jeho samotnou existenci, dodávkami zbraní a výcvikem pilotů. Dnes je doba, kdy může opět aktivně pomoci při zprostředkování mírového řešení či apelování na ně v jiné a nyní podstatně se měnící atmosféře. To zvláště za situace, kdy Izrael ve své, již dlouhé novodobé historii stojí poprvé osamocen. Je třeba i uvést, že další válka v oblasti již nehrozí a stejná situace existuje i v případných teroristických akcích. Nic nebrání k vrácení se znovu k plnění rezoluce OSN z let 1967. Téma úvahy nás od Ukrajiny dovedlo k hlubokému problému celkové naší mediální scény a to je také o nás samotných,“ uzavírá Miroslav Polreich pro ParlamentníListy.cz.
Kdo je JUDr. Miroslav Polreich (* 1931)
Absolvent Fakulty mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy pracoval v letech 1955-1969 v zahraničí ve zpravodajských službách. Aktivně se účastnil vyjednávání během šestidenní války a války ve Vietnamu. Má výrazné zásluhy na uspořádání americko-sovětského summitu v Glassboro v červnu roku 1967. V roce 1968 působil v Radě bezpečnosti OSN v New Yorku.
Po roce 1989 šéfoval bezpečnostnímu odboru Ministerstva zahraničních věcí, v roce 1992 byl československým velvyslancem při OBSE ve Vídni. Byl členem patnáctičlenné mise na Kosovu v roce 1992. Určitou dobu byl jedním z pěti poradců Miloše Zemana. Nyní se věnuje přednáškové a publikační činnosti. Je autorem knihy "Utajená zákulisí".
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
