Shromáždění Společně za Ukrajinu!, které se konalo v sobotu 21. února na Staroměstském náměstí v Praze, pořádaly organizace Člověk v tísni, Paměť národa, Milion chvilek pro demokracii, Díky, že můžem a Evropský kongres Ukrajinců. Akci moderovali Veronika Sedláčková a Michael Rozsypal.
Cílem akce bylo vyjádřit solidaritu s napadenou zemí během probíhající války, podpořit Ukrajinu a připomenout čtvrté výročí ruské invaze. Jednalo se o třetí ročník této události, která přivedla na Staroměstské náměstí tisíce lidí vyzývajících k pokračující podpoře Ukrajiny.
Jako první host vystoupil prezident Petr Pavel. „Sešli jsme se, abychom vyjádřili podporu Ukrajině. Osud Ukrajiny nám nemůže být lhostejný. Ta válka se nás týká. Jestli nám někdo říká, že už jsme z války unavení, staví se lhostejně k budoucnosti. Je to svým způsobem i naše válka. Ukrajinu podporujeme i ve svém vlastním zájmu,“ řekl Pavel.

Ukrajina podle něj nechtěla nic jiného než to, co jsme chtěli v minulosti i my. „Ani my jsme nechtěli, aby rozhodovali o nás bez nás. Rusko bylo oslabené výsledky studené války a nekladlo odpor rozšiřování NATO a EU. Ukrajina chtěla svou budoucnost. Je v pořádku, že za ní stojíme. Bráníme tím princip, aby malé země o své budoucnosti mohly rozhodovat samy ze své svobodné vůle,“ uvedl prezident.
Potom sdělil, že počátek války klade už do roku 2014. Mluvil o ztracené budoucnosti lidí, mrtvých i unesených dětech. Pokud se nepostavíme zlu, mohli bychom podle jeho slov něco podobného prožívat i my. Když do naší země přišli ukrajinští uprchlíci, podle Pavla jsme to zvládli. Zdůraznil, že dnes mnozí z nich pracují a přispívají do rozpočtu.
„Ve válce umírají lidé na obou stranách, ale musíme si říct, kdo válku začal a proč. Když jsme se s kolegy bavili na mezinárodních jednáních, dospěli jsme k argumentu, že válka by mohla skončit kdykoliv z rozkazu Vladimira Putina. Ale on chce obnovit význam impéria Sovětského svazu, dnes pod hlavičkou Ruska. To je něco, co nikdo z nás nechce,“ dodala hlava státu.
Dále Pavel hovořil o solidaritě s Ukrajinci, kteří zůstali v mrazech bez dodávek energie. „Renáta Kellnerová dorovnala peníze od dárců a poslala 170 milionů na Ukrajinu,“ řekl prezident.

Je rád, že pokračuje muniční iniciativa. „Je v našem zájmu Ukrajinu nadále podporovat až do doby, kdy bude dosažen spravedlivý mír,“ sdělil Pavel a poděkoval všem za to, že neztratili „správný kompas solidarity“.
Po něm vystoupil ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč. „Děkuji vám, že jste přišli podpořit Ukrajinu, která drží linii i díky vám. Díky vám jsme silnější. Děkuji, že chápete, že ruská válka proti Ukrajině není jen věcí Ukrajiny. Putin tím, že napadl Ukrajinu, překročil mezinárodní právo. Na tom, jak válka skončí, záleží i vaše bezpečnost. Rusko rozumí jen síle. My všichni tuto sílu ukazujeme. Říkáme jasně: Putine, odejdi z Ukrajiny! Ruce pryč od Ukrajiny! Ruský vojáku, jdi domů!“ řekl Zvaryč a ještě jednou poděkoval za pomoc i za solidaritu.
„Děkuji vám, že stojíte na straně svobody,“ zopakoval a připomněl slova Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit.
Ukrajina podle něj obstojí. Češi jsou obdivuhodní. „Podporujte nás, velmi si toho vážíme,“ uzavřel svůj proslov.
Dojemná slova ukrajinských uprchlíků
Ukrajinská pečovatelka se svěřila s tím, jak prožívala počátky invaze. Syn odmítl odejít ze země bez svého kocoura, proto musela vzít i domácího mazlíčka. „Syn byl apatický, depresivní. Přišla jsem o práci a musela hledat novou. Brečela jsem u něho. Potřebovala jsem najít byt. Doteď jsem nepřijala žádný dar z České republiky, zvládáme to sami,“ řekla mladá žena a poděkovala lidem, kteří jí pomohli sepsat životopis, takže mohla najít práci v sociálních službách.

