Navštívili jsme plzeňské trhy na náměstí Republiky, hned u katedrály svatého Bartoloměje, a nestačili se divit.

Dobrou (ne)chuť!

Človíčka by skutečně pohledal. Trhy ve formátu, který se po léta prakticky nezměnil, probíhají v krajské metropoli už řadu let. I přes kritiku, že stánkaři platí provozovateli nehorázné částky, a proto také občerstvení tady nemůže být nejlevnější. A tak se tu objevují čím dál více překupníci než výrobci, kteří ostatně nemají čas vystávat řadu dnů za pultem a výroba a práce aby jim stála, navíc aby ještě platili desetitisícové sumy.

„Podívejte se, klobása už bude za stovku,“ kroutí nevěřícně hlavou paní Anastázie. Ta si prý také, byť jako pracující důchodce, nechá zajít chuť na ovárek nebo prejt. Ten totiž v nedalekých kamenných obchodech (a nejsou to žádné řetězce) stojí desetinu.

Kontrolní orgány sem tak moc často nechodí, vždyť jde o projekt chráněný zdejší radnicí. Zajímavá byla kauza v předcovidové době, kdy trhovcům pomáhal za kus žvance jistý bezdomovec mající tuberkulózu a ještě nějaké kožní problémy.