Chcete, aby byl Andrej Babiš znovu premiérem?Anketa
Od května by měla například Saúdská Arábie snížit těžbu o 500 tisíc barelů denně, Irák o 211 tisíc nebo Kuvajt o 144 tisíc barelů denně. Kromě toho Kazachstán, který je součástí širší skupiny OPEC+, sníží svou produkci o 78 tisíc barelů denně. Tyto škrty doplňují jednostranné snížení o půl milionu barelů denně, které Rusko oznámilo na začátku roku.
Těžba ropy - ilustrace
Snahou těchto opatření je zlepšení globální rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a odstranění krátkodobého přebytku nabídky způsobeného slabou poptávkou v USA a Evropě. Účinek opatření se podle expertů pravděpodobně ještě zvýrazní, pokud se čínská ekonomika v průběhu roku zvedne po problémech s pandemií covidu-19.
Ceny ropy podle informací serveru Investing.com od oznámení prudce vzrostly a dostaly se až na 84 dolarů za ropu Brent, což je největší nárůst za poslední rok. Dlouhodobě ale ani snížení nabídky nemusí zaručit další zvyšování cen, protože poptávka vinou pokračujícího boje s inflací bude možná dále slábnout.
Fotogalerie: - Proti odvolání Ševčíka
Podle britského analytika Marca Ostwalda rozhodnutí OPEC+ také ukazuje „obrat Saúdské Arábie od USA k Číně a Asii“, potažmo budování těsnější spolupráce s Ruskem. Snížení produkce ropy již zkritizovala americká ministryně financí Janet Yellenová, která uvedla, že to byl nekonstruktivní čin.
„Myslím, že je to politováníhodný krok, který se OPEC rozhodl učinit. Zatím si nejsem jistá, jaký bude mít dopad na ceny, myslím, že musíme ještě chvíli počkat, abychom to mohli skutečně posoudit,“ uvedla Yellenová podle stanice CNBC.
Yellenová rovněž uvedla, že snížení produkce by v budoucnu mohlo způsobit přehodnocení současného cenového limitu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované v západních tankerech. Uvedla však, že zvýšení limitu není prozatím nutné.
Škrty zkritizovala i administrativa prezidenta Joea Bidena ve Washingtonu. „Nemyslíme si, že škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné – a dali jsme to jasně najevo,“ řekl v pondělí mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby.
Americká kritika ale podle posledních prohlášení již nezajímá saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmána, který se prý již nesnaží neustále zavděčit Spojeným státům, protože jeho vztahy s dalšími světovými velmocemi včetně Číny a Ruska se upevnily.
Podle deníku The Wall Street Journal řekl princ Mohammed koncem loňského roku svým spolupracovníkům, že již nemá zájem zavděčit se Spojeným státům, a uvedl, že už bude vždy chtít něco na oplátku za cokoliv, co Washingtonu poskytne.
Farouk Soussa, ekonom pro Blízký východ a severní Afriku ve společnosti Goldman Sachs, uvedl, že Saúdská Arábie je méně nakloněna podřizovat své vlastní ekonomické zájmy podpoře zájmů USA, než tomu bylo v minulosti.
Odhalení ze Saúdské Arábie přichází jen několik týdnů poté, co korunní princ v rozhovoru pro časopis The Atlantic prohlásil, že je mu jedno, co si o něm myslí prezident Biden. „Prostě je mi to jedno,“ odpověděl na otázku, co si o něm myslí Biden. „Nemáme právo vás v Americe poučovat. Totéž platí i v opačném směru,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
aspan
