Hlavním tématem aktuálního Týdne v médiích nemůže být nic jiného než právě probíhající sněmovní volby. „Jsou tu proti sobě síly, které chtějí uchovat stávající režim, představovaný vládou Petra Fialy. Jsou tu potom nějaké opoziční síly, které si přejí posuny, ať už doprava, nebo doleva, každopádně změnu, která bude ku prospěchu našim občanům. Jak dopadnou volby, těžko říct, a jak dopadnou povolební vyjednávání, lze říci ještě hůře. Ale jak se v tom předvolebním období chovají média, to už trošku glosovat půjde,“ říká mediální odborník Petr Žantovský.
Chválí všechny statečné, kteří vydrželi sledovat většinu televizních předvolebních debat ve velkých televizích. Česká televize podle Žantovského „jede přímou linku, která je oporou stávající politické garnitury“. To vysílání na CNN Prima News se mu líbí více. „Je to mnohem pestřejší, zvou tam lidi z různých stran, dávají větší prostor, ale není vždy korektní a někteří moderátoři, častěji se to týká Pavlíny Wolfové, mají takový hloupý zvyk většinu toho vysílacího času odmluvit sami, nenechat nikoho domluvit, vnášet mezi hosty rozkol, záměrný spor a svár. Zřejmě si Pavlína myslí, že to zvýší atraktivitu jejího pořadu, ale nejsem si tím jistý. Já si myslím, že to lidi spíš odrazuje a že si říkají, že tohle už nemají zapotřebí poslouchat, protože za prvé, je to pořád dokola totéž, a za druhé, kdo na to má mít pořád nervy,“ soudí mediální analytik.
Zajímavější sondou do politického boje jsou podle něj často debaty novinářů a komentátorů. Z velkého množství těch nejnovějších ho nejvíce zaujali novináři Thomas Kulidakis a politolog Jan Kubáček. „To jsou lidé, kteří mají rozum v hlavě, soudnost a slušnost ve svém naturelu,“ chválí dvojici. Vedle toho jsou ale podle Žantovského mezi hosty i lidé hysteričtí, nesoudní a nezasluhující si označení „odborník“. Nechce ale dělat reklamu konkrétním osobám. Mediální uchopení těchto voleb považuje Žantovský za to úplně „nejhustší“.
Pořadů je největší počet, ale bohužel směřují k velké bulvarizaci. I odborníci na důležité společenské otázky, je jedno, jestli se jedná o ekonomy nebo třeba právníky, měli podle Žantovského často problém dokončit svou myšlenku. Ne proto, že by je někdo cenzuroval, ale kvůli něčemu, co popisuje jako „egocentrismus a hloupost moderátorských pseudo hvězd“. Moderátoři tím podle Žantovského ukazují, že je vlastně vůbec nezajímá, co pozvaný kandidát do Parlamentu ČR chce a o co usiluje. Nezajímá je to do té míry, že ho ani nenechají doříct myšlenku, a kvůli tomu pak nemají čemu oponovat.
„Takže věcná, obsahová cena těchto pořadů se limitně blížila k nule. A pokud sledujete jednotlivé strany a kandidáty, svůj názor si stejně uděláte i bez těchto hysterických pořadů,“ uzavírá maraton předvolebních debat Petr Žantovský.
Spor o Beneše a sudetoněmeckou otázku
Za nehoráznost, která se v médiích objevila právě v týdnu před volbami, označil Petr Žantovský informaci, že Ústavní soud obdržel návrh na zrušení zákona, podle kterého se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Zatím není jasné, zda se tím soud bude vůbec zabývat. Podle dostupných informací podal návrh Spolek Primer. Zákon o zásluhách Edvarda Beneše byl do právního řádu zařazen z iniciativy levicových poslanců v roce 2004 a tvoří ho jediná věta: „Edvard Beneš se zasloužil o stát.“ Podle mediálního analytika nemůže být náhoda, že se tato tematika krátce před volbami vkládá do veřejného diskurzu. „Tady se zavádí naše nové téma, téma, které souvisí s postavením Česka vůči Německu. Vůči Sudetoněmeckému landsmanšaftu, který je dlouhodobě velikým přítelem a patronem pana premiéra Petra Fialy,“ dodává Petr Žantovský.
