Neuhneme. Auto s tímto logem stojí ve čtvrtek kolem šesté večerní před libereckou hospodou Plzeňka. Před vchodem nervózně pošlapává její majitel Ivan Duleba. Přichází k němu dlouhovlasý muž. „Ten kníže je dole, nebo nahoře?“ ptá se ho. „Bude dole. Jděte a posaďte se. Za chvíli přijede. Zdržel se trochu v jablonecké mincovně,“ odpovídá mu.

Karla Schwarzenberga vyhlížejí i fotografové. Domlouvají se, jakým asi přijede autem, a svůj zrak směřují na Felberovu ulici, kudy by měl přijet. Ale ouha. Najednou jeden z nich vykřikne. „On jde od náměstí a pěšky.“ Čestný předseda topky jim lišácky říká: „Jdu po svých. Slyšel jsem, že je to prý zdravé.“ Pak se vítá s Dulebou a vstupuje do hospody, kde už na něj čeká topácká squadra.