Podle Ischenka takzvaná ukrajinská občanská společnost, jak je často prezentovaná na Západě, nepředstavuje ve skutečnosti celou společnost. Jedná se podle něj pouze o užší skupinu privilegovaných lidí. „Jsou organizováni v nevládních organizacích nebo v médiích a jejich postoje jsou v západním diskurzu velmi přítomné,“ tvrdí Ischenko. Jejich témata přitom ne vždy odpovídají skutečným prioritám většiny Ukrajinců.
„Mnoho lidí má jiné starosti. V ukrajinské politice a organizované občanské společnosti jsou však nedostatečně zastoupeni,“ říká Ischenko. Pro sociologa samotného jsou důležitá témata mobilizace, protikorupčních reforem a integrace Ukrajiny do Evropské unie, jak uvedl v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Rundschau. Odpor proti nucené mobilizaci je podle něj silný, ale v médiích se o něm nedočtete.
„Lidé na ulicích, většinou ženy, se v mnoha případech snaží chránit muže, kteří jsou z ulic rekrutováni. Jedná se o spontánní akce. Dosud z nich nevznikly žádné stabilní organizace,“ popisuje Ischenko. Rekrutující důstojníci jsou podle jeho slov na Ukrajině nenávidění a většinová společnost vnímá nucenou rekrutaci coby nelegitimní.
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
„Existuje řada telegramových chatů, ve kterých se sděluje, kde se právě nacházejí náborové týmy, aby se jim lidé mohli vyhnout. Tyto kanály měly v některých případech stovky tisíc odběratelů ve velkých městech, jako jsou Charkov nebo Kyjev. Stát proti tomu zakročil, správci a správkyně těchto skupin byli dokonce trestně stíháni a odsouzeni,“ pokračuje Ischenko v popisu ukrajinských nálad.
Ochota Ukrajinců pokračovat ve válce je podle sociologa rozdílná. Existuje sice stabilní jádro lidí, hlavně v nacionalisticky orientované části občanské společnosti a mezi dobrovolníky, kteří podporují narativ o nezdolné Ukrajině, ale nadšení a víra ve vítězství, které byly silné na začátku války, podle něj postupně oslabily.
„Počet osob odmítajících nastoupit do vojenské služby se nyní pohybuje v milionech, počet řízení zahájených kvůli dezerci nebo neoprávněnému opuštění jednotky v statisících. Tyto počty dosáhly tak vysokých hodnot, že v loňském roce již nebyly oficiálně zveřejněny,“ dodává Ischenko.
Kdo věří Volodymyrovi Zelenskému?
Ukrajinci jsou také unaveni z dlouhodobých dopadů války. To se projevilo zejména po ruských útocích na ukrajinské energetické zdroje, kdy lidé v ulicích blokovali silnice na protest proti odpojení elektřiny. „Lidé neviní pouze Rusko, které bombardovalo energetické zdroje, ale kritizují také nespravedlivé rozdělování elektřiny. Zajímavý průzkum ukázal, že třicet procent lidí viní především nedostatečnou připravenost ukrajinských úřadů na výpadky elektřiny. Není to proto, že by nechápali, kdo odpaluje drony a rakety, ale kvůli jejich hluboké nedůvěře vůči vlastnímu státu,“ vysvětluje Ischenko.
Ačkoliv ukrajinskému prezidentu Volodymyrovi Zelenskému spousta lidí i nadále vyjadřuje důvěru, nepřejí si jeho setrvání ve funkci v dalším období. Podle Ischenka ho Ukrajinci nevnímají jako politika, který by dokázal zajistit ekonomický rozvoj. Ukrajinci proto hledají někoho, u koho by vnímali, že je schopen zajistit dobrou budoucnost země.
Jako další problém Ischenko vnímá postupné vytlačování rusky mluvící populace na Ukrajině z veřejného života. Marginalizace ruštiny podle něj začala už za prezidenta Porošenka a po roce 2022 jen zesílila. Ruština se přestala vyučovat ve školách a děti v ruskojazyčných regionech se podle něj učí pouze ukrajinsky. To považuje za formu „etnické asimilace“.
„Myšlenka je taková, že příští generace Ukrajinců už nebudou mluvit rusky. Existují dokonce snahy zakázat dětem mluvit rusky o přestávkách, a to zákonem,“ vysvětluje Ischenko s tím, že proti této politice se vymezuje spousta Ukrajinců i na sociálních sítích. „Probíhá například diskuse o rusky mluvících ukrajinských vojácích. V některých příspěvcích se těmto vojákům podsouvá, že jsou prakticky na straně agresora, protože mluví rusky. Lidé, kteří bojují za svou zemi, jsou tak ponižováni těmi, kteří nebojují.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s názorem, že Zelenskyj by měl dostat další mandát?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
