Především hledání společných zájmů mezi Evropskou unií, Ruskem a Čínou mělo být hlavní linkou IX. Pražské bezpečnostní konference, která se během celého pátku konala v prostorách Národní technické knihovny v Praze.
Vedle obchodních témat a jiné spolupráce se velmi řešila i bezpečnostní situace ve světě a největší hrozby pro zmíněné velmoci, evropské státy a USA. Akce se konala pod záštitou ministra zahraničí Jana Kohouta, ruského, čínského a litevského velvyslance v České republice a několika dalších významných osobností.
NATO podkopávalo demokratizaci Ruska
Při debatě o tom, jak mohou Rusko, Čína a Evropská unie společně čelit aktuálním bezpečnostním hrozbám, se opakovaně projevil odlišný postoj těchto celků k Severoatlantické alianci.
Psali jsme:
„NATO je organizací, která by samozřejmě už neměla vůbec existovat. Stále se snaží svoji existenci nějak obhájit a vysvětlit, v současné době už je jeho fungování nelogické. NATO je pozůstatkem studené války a svého času podkopávalo proces demokratizace v Rusku,“ uvedl Alexander Lukin, prorektor významné Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace.
S tím ale nesouhlasil generál Markus Bentler, stálý vojenský představitel Německa v NATO. Podle něho je Severoatlantická aliance otevřená a přátelská. Žádosti o vstup od dalších států pak prý dokládají, že o existenci NATO je stále zájem.
Vy si myslíte, že Rusko a Čína jsou vaši nepřátelé?
Moderátor akce však pro obsáhlejší diskusi nad potřebností existence této vojenské organizace nedal větší prostor, protože nešlo o konferenci o NATO.
Rus Lukin ale ještě doplnil, že existence Severoatlantické aliance je založena na přesvědčení, že Ruská federace a Čína jsou nepřátelé. „Pokud si myslíte, že to tak je, pak by asi NATO mělo existovat. Jinak to ale nedává smysl,“ sdělil.
Psali jsme:
Významným tématem byly aktuální bezpečnostní hrozby, kterým musí společně čelit jak EU, Rusko a Čína, tak ale i Spojené státy americké. Příkladem nestability a jedné z nevětších bezpečnostních hrozeb je prý současný Afghánistán.
Afghánistán je největší bezpečnostní hrozbou současnosti
Německý generál Bentler konstatoval, že mezi největší problémy Afghánistánu patří výroba a pašování drog, mezinárodní terorismus a propustnost hranic. „Tomu se musíme postavit společně a vypořádat se s tím můžeme tady v Evropě v rámci EU,“ řekl Markus Bentler.
„Situace v Afghánistánu je jedinou skutečnost hrozbou, které v současnosti čelíme, a Rusko poskytlo velkou logistickou podporu pro NATO k tomu, aby se s afghánskou situací něco udělalo. Až devadesát procent drog, které jsou do Ruské federace pašovány, pochází právě z Afghánistánu. Na drogách je u nás závislých asi pět milionů lidí,“ doplnil k tématu Alexander Lukin.
Dva miliony Afghánců prý pěstují opium
Řečníci se shodli v tom, že drogová otázka patří v Afghánistánu k nejproblematičtějším. „Drogová ekonomika tam stále bují. Až dva miliony Afghánců pěstují opium a objem obchodu s drogami v Afghánistánu činí 65 miliard dolarů. To jsou dvě procenta HDP té země,“ uvedl konkrétní čísla analytik Čínského institutu pro mezinárodní studia Mu Changlin.
Prorektor ruské Diplomatické akademie pak doplnil, že v případě hrozby mezinárodního terorismu je třeba brát na vědomí, že ten má základ v islámském extremismu, který ohrožuje nás všechny.
Tentýž významný ruský činitel také zkritizoval především Spojené státy americké, či spíše obecně Západ, protože se prý snaží ničit úsilí Šanghajské organizace pro spolupráci.
Amerika si kupuje vlády menších států
„Tato organizace nemá žádné vojenské a podobné cíle. USA by s ní měly naopak spolupracovat. Jenže si myslí, že Šanghajskou organizaci pro spolupráci (ŠOS) řídí Rusko, a v Rusku vidí soupeře. Dokonce se snaží koupit si některé vlády z členských zemí ŠOS, aby je z této organizace vyvedly,“ sdělil Alexander Lukin.
Psali jsme:
Ke kritice Ameriky si v jistém smyslu přisadil i Číňan Mu Changlin, když reagoval na otázku, co hodlá Čínská lidová republika udělat pro stabilizaci Korejského poloostrova. „Tamní napětí není problémem Číny, ale KLDR na jedné straně a Ameriky a Jižní Koreje na straně druhé. Přestože to není naše věc, sponzorovali jsme šestistranné jednání o nukleárních otázkách a ČLR si přeje denuklearizaci Korejského poloostrova."
Konference se během celého dne jednání zúčastnilo i mnoho českých představitelů z politické i ekonomické sféry. Vystoupil například ministr zahraničních věcí Jan Kohout, šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec či bývalý český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
