17. června europarlament odhlasoval změnu v evropském systému pro vracení ilegálních migrantů do zemí původu. Nová pravidla mají systém zjednodušit a také zrychlit. Ale mají také zároveň respektovat mezinárodní právo, lidská práva, zvláště tedy zákaz nuceného vyhoštění (refoulement – pozn. red.) a kolektivního vyhošťování. Rozhodnutí o návratu od relevantních orgánů tak bude zároveň znamenat povinnost opustit příslušnou zemi EU hned nebo ve stanoveném čase.

Anketa

Je Petr Macinka arogantní?

Ano. A je to špatně

1%

Ano, ale je to dobře

7%

Není

90%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 1448 lidí

„Občané třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o návratu, budou povinni spolupracovat s orgány. Za účelem přípravy jejich návratu mohou být na základě individuálního posouzení zadrženi, například pokud nespolupracují, hrozí u nich riziko útěku nebo představují bezpečnostní riziko. Zadržení bude muset nařídit správní nebo soudní orgán a může trvat až 24 měsíců. V případě změny okolností, objevení nových informací nebo zlepšení spolupráce se třetí zemí bude možné zadržení prodloužit celkem až o šest měsíců. Pokud se státní příslušník třetí země přestěhuje do jiného členského státu, může se na něj vztahovat nová lhůta zadržení. Členské státy budou rovněž moci vyžadovat pravidelné hlášení nebo povinnost pobývat na určeném místě. Lze rovněž uložit alternativy k zadržení, jako je finanční záruka nebo elektronický dohled,“ uvádí europarlament.

Státy také budou moci podnikat opatření, aby k vyhoštění došlo, tedy například domovní prohlídky nebo zabavovat a prohlížet elektronická zařízení. „Bude možné převážet migranty, vůči nimž bylo vydáno rozhodnutí o návratu (s výjimkou nezletilých bez doprovodu), do „návratových center“ na území země, která souhlasí s jejich přijetím, a to na základě dohody uzavřené členským státem EU,“ uvádí dále europarlament. Jenže tyto dohody bude možné uzavírat jen se zeměmi, které dodržují lidská práva.

Europoslanci nová pravidla schválili v poměru 418 pro, 218 proti a 30 zdržení se hlasování. Přičemž po sečtení hlasů se někteří europoslanci z protimigračních stran začali hlasitě radovat a skandovat: „Pošlete je zpět.“ Jejich odpůrci na ně pak začali pokřikovat, že by se měli stydět.

Změna už byla dle deníku Guardian kritizována lidskoprávními organizacemi, jako např. Amnesty International France, která ji označila za „absurdní, krutou a diskriminační“. A také 16 experty OSN, kteří prý již našli více než tucet rozporů s mezinárodní lidskoprávní legislativou.

Hlasování bylo výjimečné i v tom, že na stejné straně byly protiimigrační strany a také strany z EPP, tedy spíše středopravicové strany. Od levicových stran pak začala pršet obvinění, jak jsou politici hlasující pro tuto změnu bezcitní, jaká je to diskriminace a že takto začíná fašismus.

SEND THEM BACK! ??

Großer Jubel im EU-Parlament: Die Rückführungsverordnung ist beschlossen! pic.twitter.com/vA0Ywl2l1U

— Petr Bystron (@PetrBystronAfD) June 17, 2026

Pro ParlamentníListy.cz se ke změně vyjádřil europoslanec Petr Bystroň, jehož strana AfD hlasovala pro změnu. Ten poznamenal, že v europarlamentu mají pravicové strany většinu, když se německá CDU chová tak, jak slíbila svým voličům. „Stačí, aby dělali to, co slíbili lidem,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Podle něho byl na CDU vyvíjen tlak nejen od voličů, ale také od koaličních stran v „lidovecké“ eurofrakci EPP. Německá vládní strana, vůči které Bystroňova AfD stojí v opozici, podle něho pro danou změnu hlasovala v europarlamentu proto, aby mohla říct, že udělala něco proti migraci.

Psali jsme:

Ukrajinští muži jako zdroj pro frontu. Evropa mění pravidla ochrany

Igor Chaun: Zchudlý a odnárodněný občan se nebouří. Znám plán EU

Cenzura se vrátila. V Německu nepustí film o migrantech

Lámou se ledy? Co se musí stát, aby Evropa nebyla ztracená