"Můžete asi začít," dal jeden z kameramanů České televize vlastně svolení ke startu pietní akce. U pamětní desky v horní části Nerudovy ulice v Praze už stál místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer a senátorka Miroslava Němcová. Jenže pět mužů z veřejnoprávního média začalo zmatkovat.

Pět zmatených

V Nerudovce stála ve čtvrtek odpoledne kromě ostatních dvě auta České televize, u pamětní desky dvě kamery a kolem nich pět mužů. Na akci do třiceti lidí "televizáků" až moc. "Je tam vstup. Ještě ne," ozval se další z nich. K proslovu nadechnutý moderátor piety z kanceláře Senátu vydechl. "Ale nemusíme čekat, až nebude vstup," prohlásil poslední. Té hantýrce netřeba úplně rozumět, aby si člověk uvědomil, že některé štáby České televize nejsou moc zběhlé ve spolupráci. Prostě jedna ruka neví, co dělá druhá. A protože i senátoři rádi počkají na "úderníky z Kavčích hor", vzpomínka už mohla začít.

Nejdříve však byl minutou ticha připomenut politický vězeň, místopředseda Konfederace politických vězňů a předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý, který nedávno, přesně 23. února, zemřel. Právě on byl členem protinacistického i protikomunistického odboje a strávil dlouhá léta v komunistických pracovních táborech. Následně Oberfalzer mimo jiné zmínil, že přijmout svou zodpovědnost za budoucnost národa je nebezpečné a nepohodlné, proto je hodno úcty, a pochod studentů na Pražský hrad, který si připomínáme, byl poslední ukázkou svobodného protestu občanů na dlouhá léta.