Dále poděkovala své zaměstnavatelce a vedoucí. „Začala jsem novou kapitolu. Začala jsem se učit česky, zpívám ve sboru, sbírám peníze na podporu vojáků,“ popsala svůj nový život v České republice.
Vyprávěla o problémech části rodiny, která přišla o dům a ocitla se na území pod ruskou okupací. „Všechno s vámi zvládneme. Všichni lidé jsme stejní. Děkuji vám, Češi,“ řekla migrantka z Ukrajiny.
Brankář Dominik Hašek přečetl překlad proslovu jednoho z ukrajinských hostů: „Jsem obyčejný Ukrajinec. Před pár lety jsem žil obyčejný život. Jednoho rána jsem se probudil a o všechno jsem přišel. Postavil jsem se na obranu vlasti. Válka vás rychle naučí prostým věcem. Začnete si vážit světla, ticha a lidí, když pochopíte, že obyčejní lidé nesou největší břímě. S našimi obránci vše stojí a padá. Jsou tu i další lidé beze zbraní. Chci poděkovat Čechům za podporu. V boji za nezávislost většina Ukrajinců někoho nebo něco ztratila. Stojím tady, abych ukázal, nakolik jsou Ukrajinci silní. Děkuji vám za podporu.“
Hovořila i 19letá dívka, kterou unesli Rusové. Její projev přečetla v češtině herečka Simona Lewandowska: „Před válkou jsem byla obyčejná holka. Když mi bylo 13, zemřela mi maminka. Netušila jsem, jak moc se mi život ještě změní. 24. února 2022 nás probudil rachot vojenské techniky.“

Mluvila o tom, jak Rusové vyvěsili svou vlajku a vyhlásili evakuaci. „Přes pět set dětí naložili do autobusů a odvezli nás na Krym. Náš den začínal ruskou hymnou. Ve škole nám vyprávěli smyšlenou historii – že hladomor nebyl, výbuch Černobylu nebyl. Nejhorší bylo dívat se na malé děti. Léky nebyly. Nikdo se nezajímal o zdraví. Není to jen válka o území, je to válka o identitu. Rusko se snaží vymazat vše ukrajinské. Krade rodný jazyk, je to pokus změnit, kým jsme. Před pár dny jsme si připomínali výročí masových deportací ukrajinských dětí. Tisíce dětí tam stále zůstávají. Nevím, co s nimi bude, když jim svět nepomůže vrátit se domů. Můj příběh je výjimečný, ale nechtěla bych ho prožít znovu,“ řekla ukrajinská dívka a vyzvala k pomoci uneseným ukrajinským dětem, které neměly takové štěstí jako ona.
Vyprávěla, že dvě hodiny šla po zaminovaném poli. Když konečně spatřila ukrajinského vojáka, rozplakala se. „Tisíce dětí zůstávají tam, kde jejich identitu systematicky ničí. Navrácení dětí je věcí spravedlnosti,“ naléhala ukrajinská dívka.
Herečka Jitka Čvančarová přečetla překlad vystoupení další ukrajinské mluvčí. „Jsem manželkou pohřešovaného vojáka. Tisíce vojáků se pohřešují, tisíce jsou v zajetí ve strašných podmínkách. Civilisté se stávají rukojmími války. Nevím, zda jsou naši blízcí naživu, zda potřebují naši pomoc. Víme, že mlčení a nečinnost zabíjejí podruhé. Tohle všechno je známkou genocidy ukrajinského národa. Prosíme svět, aby nebyl lhostejný. Dokud nenajdeme pravdu, válka bude trvat v našich srdcích. Prosíme vás, abyste jednali. Svoboda a životy našich blízkých závisí na solidaritě civilizovaného světa,“ naléhala mladá žena.

