Myslíte, že prožijeme Vánoce a Nový rok v lockdownu?Anketa
„Pro sebevědomí každého národa jsou klíčové jeho významné osobnosti, které slouží jako následováníhodné příklady. Tomáš Baťa je takovým příkladem nejen Čechům, Slovákům, ale každému, kdo chce kráčet životem důstojně.“
Tato slova vepsal nejčtenější slovenský spisovatel Jozef Banáš do své nové knihy Jsem Baťa, dokážu to. Román přichází na český trh v českém jazyce a vydává ho nakladatelství Olympia. Podle autora má být inspirativní i pro současné doby, protože Baťa by se jistě uplatnil i v nich.
Výzva k následováníhodným příkladům zaznívala i na slavnostním křtu Banášovy knihy, který probíhal ve středu odpoledne v botelu na Vltavě u pražské Štvanice. „Povznést lidi,“ jmenoval autor hrdinovo krédo, které podle něj dalece přesahovalo sektor obuvnictví.
Zmínil příběh, kterak žáku Baťovi učitel řekl, že by měl korigovat své ambice. Baťa mu vzpurně odpověděl, že on jednou bude obouvat celý svět. A za čtyřicet let se to skutečně stalo. „Když máte vizi a cíl, tak pak přijde i víra. A když máte i víru, tak nemůžete neuspět,“ shrnul baťovskou filozofii Jozef Banáš.
Jeho román poctil předmluvou prezident republiky Miloš Zeman. Připomněl, že ke zlínskému podnikateli a jeho odkazu se hlásil celou politickou kariéru. A ani nebylo třeba, aby připomínal svůj bonmot z devadesátých let: Je třeba více Baťů a méně Kožených.
Fotogalerie: - Jsem Baťa, dokážu to!
„Proti závisti a malosti, která se pravidelně snaží opírat o mocné, v minulosti v Berlíně, v Moskvě, nyní v Bruselu, můžeme bojovat právě tím, že se nebudeme obávat podpořit úspěšné. Být úspěšným podnikatelem není stigma, ale pečeť, která ukazuje na schopnost pracovat ve prospěch celku,“ napsal prezident Zeman do svého věnování.
Knihu Banášovi dorazila pokřtít trojice kmotrů, z nichž nejsledovanějším byl určitě premiér Andrej Babiš, který se právě vrátil z ekologického summitu v Glasgow. Tam prý hovořil s mnoha světovými státníky a z nich téměř všichni při zmínce o České republice věděli, kdo je Tomáš Baťa.
Pak předčítal několik Baťových hesel, která jej zaujala. „Práce dělá muže, šetři slovy,“ bylo to nejvlivnější. V politice to podle něj bohužel chodí právě naopak, tam se šetří prací a politika dělají slova. Baťa byl ale podle něj génius.
Druhý z patronů baťovského románu, spisovatel a publicista Petr Žantovský, zmínil jako podstatný faktor knihy Baťův optimismus, který podle něj předává i Jozef Banáš. Vzpomínal, jak slovenského autora veselá mysl neopouštěla ani vloni o Vánocích, když díky bulváru celé Slovensko sledovalo téměř on-line jeho boj s těžkým covidem.
„Já jsem skutečně optimista, všechno nakonec dopadne dobře. A když to dopadá špatně, vždycky můžu říci, že ještě není ten konec,“ reagoval na Žantovského vyznání později se smíchem sám Banáš.
Třetí z křtitelů, ekonom Miroslav Ševčík, vzpomínal především na Baťův Zlín, kde se narodil a ještě předtím se tam za časů Tomáše Bati seznámili jeho dědeček s babičkou. Vzpomínal, jak jejich tvrdá baťovská výchova, kterou dostali jako členové mládežnických organizací Baťových mladých mužů a Baťových mladých žen, vedla v další generaci ke zrodu doposud posledního českého olympijského madailisty v mužském běhu, Ševčíkova strýce Josefa Odložila.
Premiérovi připomněl, že Baťovi může koncern Agrofert vděčit hned za dvě chemičky (Babiš upřesnil, že Agrofert je jeho bývalá firma, ale Baťův význam pro rozvoj chemického průmyslu ocenil).
Nakonec docent Ševčík jako vysokoškolský profesor ekonomie vyzdvihl Baťovo ekonomické myšlení a přečetl celou řadu jeho pozoruhodných myšlenek z oblasti občanské výchovy. Dnešní občankáři čerpající z materiálů Člověka v tísni by ale těmito tezemi nejspíš byli dost šokováni.
Ševčík totiž zmínil například myšlenku, že „největší hřích je politika postavená na běhání za subvencemi“.
To vedlo k veselé scénce, kdy Ševčík přečetl Babišovi výrok jeho ministryně, že bohatství vzniká z přerozdělování, premiér žádal jméno jeho autorky, a když zjistil, že se jedná o Janu Maláčovou, začal se hlasitě smát.
K Baťovým citátům z občanské výchovy později přihodil ještě jeden i sám autor Jozef Banáš. Baťa podle něj napsal, že „nejsmutnější pohled je na starostu, který jde žebrat na ministerstvo“.
Pak ještě zmínil některé doposud neznámé věci, které jej při sběru pramenů zaujaly a ani v Česku nejsou příliš známé. Například příběh Josefa von Kerzla, českého osobního lékaře císaře Františka Josefa, který pomohl Baťovi k zakázce pro rakouskou armádu a díky tomu mohl vyreklamovat zlínské dělníky z odvodu na frontu. A stejný osobní lékař potom v roce 1916 u umírajícího mocnáře znemožnil podepsání již připravených rozsudků smrti nad českými rebely kolem Rašína a Kramáře (nový císař jim po nástupu udělí milost).
Předcházející kniha Jozefa Banáše pojednávala o Milanu Rastislavu Štefánikovi, blízkém slovenském spolupracovníku Masaryka. A autor v něm vidí řadu styčných bodů i s Tomášem Baťou, o kterém psal nyní. „Oba jsou v podstatě stejná generace, oba skončili předčasně tragicky při letecké havárii a oba mají významný podíl na povznesení Československa,“ vysvětlil svůj zájem Josef Banáš v následném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Celý rozhovor připravujeme k vydání v následujících dnech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
