„Veřejnost nesdílí představu elit, že zavodnění Evropy milionovou vlnou migrace je zázračným impulzem, který dá všemu nový smysl. To si Václav Klaus rozhodně nemyslí, a proto se snaží napříč spektrem oslovit osobnosti a veřejné struktury, aby se vytvořil nejmenší společný jmenovatel, který by umožnil zformulovat pozici České republiky k této krizi,“ odůvodňuje Weigl skutečnost, že Václav Klaus oslovuje představitele politických stran s cílem vytvořit platformu k migrační krizi.

Výstupy projektu by měly pomoci vládě, aby získala mandát od občanů odmítnout přijímání uprchlíků. Pokud vláda doporučení nepřijme za své, v hanspaulském zámečku neuvažují o vstupu do politiky. „My jsme nezisková organizace, think-tank, nejsme zárodek politické strany, hnutí ani ničeho podobného. Tato iniciativa nemá podzemní, tajný druhý plán, je to skutečně omezeno na tuto krizi. My nemáme sílu a prostředky ani ambice do politiky zásadně vstupovat,“ říká ředitel Institutu Václava Klause. Sám exprezident prý o návratu do vysoké politiky neuvažuje. „Neslyšel jsem od něj, že by se chtěl vracet do řeky, v níž tak dlouho plul,“ konstatuje.

Konvička a ti druzí 

V rozhovoru pro Lidové noviny Weigl také nastínil svůj pohled na uprchlickou krizi. „Daleko větší problém než migranti, kteří jsou obětí toho dění, jsou ti, kteří považují přesouvání lidí a obrovský sociální experiment, který migrační krize představuje, za něco potřebného, co nechtějí zastavit. To představuje například systém kvót. Problém není v islámu či migrantech, ale v Evropě. My je sem lákáme našimi životními standardy, sociálními systémy, naším pojetím lidských práv a azylovou politikou. Na druhé straně vytváříme politické krize a konflikty exportem těchto hodnot do nepřipraveného prostoru Blízkého východu a Afriky,“ míní Weigl.

To, co razí protiislámští aktivisté v čele s Martinem Konvičkou, považuje blízký spolupracovník Václava Klause za extrém, jenž vznikl jako reakce na druhý extrém – „na bezbřehé aktivistické nadšení a vítání, na tento agresivní sentiment, který napadá každého, kdo jen zapochybuje, že je ohromné, když do Evropy denně přichází deset tisíc lidí“. Tyto dva proudy se dle Weigla vzájemně živí a jsou schopny zničit to, co se v Evropě vybudovalo. V mnohem vyšší míře než migranti.

Weigl nicméně poukazuje na to, že Evropě hrozí v důsledku masové migrace vytváření ghett, která mohou přispět k rozkladu evropské společnosti. „Dopadnout to nemůže dobře v žádném případě, když taková masa lidí přijde do nepřátelského prostředí, kde se žije podle jiných pravidel, jiných kulturních vzorců. Šance na integraci a asimilaci takového počtu lidí je nulová. Spíše vytvoří paralelní společnosti, které k sobě budou nepřátelské,“ věští ředitel Institutu Václava Klause.