Co vy a americký konvoj, který projede naší zemí?Anketa
Kolář s Mesíkem přirovnávají současnou situaci k podzimu roku 1938, kdy se vrátil tehdejší britský premiér Neville Chamberlain z Mnichova a oznamoval Britům s velkou pompou, že s sebou přivezl „mír naší doby“. V reakci na to tehdy Winston Churchill poznamenal, že jsme mohli vybrat mezi válkou a ztrátou cti, ale vybrali jsme si ztrátu cti a navíc budeme mít válku. Podobně jako Chamberlain se chovají západní vůdci stran konfliktu na Ukrajině, píší oba autoři a zmiňují otevřený dopis podepsaný 130 českými a slovenskými osobnostmi, jež apelují na Západ, aby vůči ruskému agresorovi nedělal ústupky jako před 77 lety vůči Hitlerovi.
Naléhavost situace dokládají Kolář s Mesíkem údajně až 50 000 zemřelými Rusy a Ukrajinci, čím desetinásobně navyšují odhady počtu obětí konfliktu, které se doposud objevovaly ve světových médiích. „Přesto západní vůdci nazývají agresi Ruska proti Ukrajině konfliktem, místo aby ji pojmenovali invazí a válkou, což nejvíce odpovídá realitě. Jako občané regionu, který zažil nacistickou i sovětskou okupaci víme až příliš dobře, jak nebezpečné jsou tyto eufemismy,“ pokračují autoři textu a uvádí, že v roce 1938 Velká Británie a Francie zradily svého spojence Československo. Dnes se podle nich historie opakuje.
celý text si můžete přečíst ZDE
„V roce 1994 se Ukrajina vzdala svého arzenálu jaderných zbraní. Podpisem Budapešťského memoranda se Spojené státy a Velká Británie staly garanty územní celistvosti a nezávislosti odzbrojené Ukrajiny. Tento závazek dnes bez jakýchkoli politických následků zrazují,“ připomínají Kolář s Mesíkem. Současné západní vůdce obviňují ze „zbabělého uhýbání před plněním závazků plynoucích z Budapešťského memoranda, což vrhá stín i na další garance a dohody, včetně závazku vzájemné obrany, který je základním kamenem NATO“. Mají za to, že pokud není Západ ochoten jednat nyní, hrozí, že nebude ochoten riskovat ani v případě ruské agrese proti Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
Kolář s Mesíkem připouštějí, že je obecně správné dát přednost vyjednávání před vojenským řešením. V případě Ruska však prý něco takového nefunguje, protože ruský prezident Vladimir Putin vnímá vyjednávání jako projev slabosti a povzbuzuje jej k další agresi. „Vyjednávání může uspět jenom tehdy, pokud bude doprovázeno nejširšímí a nejtvrdšími sankcemi a poskytnutím rozsáhlé pomoci Ukrajině,“ soudí autoři textu. Ukrajinci dle jejich názoru bojují za svobodu celé demokratické Evropy. „Ocenit jejich statečnost zradou je výsměchem všemu, čemu Západ věří. Válka Ruska proti Ukrajině je pokusem zastavit šíření demokracie na východ Evropy. Válka v Evropě se stala skutečností. Dodávky obvazů a dek Ukrajině tanky nezastaví a nezabrání ani ztrátě cti Evropy a Spojených států,“ píší Kolář s Mesíkem v závěru svého komentáře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