Mediální analytik je toho názoru, že návrh na zrušení zákona o Edvardu Benešovi není ničím jiným než naschválem a jakýmsi „lakmusovým papírkem“, který má ukázat, jak na něj zareaguje veřejnost a jednotlivé politické strany. Edvard Beneš byl prezidentem Československa dvakrát a jako takový zasluhuje automatickou úctu nebo respekt. „Přepisováním dějin, v tomto případě vymazáním nějakého zákona, se dopouštíme velké nehoráznosti, hlouposti a velké ignorace,“ uvádí Žantovský s tím, že zřejmě jde o to, posloužit nějakému politickému posunu na vnitropolitickém poli. „Jde to přes symboly, vždy to šlo přes symboly,“ upozorňuje.
Doufá proto, že Ústavní soud bude rozhodovat rozumem, a ne podle politického diktátu. „Ale nezapomeňme na to, že jsou tu síly, které usilují o revizi poválečného vývoje a všeho, co jsme tady kdy měli, a o likvidaci pověsti osobnostem, bez kterých by naše dějiny vypadaly jinak,“ dodává mediální analytik. Zatím není jisté, zda se Ústavní soud bude žádostí o zrušení zákona, že se Edvard Beneš zasloužil o stát, zabývat.
Rozloučení s ikonou trampské hudby
Jako poslední událost uplynulého týdne v médiích připomíná Petr Žantovský smutnou zprávu o úmrtí. Dne 25. září zemřel ve věku 82 let v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří Fedor Skotal, přezdívaný Ňuf. Byl významnou osobností trampské a folkové hudby. Žantovský o něm hovoří také jako o „ikoně brněnského života“. „Fedor Skotal nebyl jen symbolem trampské hudby, ale působil i jako novinář. Narodil se ještě za protektorátu, pracoval v brněnských novinách a v Československé televizi. V brněnském studiu připravoval pořady jako Televizní klub mladých, Studio Kamarád, Hudební studio M a další,“ připomíná mediální analytik.
Po roce 1989 se Fedor Skotal pustil do několika významných televizních projektů. Patřil k nim například cyklus Zvláštní znamení touha, inspirovaný slavnou písní skupiny Hoboes, který mapoval českou folkovou a country scénu. Žantovský připomíná, že Skotal byl už od počátků úzce spojen s festivalem Porta – dokonce patřil mezi první redaktory časopisu Portýr, jenž o festivalu informoval a zachycoval dění na této hudební scéně. Právě trampská identifikace se svobodným myšlením patřila k nejdůležitějším hodnotám této generace. „Byla to doba objevování nové romantiky a osvobozování se od nepříjemných věcí okolo nás,“ říká Žantovský. „Něco podobného existovalo i v jazzovém světě u nás. Lidé, kteří se tomu věnovali takříkajíc až po uši, tím projevovali svou integritu a zanícenost pro svobodné myšlení, svobodné setkávání a svobodnou muziku,“ dodává mediální analytik.
Odchod Fedora Skotala je podle Žantovského velkou ztrátou nejen pro komunitu trampů a folkařů, která se postupně ztenčuje a mění i pod vlivem digitálních technologií a nových forem zábavy, ale i pro širší společnost. „To už je vzpomínka, která možná dokonce – i když si to nepřeju – zmizí z generací, které jsou mladší o dvacet a více let než právě Skotal. Nicméně měli bychom tyto lidi připomínat, protože patří k naší historii velmi zásadně a svůj význam neztratili jen proto, že odešli. A svou vzpomínku na něj a na podobné lidi si lidé, kteří se v tom prostředí pohybovali, určitě ponesou do konce svých dnů,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jste spokojeni s výsledky voleb?
autor: Jan Novotný
