„Chtěl bych dodat ještě jednu věc. Toto zastropování se zdálo ještě před nějakou dobou jako nemožné. A my jsme řešili, jak vyřešit otázku veřejné podpory za stávajících pravidel, která jsou stanovena zákony EU. Podpora byla proti pravidlům jednotného trhu a byl potřeba nutný souhlas Evropské komise. My jsme intenzivně jednali od začátku energetické krize a snažili jsme se vyjednat výjimku z těchto pravidel. Komise tuto výjimku schválila, vlastně v druhém listopadovém týdnu, a díky této výjimce my můžeme nyní zastropovat. Je to důkaz toho, že na unijní úrovni umíme prosazovat naše zájmy, zájmy našich občanů a firem,“ dodal Síkela.
Ing. Jozef Síkela
„Na začátku září jsem veřejně sdělil, že budeme hledat nástroje, jak pomoci velkým firmám. Pokročili jsme ve třech oblastech. Zaprvé jsme chtěli, aby to bylo v souladu s evropským právem. Jak říkal pan ministr Síkela, povedlo se nám nejenom prodloužit nejenom ten rámec podpory průmyslu do roku 2023, ale také změnit podmínky. Druhá podmínka byla, aby ta podpora byla konkurenceschopná v rámci Evropské unie. A tady je opravdu důležitý faktor, že se nám povedlo dojednat maximální výši podpory pro jeden konkrétní podnik nebo pro skupinu podniků. A ta je stejná ve všech členských státech. To znamená, že nemůže být konkurenční nevýhoda pro naše firmy, což je velmi důležité, protože jsme nejvíce průmyslová země EU. A teď je na těch členských státech, jakou cestu pro tu podporu zvolí. A my jsme zvolili cestu, která je administrativně vůbec nejjednodušší. To znamená cestou zastropování v té výši, o které mluvil pan ministr Síkela. Ano, může se stát, že v jiném členském státě bude zastropováno na jiné úrovni, ale ta celková výše podpory bude stejná, jsou to čtyři miliony eur. A teď záleží na tom, jakou mají velkou spotřebu,“ dodal k informacím Síkely ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Současně jsme tam zapracovali ten motivační faktor k úsporám. Protože uspořená energie je ta nejlevnější. Třetí podmínka, jejíž splnění jsme museli najít, jsou finanční zdroje. A právě proto jsme přijali dva zákony. Právě proto jsme přijali windfall tax a právě proto jsme přijali odvody z cen vyrobené elektrické energie podle druhu jednotlivých elektráren. A tyto peníze jednoúčelově použijeme na kompenzace vysokých cen energií pro domácnosti, malé střední a velké firmy. Myslím si, že je to dobře, že všichni podnikatelé bez ohledu na velikost budou mít, co se týče cen energií, stejné podmínky – a dává vám to velkou šanci a velkou naději, že těžký rok 2023 naše firmy ve zdraví přežijí, že udržíme nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. A budeme podnikat v příštích týdnech a měsících další kroky k tomu, aby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se nám povedlo snížit ceny energií, zejména elektrické energie a plynu,“ dodal.
Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun. Celkově by tak cenový strop na energie pro všechny odběratele měl vyjít na maximálně 170 miliard korun. Stát na to podle Stanjury použije peníze, které vybere z mimořádné daně z mimořádných zisků energetických, petrolejářských či těžebních firem a bank, a také ze zastropování tržeb výrobců elektřiny. Podle ministerstva financí by opatření měla příští rok přinést do rozpočtu přes 100 miliard korun.
„Lidovci zastropování pro firmy podporují, je pro ně klíčové udržet nízkou nezaměstnanost,“ řekl novinářům při příchodu na jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Klíčové podle něj je, aby pravidla platila stejně pro celou EU, aby se z podpory pro velké firmy nestala soutěž národních rozpočtů. Stanovené limity považuje za adekvátní.
Opatření ocenili i zástupci firem. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého to je výsledkem dlouhých a obtížných jednání, kdy bylo nutné najít vhodné řešení z hlediska státních financí i situace v průmyslu. „Nebude to pro firmy v současné době znamenat nějaký zázrak, ale situace bude daleko lepší, než kdyby musely platit tržní ceny,“ řekl. Zároveň připomněl, že cenový strop bude omezení. Kromě limitu za spotřeby totiž budou muset firmy o využití zastropování žádat.
„Jde o naprosto klíčový nástroj pro český průmysl,“ zhodnotil návrh viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Připustil, že v českém průmyslu až do dneška přetrvávala velká nervozita, protože by se české firmy bez zastropování dostaly do těžkých problémů a výrazně by se snížila jejich konkurenceschopnost v rámci Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
