„Lidé, kteří mají pocit, že nám mají poroučet, co si máme myslet, jací máme být. A za to je velmi dobře platit?!“ Toto Petr Žantovský tentokrát objevil v médiích

12.01.2019 5:15

TÝDEN V MÉDIÍCH Do veřejného prostoru čím dál více pronikají lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že nám mají poroučet, co si máme myslet, jací máme být, a pokud možno nepochybovat o jejich slovech, pokud možno je následovat a ještě k tomu je obdivovat, adorovat a velmi dobře platit. Petr Žantovský to ilustruje na rozhovoru s aktivistou, který tvrdí, že Češi jsou hloupí a volí politiky, kteří pracují se lží a demagogií. Pozastavuje se ale i nad tím, proč seriózní média informují i o banalitách, a vychází mu z toho, že stačí, aby šlo o akci namířenou proti prezidentu Miloši Zemanovi.

„Lidé, kteří mají pocit, že nám mají poroučet, co si máme myslet, jací máme být. A za to je velmi dobře platit?!“ Toto Petr Žantovský tentokrát objevil v médiích
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Začátkem tohoto týdne přinesly ParlamentníListy.cz obsáhlé vyjádření docenta Univerzity Karlovy Otakara Jelínka k údajné plagiátorské aféře prorektora UK profesora Martina Kováře. „Nedokážu dodat nic nad rámec toho článku, v němž docent Jelínek tak přesně a věcně dokonale popsal okolnosti této kauzy. Ale chtěl bych se zastavit u takové vnější okolnosti. Jako akademického pracovníka mě samozřejmě tahle kauza extrémně zajímá, a tak jsem se podíval na stránky Spolku studentů historie, jinak též FFabula, a jeho studentského historického časopisu Obscura, v němž se obvinění z údajného plagiátorství objevilo. A zaujalo mě na tom několik věcí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Text je uveden prologem, v němž autoři Marek Jandák, Tomáš Konečný a Ondřej Crhák píší: „Publikací našich zjištění zde bychom rádi zdůraznili, jakou sílu v sobě hlas studentstva má a zejména to, že se nemusíme bát ani profesorů či vysokých univerzitních funkcionářů“. „Tak u té věty bych se zastavil, protože ve vysokém školství působím už docela dlouho, různými školami jsem prošel jako student či doktorand, ale pokud si dobře vzpomínám, tak bát se profesorů měl důvod jenom ten, kdo měl co skrývat, a ten, kdo dělal něco nekalého a špatného. Ten, kdo svoji práci odvádí správně a dobře, tak se bát nemusel. A ani v časech méně vlídných, než jsou ty dnešní, to znamená před listopadem 89, to nebylo namístě,“ tvrdí mediální analytik.

Trapná stylizace do role statečných, co bojují se špinavostí světa

Anketa

Rozhazuje vláda Andreje Babiše zbytečně a nezodpovědně naše peníze?

26%
hlasovalo: 12806 lidí
Časy zkraje normalizace jako student nepamatuje, ale hovoří o období perestrojky v druhé polovině osmdesátých let. „Jestli jsme se něčeho jako studenti, co jsme končili buď těsně před listopadem, nebo těsně po něm, nemuseli na škole vůbec bát, tak ani profesorů, ani vysokých funkcionářů. Na vysokých školách začala probíhat poměrně svobodná diskuse, byl tam značně svobodný prostor na vyjádření svých postojů a názorů. Mně tahle věta, kterou tam ti tři autoři umístili, evokuje šíření ne úplně pravdivého obrazu světa, v němž si přisvojují roli hrdinů za to, že něco vykonávají navzdory nějakému tlaku profesorů či funkcionářů. Podle svého konají to dobro a připadají si u toho strašně statečně. Na tom, co udělali, ale není pranic statečného,“ míní Petr Žantovský.