Vladimír Polívka tlumočil slova matky pohřešovaného vojáka. „Jsem maminka obránce Bachmutu, mého jediného syna. Denys byl studentem ekonomiky a mezinárodního obchodu, profesionálně hrál fotbal. V červenci 2022 se rozhodl dobrovolně bránit naši zemi. Rozhodnutí učinil vědomě. Doprovodila jsem ho na vlak, který ho odvezl do války. Nastalo nekonečné čekání na zprávu. Denys nejednou zachránil život svých spolubojovníků. Dodnes mi píší a děkují za zachráněné životy. 16. května 2023 přišla zpráva od jeho spolubojovníka, že padl. Není tělo, není DNA, je velká šance, že je v zajetí. Najít ho se stalo smyslem mého života. Jeho oficiální status zní pohřešovaný. Nevím, kde je, co dělá. Snad ví, že na něj čekám každou vteřinu. Hledám ho každý den všude, kde mohu. Napsala jsem stovky dopisů, obrátila se na ambasády, ale výsledek je nejistota, bezmoc, zoufalství. Sdílím svou osobní tragédii ne proto, abych vzbuzovala soucit, ale abyste viděli, že jsme silní. Máme víru ve spravedlnost,“ řekla matka pohřešovaného.

Je podle ní třeba zvýšit povědomí evropských institucí o tomto problému. Popsala sen ukrajinských matek. „Sníme o mírové Ukrajině a o tom, že jednou budou naše děti doma,“ uzavřela mluvčí.
Vystoupil také Martin Kučera, otec třiadvacetiletého Martina Kučery, který padl na Ukrajině. Krátce na něj zavzpomínal.
Hovořila i matka českého dobrovolníka Martina, který vozil na Ukrajinu pomoc a podlehl vážnému zranění. Připomněla, jak byl unavený, přesto v pomoci neustal, neboť viděl, že je jí zapotřebí. „Nebe a peklo si neseme v sobě. Každý nemůže jít bojovat, ale někdy stačí dělat tento svět hezkým. Martin v sobě měl světlo lidskosti, které hořelo jasným plamenem,“ řekla žena.
Přidala se také matka padlého Jiřího Kotrly. Všichni společně pak uctili padlé minutou ticha.
Holland z Polska poslala video, Vašáryová dorazila ze Slovenska osobně
Monika Landmanová promluvila jako zástupkyně Evropské komise. „Evropská unie poskytla obrovskou podporu, aby umožnila Ukrajině bránit se. Členské státy tlačí na Putina, aby zastavil agresi. To, co se děje na Ukrajině, je útok na lidskost, na civilizaci. Nemůže nám být lhostejné, jak válka dopadne. Ukrajina bojuje za principy, na kterých stojí Evropa,“ řekla Landmanová.
Polská režisérka Agnieszka Holland poslala videoposelství, v němž mluvila o hladomoru na Ukrajině za sovětské éry. Potom přešla k současnosti.

„Když vypukla válka, pomáhali jsme uprchlíkům, kteří se v Polsku ocitli. Vlna solidarity trvala přinejmenším rok. Měla jsem pocit, že můžeme vyhrát. Pořád tomu věřím, i když nálady se změnily. Nemůžeme připustit, aby se opakoval Mnichov,“ zdůraznila režisérka.
Nechyběla ani Slovenka Magda Vašáryová. „Je to osm roků, co zabili Jána Kuciaka a jeho snoubenku,“ připomněla na Staroměstském náměstí a dodala, že je třeba pohnat před soud člověka, který k tomu dal příkaz.
Hovořila o tom, že někteří lidé jsou ovlivnění lží propagandy. „Nesmíme si nechat sebrat soucit. To, čím nás krmí propaganda, je, abychom mysleli jen na sebe a vzdali jsme se soucitu s těmi, kteří dnes nemají teplo, světlo ani střechu nad hlavou,“ řekla a připomněla děti, které se učí v metru a nevědí, jaká bude jejich budoucnost. Soucit je podle ní mimořádně důležitá vlastnost.
„Vy, kdo tu stojíte, jste solí této země. Vy jste soucit neztratili. Vážím si toho,“ řekla bývalá diplomatka a herečka.

