„Odvezte dřevo.“ Před megapožárem přišlo varování. Ale ochránci si trvají na svém

10.08.2022 16:06 | On-line

V souvislosti s požárem v Českém Švýcarsku se objevovaly zprávy, které kritizovaly správu tamního národního parku za možnost, že šíření plamenů dosti podpořilo nevytěžené uschlé dřevo stromů napadených kůrovcem, a podle Nadačního fondu Svědomí národa na riziko požáru starostové nedalekých obcí upozorňovali již několik týdnů předtím. „Nebylo to bráno příliš vpotaz,“ vzpomínají s tím, že se k problému liknavě stavělo i Ministerstvo životního prostředí. Nyní se komunální politici i někteří odborníci nestačí divit, když od činitelů ze správy národního parku slyší, že byl požár pro přírodu vlastně prospěšným jevem. „Najednou nikdo neotevírá, jaká je to uhlíková stopa,“ zaznělo.

„Odvezte dřevo.“ Před megapožárem přišlo varování. Ale ochránci si trvají na svém
Foto: Twitter Hasičský záchranný sbor ČR
Popisek: Požár v Národním parku České Švýcarsko

Anketa

Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?

6%
92%
hlasovalo: 36950 lidí
Na riziko, že by mohlo být kůrovcem napadené dřevo živnou půdou pro případný požár, upozorňovali zástupci některých okolních obcí a kritika zněla i například od místostarosty Krásné Lípy a senátora Zbyňka Linharta (za STAN). „Nerozporuji přístup národního parku, podle kterého byl rozsah kůrovce tak masivní, že už nebylo možné zasahovat a nechalo se to na přírodě, ať si poradí. Jako zástupci obcí jsme ale upozorňovali na to, že jestliže tady necháme 2,5 milionu kubíků suchého dřeva, vyplývají z toho dvě zásadní věci: zvýšené požární nebezpečí, na které se musíme připravit, a dopad na cestovní ruch a stav komunikací. K tomu měl park přihlížet a bohužel se to ignorovalo,“ vyjádřil se dříve Linhart pro server iDNES.cz.

Ze starostů i dobrovolných hasičů, kteří na to upozorňovali, si prý „dělali srandičky“ a správci parku tak problematiku „řešili“ tím, že starosty měli uklidňovat slovy: „Moc koukáš na zprávy.“

Že byla přitom kritika starostů, jdoucí ke správě národního parku kvůli neodklizenému dřevu po kůrovcové kalamitě v blízkosti nemovitostí, odůvodněná, míní i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která sdělila, že „to není obhajitelné“.

Nadační fond Svědomí národa v této věci upozornil také na červnové setkání starostů na Modravě, kde se již tehdy hovořilo o značném riziku požáru uschlého dřeva, a kromě senátora Linharta na věc upozorňoval například starosta Starých Křečan František Moravec.

Podle Moravce však na připomínky starostů obcí nebyl brán příliš důraz. „Ten důsledek se dostavil o pár týdnů později,“ podotýká. Kromě správy národního parku podle něj podcenilo rizika také Ministerstvo životního prostředí.

Vyšetřovatelům chce dodat dokumenty, které zajistí, aby se podobné katastrofy v Česku v budoucnu neopakovaly. „Myslím si, že to bude tlak i na Ministerstvo životního prostředí,“ doplnil.

Tiskový mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov tvrdí, že byl požár pro přírodu vlastně prospěšným jevem. „Z hlediska obnovy lesního porostu může být oheň prospěšný pro změnu stavu přírodního prostředí, jelikož se výrazně povzbudí přirozená obnova v porostech,“ míní s tím, že v národním parku před sto lety byly uměle zasazeny některé jehličnany na nevhodných místech.

Podobný názor má také výzkumník ekologie lesa z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Libor Hort. „Pokud do toho člověk nebude intervenovat, tak to povede k větší biologické pestrosti,“ míní.

Zdůraznil, že pokud by se tlející dřevo odvezlo, poškodilo by to množství organismů, které jsou na něj vázány. „I odumřelé dříví patří do lesa. Nehledě na to, že se bavíme o národním parku, jehož smyslem by mělo být ponechání volné ruky přírodě na co největší ploše,“ myslí si.

Senátor Linhart nechce postoj parku k bezzásahové zóně rozporovat, vadí mu však, že se neřešilo, jak postupovat v případě požáru. „Mohli jsme být alespoň do nějaké míry na tuto situaci připraveni. Nebyla otázka, jestli to zahoří, ale kdy…,“ vyřkl.

Požár podle něj zkraje orgány podcenily: „Mluvilo se v televizi, že to je pod kontrolou a nic moc se neděje, a my jsme měli – patnáct kilometrů vzdušnou čarou od požáru – kouř až tady.“

„Byla to nezodpovědnost svalovaná na to, že tady ‚chráníme přírodu‘ a ta se ‚chrání‘ tak, že se všechno nechává ladem,“ uhodil pak na správu národního parku s dodatkem, že by z toho měla být vyvozena zodpovědnost.

