„Nejde jen o procenta HDP.“ Ministr Zůna slibuje rychlá opatření a skutečné posílení armády

Zůna v úvodu poděkoval lidem z resortu obrany, kteří se podílejí na aktuální operaci, a připomněl, že armáda není abstraktní instituce do debatních studií. „Využívám této příležitosti rovněž k tomu, abych poděkoval všem vojákům a občanských zaměstnanců Ministerstva obrany, kteří se v těchto dnech podílejí na plánování, přípravě a provedení operace na evakuaci našich občanů z krizového regionu Blízkého a Středního východu,“ zaznělo v Míčovně. A dodal větu, která zní jako jasný vzkaz, že resort se chce opřít o reálné schopnosti: „Armáda České republiky plní úkoly, disponuje prostředky, podporou a podmínkami, o kterých se nám minulosti nesnilo.“

Ministr pak bez zbytečných oklik přešel k politické rovině. Bezpečnostní prostředí se podle něj zhoršuje, rizik přibývá a stát musí jednat. „Obrana státu je v tomto kontextu jednou z klíčových priorit vlády,“ uvedl. Připomněl také, že průběh současných konfliktů a krizí ukazuje, jak „zásadní je například kvalitní protizdušná obrana, strategické zásoby, nejenom munice, funkční systém varování obyvatelstva, procvičovaný systém zvládání krizí, či odhodlá společnost a infrastruktura“.

Největší pozornost v sále logicky vzbudila pasáž o pozemní protivzdušné obraně – téma, které je bezpečnostně klíčové a politicky zároveň citlivé kvůli ceně. Zůna mluvil o připravované koncepci, která „se zaměřuje na obranu kritické infrastruktury a obyvatelstva“ a „počítá s vybudováním několikavrstvého systému protivzdušné obrany, pokrývající celé území státu“. Vzápětí ale přiznal to, co se v politice často obchází: „Náklady na to budou velmi vysoké.“ A aby nebylo pochyb, kam míří, přidal výzvu k dohodě napříč spektrem: „Musíme dosáhnout konsensu, aby jsme byli ochotni a schopni vyčlenit a rozumně investovat.“

Zůna současně odmítl, aby se obrana zredukovala na jedno číslo a „formální ukazatele“. „Proto nezjednodušíme pohled na potřebu budování naší armády a posilování obrany a bezpečnosti státu pouze na formální ukazatele, ale postupujeme cestou praktických opatření, realizovaných v přijatelném čase, které reálně posílí naši armádu,“ řekl.

Politicky nejostřejší moment přišel ve chvíli, kdy se ministr pustil do otázky efektivity výdajů. Vyslovil nahlas to, co veřejnost často cítí, ale od špiček státu slyší jen zřídka: „Jestliže z období let 2014 až 2025 vzrostly výdaje na obranu o 400 %, proč se adekvátně nezvýšila bojová hodnota a úroveň připravenosti a modernizace armády?“ pokračoval. „Proč v současnosti nedosahujeme tempa modernizace a výstavby armády, které jsme měli například v prvních pěti letech profesionalizace armády?“ A když došlo na pointu, neponechal prostor pro výmluvy: „Odpovědi na tyto otázky přirozeně existují. Nikoliv ale v podobě tezí, ale v podobě dat. Faktů.“

V další části projevu už Zůna stavěl „pozitivní“ plán, který chce veřejnosti i politickým partnerům předložit. Zdůraznil, že „silná moderní a důvěryhodná armáda představuje jeden ze základních pilířů státní suverenity, bezpečnosti obyvatel a plnění mezinárodních závazků“. A vymezil, co má být vládní prioritou: „Prioritou vlády proto je budování profesionálních, technologicky vyspělých a efektivně řízených ozbrojených sil, které budou schopny účinně bránit zemi České republiky, její obyvatele a současně přispívat ke kolektivní obraně spojenců.“

Zůna také naznačil, že změny nebudou jen kosmetické. „V organizační a strukturální oblasti jsou připravovány postupné změny… Tyto změny budou v následujících letech jedním z nejviditelnějších projevů transformace resortu obrany,“ prohlásil. A připojil větu, která by se v politických titulcích klidně neztratila: „Rozsah závazků… se do současné struktury nevejdou, řečeno obrazně, a budeme muset strukturální změny provést.“

Pokud jde o konkrétní schopnosti, ministr výslovně jmenoval směry, které mají udržet kontinuitu i tempo: „Rozvoj konkrétních schopností ozbrojených sil zahrnuje zavádění moderních systémů protizdušné obrany, bezpilotních prostředků, posilování pozemních sil a modernizaci klíčové infrastruktury, včetně leteckých základen.“ A přidal i pokračování digitalizace: „Pokračuje digitalizace a modernizace obranného systému, zejména v oblasti systémů velení a řízení a komunikační infrastruktury.“

Financování chce Zůna opřít o „odpovědnost, transparentnost a předvídatelnost“ a avizoval také praktický krok, který má zrychlit a zpřehlednit práci s penězi a aliančními nástroji. „Současně bude na MO vytvořen v roce 2026 útvar, jehož úkolem bude efektivní čerpání finančních prostředků a procesní řízení nástrojů NATO… a Evropské unie,“ uvedl a vyjmenoval konkrétní příklady.

Zůna propojil obranu také s technologiemi a inovacemi: „Vytvořena bude experimentální jednotka k ověřování nových technologií do vojenských aplikací,“ zaznělo. A jako další signál směrem k domácímu ekosystému zmínil podporu propojování obranné komunity s technologickým prostředím a startupy.

Důraz kladl i na personál a zálohy – bez patosu, ale s tvrdým sdělením: „Bez kompetentního, motivovaného a dostatečně početného personálu Česká republika své politicko-vojenské ambice nenaplní.“ A rámec do budoucna shrnul větou, která předjímá i legislativní a organizační kroky: „Koncepce výstavby armády bude vycházet z principu, že profesionální armáda, aktivní záloha i všeobecná záloha tvoří jeden integrovaný celek.“

V závěru ministr vsadil na mobilizační tón, ale pořád ve stylu „pojďme to udělat“. „V naší armádě, ekonomice, obranném průmyslu… máme velký potenciál… Pokusme se jej společně maximálně využít,“ vyzval.