„Pošlete do háje všechny, kteří si chtějí sednout do zahrádek. Američané přestali podporovat Ukrajinu. Hanba jim! Střední Evropa má teď vlády, které rozkládají EU. Bohužel teď i vaše vláda. Naše vláda už dva roky a maďarská už dvanáct let. Ti, kteří spadli do víru propagandy, jsou navěky ztracení. My ostatní si musíme zachovat zdravý rozum. Buďte s námi, my budeme s vámi, všichni budeme s Ukrajinou,“ řekla Vašáryová.
Kroupa, Minář, Pánek a další
Za Paměť národa promluvil Mikuláš Kroupa. Hovořil o generátorech za třicet milionů korun, které jeho organizace přivezla na Ukrajinu v posledních čtrnácti dnech a poděkoval dárcům. Poděkoval rodičům a předkům, kteří prošli druhou světovou válkou a obdobím komunismu.
„Žijeme v blahobytu, přitom se obáváme, co nám přinese zítřek. Síla je v každém z nás. Každý boží tvor má právo konat. Připomeňme si, že proti aktivitě zla je třeba připomenout aktivitu dobra. Braňme svobodná média,“ řekl Kroupa.
Potom vystoupil Mikuláš Minář, šéf Milionu chvilek. „Prezident Ukrajiny není bezchybný, ale co by se stalo, kdyby neřekl v roce 2022 Američanům, že nepotřebuje odvoz, ale munici. Co by se stalo, kdyby prchl? Ruský voják by stanul na slovenské hranici. Co by následovalo? Putin by přetvořil Ukrajinu ve zbrojnici, z obyvatel by udělal otroky,“ řekl Minář a vyjádřil obavu, že ukrajinské muže by Putin zneužil jako vojáky.

Zdůraznil, že Ukrajinci dnes bojují za Evropu. „Poučme se z historie. Neopakujme chyby. Potřebujeme odvážné politiky, kteří nehodí Ukrajinu přes palubu. Proto si naše poděkování zaslouží prezident Pavel i současná vláda za to, že nezařízla muniční iniciativu,“ řekl předseda Milionu chvilek.
Promluvil i Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. „Přes pět set tisíc Ukrajinců je v ČR. Já bych rád poděkoval za to, že zde můžeme být. Všichni, kteří pracují – lékaři, sestřičky, ve veřejných službách, na stavbách – jsou velcí frajeři, ještě posílají peníze domů,“ řekl Rajčinec.
Bára Stárek za „Díky, že můžem“ hovořila o dezinformacích, které chtějí rozdělit, přesvědčit, že pravda je jen názor. „Ukrajina potřebuje generátory, zbraně, ale potřebuje také, aby existovala pravda,“ řekla a požádala o podpis na podporu médií veřejné služby.
Šimon Pánek ze společnosti Člověk v tísni řekl, že je poslední a že vše už bylo řečeno několikrát. Mluvil o vzteku, které v něm budí manipulace. „Česko je jedno z velkých center podpory Ukrajiny. Jednou na to budeme vzpomínat s hrdostí, jak jsme se semkli a dokázali jsme pomoci. Překonáváme sami sebe,“ řekl a poděkoval všem organizátorům.

Sdělil, že za pár hodin odjíždí na Ukrajinu, aby pomohl kolegům, kteří tam pracují. „Česká vláda se kromě záruky pokračování muniční iniciativy rozhodla vynulovat pomoc Ukrajině. Měla by ji obnovit nejen proto, že je to správné, ale protože tím jasně dáváme najevo, na čí straně stojíme. Veřejnost pomohla ve větších částkách než stát,“ uvedl Pánek.
Dětský sbor Kroky dobra zazpíval nejdříve českou, potom i ukrajinskou státní hymnu. Po skončení shromáždění následoval pochod Hlas Ukrajiny.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022, kdy prezident Vladimir Putin oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Invazní síly vpadly na ukrajinské území z Ruska, Běloruska a Krymu, což vyústilo v největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
Během čtyř let bojů došlo k obrovským ztrátám na životech. Do konce letošního ledna zahynulo přes 325 000 ruských vojáků a 100 000 až 140 000 ukrajinských bojovníků, civilní oběti dosáhly desítek tisíc. Konflikt vedl k masivní humanitární krizi, včetně vysídlení milionů uprchlíků, zničení infrastruktury a globálním dopadům na energetiku a potravinovou bezpečnost. Navzdory počátečním úspěchům Ruska, jako bylo obsazení částí Donbasu, válka vyústila do patové situace. Ani mírová jednání zatím nevedou k úspěchu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.