Fyziolog rostlin a ředitel ENKI o.p.s. Jan Pokorný pak míní, že je mezi živým a mrtvým stromem velký rozdíl. „Říkají, že mrtvý strom stíní… Ten stíní asi tak jako telegrafní sloup,“ spustil. Podle něho nebyl důvod pro to, aby se nechávalo lesy uschnout.

„Tady se programově nechaly uschnout lesy v Českém Švýcarsku poté, co je zkušenost ze Šumavy, že to tam uschlo a tyhle argumenty ‚už si kůrovec sežral své‘, jsem slyšel před dvaceti lety na konferenci UNESCO, a to bylo uschlých 1 500 hektarů, dneska to je třeba 15 000,“ pokračoval se slovy, že nechápe, proč se dala kůrovci volná ruka.

Snaha vytěžit suché kmeny však podle mluvčího národního parku Salova narážela na kritiku veřejnosti. „Stáli jsme pod palbou kritiky, že drancujeme les a chceme si vydělat peníze,“ mínil.

Anketa

Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?

6%
92%
hlasovalo: 36950 lidí
Jeho názorem je, že by bylo možné do budoucna postupovat za pomoci „kontrolovaného vypalování“.

„Já si myslím, že tohle se vymklo kontrole. Kontrolované vypalování – to nevím, co je za pojem. Když si vezmete zákon o požární ochraně a další právní předpisy, zjistíte, že si nikdo z nás nemůže dovolit vypalovat nějaké úseky. Nechápu, jak orgán ochrany přírody může tvrdit, že jde o ‚základní přírodní jev‘,“ obořil se k tomu starosta Starých Křečan Moravec. Podle něj není nikdy zcela jisté, že požár pod kontrolou zůstane.

Pokorný pak upozorňuje i na dopady na přírodu. „To se chceme do takové situace dostat? Proč vypalovat? My bychom měli vracet lesy zpátky, obnovovat,“ odmítá postup vypalováním.

Kůrovec podle starosty Moravce do Česka mohl dorazit ze sousedního Saska, kde se bezzásahové zóny také aplikují. Právě rozšíření těchto zón je problémem i podle senátora Linharta.

Naopak mluvčí národního parku na jejich slova kontruje slovy, že jsou podle něj bezzásahové oblasti stále „malé“ a i v odumřelých porostech byly zásahy „do určité míry“ možné a probíhaly tak i výsadby.

„Co se týče toho vztahu k přírodě, tak to trošku nechápu. Pod dozorem orgánu ochrany přírody jsme přišli o to nejcennější, co tady ve Šluknovském výběžku a v rámci národního parku máme – naši flóru, na kterou jsme byli pyšní,“ hodnotí však starosta Moravec.

Zastupitelka obce Staré Křečany a hydrogeoložka Beatrice Patzeltová ukazuje také na záměr národního parku zavést rozšíření bezzásahových zón, a to tak, že by z dnešních 15 % jeho území bylo bezzásahovým územím za 15 let až 56 % rozlohy. Do roku 2049 pak záměr počítá s rozšířením přírodního území až na 90 % území národního parku. Mluvčí národního parku Salov již po zohlednění událostí posledních dní podotýká, že se z tohoto záměru už stal jen „cár papíru“.

Patzeltová ale vidí problém i v péči o dřeviny a způsobu likvidace invazivních druhů. Řekla, že je v současnosti běžnou praxí, že tyto dřeviny správci nepokácejí, ale uřežou metr od země a pahýl zanechají uschnout.

Tvrzení o prospěšnosti požáru na obnovu přírody pak zcela odmítá Pokorný. Většina diskutujících o problematice podle něj nebere v úvahu, že po vyhoření lesa území postihne sucho, jelikož již stromy nebudou držet vláhu. „Tady se říká, že když shoří les, tak to je v podstatě dobře. Že bude vyšší biodiverzita. Co to je za biodiverzitu? Že tam budou jiný trávy a bude to holá, vyschlá půda?“ tázal se s tím, že pak dost možná dojde k šíření kůrovce.

A připomenul i boj za klima: „Každý malý podnik dělá uhlíkovou stopu. Snaží se zredukovat emise oxidu uhličitého… Je to současná politika. Podřídili jsme jí naši současnou energetiku, zavřeli jsme doly a teď nikdo neotevírá, jaká je uhlíková stopa, když necháme shořet tisíce hektarů smrkového lesa? Je to několik set tun oxidu uhličitého z hektaru. A máme tisíc hektarů,“ poukázal s tím, že je divné, že najednou nikdo nehovoří o emisních povolenkách.

Celé video můžete zhlédnout zde:

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rak

Andrej Babiš byl položen dotaz

VY

Je dobré, že jste si uvědomil, že nemáte na to, být prezident, ale prý zas chcete být premiér. A co takhle skončit? Proč nechcete z politiky odejít, byť jak sám říkáte, Vaše žena a rodina by to ocenili? A určitě ne jen oni.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drzost, kterou volič nepotřebuje. Kdo zastupuje lid. Po volbách se vyjasňuje

14:40 Drzost, kterou volič nepotřebuje. Kdo zastupuje lid. Po volbách se vyjasňuje

Drzost, s jakou přistoupila ČSSD k nominaci Anny Šabatové, volič nepotřebuje. ,,Populus” je lid, pro…