Sám kauzu z věcného pohledu hodnotit nehodlá, ale zaměřuje se na hledisko vnější a mediální. „Jestli skutečně tihle hoši mají pocit, že jsou stateční, tak je něco špatného v této zemi. To je taková stylizace, jako když server Forum24 píše, že se nemohl se svými produkty dostat na billboardy, protože ti oškliví provozovatelé billboardů je nemají rádi, neboť oni jsou ti dobří, ti stateční, kteří bojují se špinavostí světa. To je taková velmi trapná stylizace, která hlavně vůbec není založena na pravdě. Jak vidíme koneckonců i z kauzy pana profesora Kováře, tak aniž by došlo k naprosto průkaznému doložení nějakého pochybení, které by bylo zhodnoceno třeba soudním znalcem, tak ti tzv. stateční dokázali zničit akademickou kariéru člověku, kterému nesahají odborně ani po paty,“ podotýká mediální odborník.

Frčí postmoderní zpochybnění všech hierarchických hodnot

To nepovažuje za odvahu, ale za jakobínství, a to ještě velmi nízké. Zmíněný prolog pokračuje větou: „Tímto děkujeme redakci časopisu Obscura a Spolku studentů historie za odvahu nám poskytnout prostor.“ „Opět ta odvaha. Jaká to je odvaha? Dnes může přece každý napsat kamkoli téměř cokoli, pokud to není v rozporu se zákonem a není to třeba šíření rasové, etnické nebo jiné nenávisti. Jaká odvaha? To je odvaha být konformní. Jsou konformní trendem, který kolem nás běží, a ten trend se jmenuje postmoderní zpochybnění všech hierarchických hodnot, to znamená všech hodnot včetně těch nejvyšších, a možnost pro každého vyjádřit se k čemukoli, i k tomu, čemu nerozumí zdaleka tolik, kolik by měl, když to chce hodnotit. Tomu neříkám odvaha, ale konformita,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

V záhlaví stránek FFabula je umístěna kresba jakýchsi nastražených uší. „Říkal jsem si, že to je docela dobrá symbolika takového – řekl bych – špiclování. Ty nastražené uši známe z literárních či uměleckých děl jako symbol či metaforu odposlouchávání a špiclování. Koneckonců i název časopisu FFabula může znít také autoironicky, protože se zde fabuluje. Ale co je více fabulace a co více odpovídá realitě, nechci hodnotit, nemám ten web tak nastudovaný. Ale dumal jsem nad tím obrázkem, odkud tenhle motiv znám. A pak jsem si vybavil vynikajícího malíře a výtvarníka ruského původu Borise Arcybaševa, jenž za působení ve Spojených státech vytvořil velké množství kreseb, grafik, velkých pláten, které pracují právě s motivem propagandy – komunistické, nacistické, válečné či protiválečné,“ připomíná mediální analytik.

K odstřelu se není schopen v médiích nikdo relevantně vyjádřit

Právě ucho je hlavním motivem Arcybaševova obrazu z roku 1946 Komunistická propaganda. „Tam je motiv ucha velice dominantní. Teď nechci říct, že to ucho, které je na stránce FFabuly, je úplný plagiát. Ale napadá mě, že i nad tímto obrázkem v záhlaví webu FFabula bychom mohli vést velice znamenitou debatu na téma, zda jde o parafrázi, nebo ohlas, nebo o plagiát. Já jsem na webu nenašel uvedeného autora toho výtvarného motivu, takže se mohu domnívat, že to je nějakým způsobem inspirováno tím Arcybaševem. A pak si můžu klást otázky, co to je plagiát, do jaké míry je to plagiát a jestli náhodou tady nejsme v situaci, kdy ‚zloděj křičí: chyťte zloděje‘, metaforicky řečeno. Takže celá ta akce ve mně vzbuzuje velké pochybnosti o své důvěryhodnosti,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Z toho všeho má pocit, protože šlo o pedagoga z Filozofické fakulty přednášejícího historii, že se jedná o nějakou vnitrofakultní přetlačovanou. „Proběhla proměna v řadách akademického senátu, což jsou vnitroškolní věci, které by veřejnost nemusely zajímat, ale mám takový dojem, že tenhle odstřel pana profesora Kováře je součástí nějaké úplně jiné hry a Kovář je v podstatě náhodným prostředkem tohoto boje. O to je to odpornější. To, že se není nikdo schopen k tomu v médiích nijak relevantně vyjádřit kromě zmíněného docenta Jelínka, ve mně potvrzuje dojem, že se asi nemýlím, že nevytvářím žádnou konspirační teorii, že to opravdu je svým způsobem součástí nějakého širšího záměru a že Kovář je jenom náhradní terč. O to je to horší,“ zdůrazňuje mediální odborník.

