Navštívili jsme bavorské příhraničí a zůstali v šoku. Natolik klidní a zdánlivě vyrovnaní Němci, vždy tak nějak smířeni s jejich spolkovou, natož pak zemskou vládou, začínají být ve varu. Ceny, ceny, ceny – a válka…

Doporučení k smíchu – nebo spíše k pláči

V obchodech se objevují nápisy, aby lidé zbytečně neotevírali mrazáky a chladicí vitríny. Samootevírací dveře „jedou“ jen na půlku, aby se česky řečeno „nevyvrzalo teplo a neposílalo se pánubohu do oken,“ jak zní české pořekadlo.

„Je to směšné a ubohé,“ konstatuje důchodkyně Ruth. „V Berlíně se neuskromní a nám tady vyčítají každý stupeň tepla,“ hodnotí situaci a povzdechne si, že by se ze zdejšího Pasova nejraději přestěhovala do nedalekého rakouského Lince, protože prý „…tam se o občany víc starají, energii zastropovali už dávno a plyn si dojednali v Rusku extra samostatně“ a už před nějakými měsíci, kdy válka na Ukrajině teprve začínala.

Pasov na Dunaji se už s přibývajícím večerem, kdy se stmívá podstatně dříve, začíná zahalovat do tmy. Památky nebudou osvětleny přes celou noc, bude se údajně vypínat část veřejného osvětlení metodou „jedna lampa svítící, druhá spící“. Ostatně, informace a pokyny spolkové vlády popudily i církev. V křesťanském Bavorsku bylo nemyslitelné, aby se kostely, chrámy řádně nenasvítily. To zdaleka nebylo jen kvůli cestovnímu ruchu.