Švihlíková i Robejšek se shodli, že družstva jsou neprávem opomíjenou formou ekonomické organizace, která má na českém území dlouhou a bohatou tradici i potenciál do budoucna.
Ilona Švihlíková upozornila, že družstva dnes trpí špatnou imagí a většina veřejnosti si neuvědomuje, jak hluboce jsou zakořeněna v českých dějinách. Připomněla, že první družstvo vzniklo na našem území již v roce 1847, a období první republiky označila za zásadně „družstevní a spolkové“.
Družstvo Švihlíková popsala jako formu sdružování lidí za společným cílem. Tím podle ní může být i podnikání. Za přednost družstev označila jejich flexibilitu. „Lze aplikovat na jakoukoliv činnost – jak ziskovou, tak neziskovou. Jsou družstva výrobní, zemědělská, odbytová, spotřební, bytová… zároveň je to forma demokratická. Forma, ve které skutečně družstevníci rozhodují o zásadních otázkách firmy a mají na to vliv a nesou za to odpovědnost,“ uvedla ekonomka.

Podle Švihlíkové družstvo vede své členy k odpovědnosti, protože nejsou pouze pasivními zaměstnanci, ale aktivními spolutvůrci fungování celé organizace. Petr Robejšek myšlenku doplňuje tvrzením, že vztah člověka k práci je zásadně odlišný ve chvíli, kdy je spoluvlastníkem. Zároveň družstva považuje za formou hospodaření, která je nadideologická. Družstva jsou podle něj reakcí na „dramatické selhání“ tzv. neoliberálních teorií, které říkají, že trh sám o sobě zajistí optimální výsledky. Podle Robejška je realita jiná.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