Skandovalo se: Miloši, bal si spacák, na Hrad míří Placák

Druhé téma mu přihrály Novinky článkem o tom, že se před Hradem demonstrovalo za obnovení monarchie. „Když jsem to četl, měl jsem chvílemi dojem, že to je trochu cimrmanovské. Třeba věta: ‚Poté, co organizátor, historik a spisovatel Petr Placák přečetl proslov, se zbytky průvodu přesunuly do dejvické nádražní restaurace.‘ To je něco mezi Švejkem a Cimrmanem. Celkem bych bral, kdyby to bylo vnímáno jako legrace, parodie, happening, mohlo by to působit i zábavně. Potíž je v tom, že ta pididemonstrace, na níž bylo pár desítek lidí, což byli asi kamarádi pana Placáka, kteří se s ním pak odebrali do dejvické nádražní restaurace, měla politický obsah. A bylo to zcela zjevně namířeno proti prezidentu Zemanovi. Skandovalo se tam: ‚Miloši, bal si spacák, na Hrad míří Placák‘ a tak podobně,“ poukazuje Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V tomto případě už nejde, jak jsme to vídali u hnutí Koruna česká v devadesátých letech, o vážně míněnou politickou nabídku, pokud by demokracie ve stávající podobě už nevyhovovala, nebo se ukázala jako slabá či nevyhovující. „To by pak bylo možné se zamyslet, zda by Parlament neměl zvolit monarchu, případně dědičného monarchu a tak dál. Samozřejmě je to na první pohled anachronismus a je pravděpodobné, že by tento návrh nezískal významnější podporu mezi lidmi. Ale jak víme, v dějinách se často dějí věci, které nemají vůbec žádnou podporu mezi lidmi a jsou jenom silově prosazeny. V tomto případě to asi neprojde, protože se za to asi nepostaví síly, které by to dokázaly prosadit násilím navzdory vůli občanů,“ nepochybuje mediální analytik.

Asi nebude náhoda, že se některá média věnují i banalitám

Nicméně mu vadí, že se nejedná o systémový návrh, ale že to je hlavně namířeno proti prezidentu Zemanovi. „Dnes sedí na Hradě Miloš Zeman a mě by zajímalo, jaké heslo by ti demonstranti volali, kdyby tam seděl pan Drahoš. Třeba: ‚Drahoši, bal si spacák, na Hrad míří Placák‘? Nebo zda by to vůbec bylo, protože je pravděpodobné, že by Jiří Drahoš duchu pana Placáka vyhovoval víc než pan Zeman. Zamyslel jsem se nad touto zprávou opět i z pohledu svobody. Mluvil jsem v prvním tématu o tom, že někdo o sobě či o jiném říká, že je odvážný, ale odvaha se vyjadřuje zejména v situaci, kdy je nedostatek svobody. Já nemám pocit, že máme nedostatek svobody. Alespoň v tom ohledu, že se před Hradem může shromáždit jakýkoli zástup lidí a demonstrovat za cokoli. Například za to, že by měl pan Zeman opustit Hrad, než se lidé přesunou do té dejvické nádražní restaurace. To bych stále zdůrazňoval, protože to je taková hezká pointa, jak říkal Cimrman: ‚Je to takový pěkný konec našeho případu‘,“ poznamenává Petr Žantovský.

