„Venku vysvitlo sluníčko, počasí skoro jako na jaře. Dokonce i ptáci u nás na “buranově“ se dali oklamat a začali zpívat a dokonce i nechali dobroty, co jim sypu do krmítka, ležet,“ začíná dnešní Nedělní ráno velmi optimisticky Ivan Vyskočil.
„Kdo by v takovém počasí poslouchal zprávy o covidu, a ani já o tom psát nehodlám. Nebudu přispívat k všeobecné naštvanosti, že pořád nevíme, co s tím. Jediní, kdo vědí, jak by se mělo a co by se mělo atd., to jsou úplně jiní soudruzi. Nepřejme si, aby se tito pokusili to tady řídit. Takže rozebírání blábolů pánů Rakušana, Fialy, Ferjenčíka a dalších, tomu se raději také vyhnu. Snad nás zase něčím pobaví paní Pekarová Adamová nebo paní Němcová, a to bude jistě k všeobecnému obveselení naprosto stačit,“ neodpustí si malé rýpnutí herec.
Chlapeček si stěžoval na týrání. Rodiče ho nutí, aby se učil!
„Ale přece jen se k tomu nařízenému pobytu doma jenom krátce vrátím. Ráno jsem v rozhlase poslouchal doktora Cyrila Höschla. Mluvil o tom, že v této době mimo jiné vzrostl i počet případů domácího násilí. I já jsem zaznamenal takový případ,“ říká Ivan Vyskočil.
„Moje partnerka je z malého městečka v Plzeňském kraji. V sousedství jejich rodiny chlapeček ve škole ohlásil, že je obětí domácího násilí a že ho rodiče týrají. Okamžitě nastoupila sociálka a dokonce i policie a zoufalí rodiče-tyrani byli předvoláni do školy. Tam při konfrontaci nešťastná chlapcova maminka se snažila z kluka dostat, co že se mu to vlastně děje? Říká mu: ‚Péťo, copak tě někdo bije, nebo jak tě trápíme?‘ A chlapeček, jistý si svou pravdou, sdělil, že ho týrají, protože ho nutí, aby se učil!“ popisuje v tomto případě naštěstí nakonec celkem úsměvnou historku, kterou zažívá v současné době jistě nejeden rodič.
Neumím si představit, že se ke mně v posteli tulí něco, co vypadá jako Sylvester Stallone