To, že se vůbec seriózní média, mezi něž Právo a Novinky stále ještě počítá, věnují takovýmto banalitám, mu opět navozuje trošku „konspirační myšlenku“, jestli to je náhoda. „To se může někde sejít sto příznivců psího plemene čivava a demonstrovat proti panu prezidentovi. Nebo sto zálesáků, kteří hrají na kytaru Ruty šuty Arizona Texas, ale přitom demonstrují proti panu prezidentovi. Kdyby to nebylo zaměřené proti panu prezidentovi, tak si nejsem vůbec jistý, že by Právo nebo jiná média věnovaly takovou pozornost tomu, že tam vyleze pan Placák, než odejde do té nádražní restaurace. Takže je to zase součást jakéhosi kompaktního mediálního přetlačování a útoku na prezidenta Zemana, a to se mi na tom nelíbí. Samozřejmě mají veškeré právo a svobodu se kdekoli setkávat, jen by se těm setkáním měla věnovat vyrovnaná a identická pozornost, a ne takto selektivně,“ myslí si mediální odborník.

Češi jsou hloupí a volí politiky, kteří pracují se lží a demagogií

K poslednímu zastavení ho přivedl rozhovor s Petrem Nutilem na webu Reflexu v sekci Prostor X. „Trošku se mi podprahově nabízí, abych řekl, že je to takový nomen omen. Petr Nutil, jak víme, je jeden z těch aktivistů, kteří nám říkají, že jsme všichni v obklíčení nějakými kremelskými šváby, fake news, dezinformacemi a demagogiemi. A on proti tomu bojuje – statečně, to bych opět zdůraznil – a považuje se za statečného a odvážného. Nu a tento pan Nutil nás nutí k tomu, abychom mu věnovali pozornost díky tomu, že poskytl ten rozhovor. Což o to, ať si každý dává rozhovor, kde chce, když je někdo ochoten ho poslouchat. Ale mě hlavně uráží, když pan Nutil říká, cituji: ‚Nejsme připraveni na dobu elektronických médií a musíme se s tím naučit žít a pracovat.‘ Myšleno tedy my, Češi,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Za elektronická média jsou považována rozhlas a televize, přičemž měl Petr Nutil zřejmě na mysli alternativní weby, což jsou internetová, digitální či interaktivní média. „Takže pan Nutil mluví o něčem, čemu nerozumí. Ale to je jenom banalita. Mě na tom uráží to, že jinými slovy říká, že Češi jsou hloupí, že volí politiky, kteří pracují se lží a demagogií – míní se tím nepochybně Zeman, Babiš a podobně – a to pak protéká do společnosti a pak se stane, že jediným teroristou za poslední dobu tu je Čech. Mám takový pocit, že plácá dohromady hrušky a hřebíky. Ale především bych se pozastavil u té věty, že Češi nejsou na něco připraveni. A kdo tedy je připraven? Němci? A kteří Němci? Jenom paní Merkelová, nebo celý Bundestag, nebo jenom ta část bez AfD, nebo Evropská komise? Nebo evropské instituce jsou připraveny, když my nejsme? Kdo to posoudí, kdo z nás?“ ptá se mediální analytik.

Do médií pronikají lidé, kteří chtějí poroučet, co si máme myslet

„Pan Nutil se jistě považuje za připraveného na dobu – jak on říká – elektronických médií, ale ve skutečnosti digitálních médií. Je to totéž, co jsme si říkali minule, jak autor z Reflexu, co psal o horšočlověku z Hradu, šmahem spláchl většinovou českou populaci jako lůzu, jako nějaký šunt, který nemá tu hodnotu a úroveň a je třeba mu ukazovat správnou cestu, která vede ke šťastným zítřkům. Mám za to, že se nám vracejí padesátá léta, už jsem to kolikrát říkal a stále víc a víc to platí, že do veřejného prostoru pronikají zejména lidé, kteří mají za to, že nám mají poroučet, co si máme myslet, jací máme být, a pokud možno nepochybovat o jejich slovech a pokud možno je následovat a ještě k tomu je obdivovat, adorovat a velmi dobře platit, A to, prosím pěkně, já nechci,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zní to šíleně, ale „dějeBIS“ navazuje na nacisty. Přesně toto se dělalo se školními osnovami za protektorátu, píše Jaroslav Bašta

7:17 Zní to šíleně, ale „dějeBIS“ navazuje na nacisty. Přesně toto se dělalo se školními osnovami za protektorátu, píše Jaroslav Bašta

BIS ve výroční zprávě za rok 2017 vydané loni uvedla, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou…