Předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, autor knihy Změna režimu: Instituce, na úvod představil svou publikaci, která podle něj otevírá debatu o tom, co dnešní česká společnost skutečně potřebuje. „Domníváme se ve Svatopluku, že skutečně, pokud to myslíme s nápravou společenských poměrů vážně, tak nemůžeme mluvit jen o tom, že se změní obsazení vlády, že je potřeba změnit základní struktury fungování našeho státu,“ řekl.
Profesor Drulák zároveň zdůraznil, že podle něj má jít o změnu demokratickou a ústavní cestou. „Od začátku říkáme, že ta změna je demokratická a vůči demokracii. Nemluvíme o neústavní změně, o pučích, ale o něčem, co bude neseno vůlí lidu, to je zásadní,“ dodal. Kniha argumentuje hlavně tím, že se současný český režim začíná podobat tomu, který byl po roce 1989 nahrazen, a dochází k pozvolnému úbytku svobody.
Ani výrazné volební tváře systém nepustí k moci
V této souvislosti poukázal to, jak současné nastavení politického systému omezuje možnost prosadit do vlády výrazné osobnosti. Za příklad připomněl dění kolem vládní strany Motoristé sobě, která neprosadila, aby prezident Petr Pavel jmenoval ministrem Filipa Turka. „Oni nebyli schopni prosadit, aby ta jejich nejvýraznější tvář, Filip Turek, který jim vyhrává ty volby, byl s tou nespornou demokratickou legitimitou ministrem. A proč? Ten režim to neumožňuje, dává sílu té protistraně, která je taková, že k tomu nedojde,“ zdůraznil.
„Vidím tohle jako znak toho, proč mluvíme o změně režimu. Když někdo ty volby vyhraje, tak má mít nárok na to, aby vládl,“ řekl s tím, že sám není příznivcem Motoristů, přesto jejich snahy v některých případech sleduje s určitou mírou sympatií, protože se podle něj pokoušejí o věcí, které jsou „správné“.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Pod pojmem změna režimu si nepředstavuje revoluční přestavbu společnosti. Inspirací by měla být spíše zkušenost západoevropských demokracií z druhé poloviny 20. století. „O Západu mluvím s respektem druhé poloviny 20. století. Dnešní Západ si podle mě žádný respekt nezaslouží. To, co představovaly západní demokracie druhé poloviny 20. století, to je něco, z čeho se můžeme poučit a inspirovat,“ pokračoval bývalý velvyslanec ve Francii.
Hovořil především o větším zapojení občanů do rozhodování státu a o posílení prvků přímé demokracie. „Klíčová rozhodnutí nejsou činěna, ta opravdu důležitá nejsou v Parlamentu, ale jsou předkládána voličům,“ podotkl Petr Drulák. Důležitým prvkem změny má být jasná politická odpovědnost a možnost skutečně naplnit volební program. „Když prostě voliči někomu dají hlas a on něco slíbí, tak má mít možnost to uskutečňovat. Nemá to být tak, že se má dohadovat s nějakými koaličními partnery,“ uvedl. Tomu by měl odpovídat i změněný ústavní model státu. „To znamená silný prezident, poloprezidentský systém,“ dodal.
Politiku nesmějí nahrazovat nevládní organizace
Politické strany by podle Druláka neměly být nahrazovány nevládními organizacemi, zejména pokud jsou financované ze zahraničí. „U nevládek, zejména u zahraničně financovaných, musí být jasná regulace. Musí být zřejmé, co je politická nevládka a co není politická nevládka,“ uvedl.
A omezeny by měly být i vlivy velkých finančních skupin na samotné politické strany. „Když se podíváte na dnešní politické strany, naprostou většinu z nich, ať už v dnešní koalici nebo opozici, tak tam můžete identifikovat u každé z nich dva nebo tři velké oligarchy. Ti tu stranu mají ve svých rukou,“ poukázal.
Na adresu současné vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristů, řekl, že je sice lepší než vláda Petra Fialy, zároveň ale nepředstavuje řešení, které by podle jeho názoru země potřebovala. „Ale není to vláda, kterou by tahle země potřebovala. A nebude. To, co říkali v předvolebních debatách, to, co prohlašovalo ANO a Motoristé, tak jasně ukazuje, že ne. Nebudou a nemůžou být,“ konstatoval profesor.
Především pak u hnutí SPD podle něj zůstává otázkou, jakou skutečnou roli ve vládní sestavě sehraje. „Z toho programu, který byl v mnoha ohledech správný, z toho tam moc nebude. Skončí to u symbolických gest, jako je třeba svěšování ukrajinské vlajky, což je fajn, v pořádku, ale jestli to bude skutečně jenom tohle, tak to je teda hodně málo,“ řekl Petr Drulák.
S Babišovou vládou ztratíme další čtyři roky
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
Jediným politickým projektem, který se podle jeho slov ke změně režimu otevřeně hlásil, bylo hnutí Stačilo!, které se ale do Poslanecké sněmovny nedostalo. „Z toho hlediska já vůči této vládě necítím nějaké apriorní sympatie, protože vím, že to je vláda, díky níž ztratíme další čtyři roky. Takhle tuto vládu vnímám,“ vysvětlil Drulák.
Neopomněl však dodat, že ji zároveň nepovažuje za stejně škodlivou jako vládu předchozí. „Na druhou stranu, jak jsem řekl, není to vláda, která by byla vládou naprostých škůdců a zaprodanců, jako byla ta vláda předchozí,“ poznamenal.
Kriticky se vyjádřil také k působení ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě). Z některých jeho kroků je prý velmi rozpačitý: „Jsou tam určité věci, které mi byly ze začátku trochu sympatické, a pak vidíme, že přijde do New Yorku a tam vede jakýsi virtuální dialog s ministrem Lavrovem. Teď došlo k tomu Íránu. Přijde mi, že ta česká reakce je ostudná. Je trapná a já se opět stydím. Stydím se za ně stejně jako za ty fialovce, protože v tomhle oni s těmi fialovci jsou na stejné lodi,“ pokračoval.
Bude podle něj důležité sledovat, zda si někteří politici vládních stran časem uvědomí limity současného systému. „Mě zajímá, jestli ty příčetnější z nich, příčetnější ze strany ANO, příčetnější z Motoristů, do jaké míry si dnes po pár měsících – letech vládnutí uvědomí, že to, co chtějí dělat, to, co jim velí zdravý rozum, nemůžou dělat bez změny režimu,“ řekl.
Je ale i nutné počkat, až k podobnému závěru dospěje širší část společnosti. „Je pro nás bolestné to sledovat, ale je třeba trpělivě vyčkávat, až ta společnost k tomu dospěje, že je potřeba radikální změny, že nestačí změnit jen obsazení, jak si říkal Petr Macinka, když byl loni na naší konferenci,“ uvedl předseda spolku Svatopluk.
Dnešní Západ není náš domov, je to střední Evropa
Za velký problém Drulák považuje to, že podle něj ANO a Motoristé nechtějí zásadně měnit zahraničněpolitickou orientaci České republiky. „Západ, když se na to podíváme čistě koncepčně, představují tři celky – západní Evropa, Spojené státy americké a také Izrael. To je celek, který je velmi podivný,“ řekl.
Takto definovaný Západ nepovažuje za prostředí, kam by naše země měla přirozeně patřit. „Nemyslím si, že Česká republika patří na tento Západ a vlastně nechci, aby byla součástí tohoto Západu,“ uvedl s tím, že bychom se měli orientovat na prostor střední Evropy: „Česká republika má být součástí střední Evropy a tu střední Evropu má začít tvořit,“ poukázal politolog.
„To, co představuje tento Západ, Západ Bruselu, Washingtonu a Tel Avivu, to není něco, kde bychom se měli cítit doma,“ podotkl.
Útok na Írán je pošlapáním svrchovanosti
To se podle jeho názoru ukazuje i v již zmíněném současném konfliktu s Íránem. „Tenhle Západ dneska posledních týdnů rozjel válku proti Íránu. Když bojujeme za svoji svrchovanost, tak musíme respektovat svrchovanost i těch ostatních,“ řekl, že to, co Američané dělají v Íránu, je „pošlapání íránské svrchovanosti“.
Připustil, že v mezinárodní politice mohou existovat situace, kdy stát zasáhne proti jinému, pokud čelí existenční hrozbě, ale v případě Íránu taková situace podle jeho názoru nenastala. „Někdy samozřejmě porušíte svrchovanost někoho jiného, pokud máte dojem, že pro vás představuje existenční hrozbu, když cítíte, že odtamtud je velké nebezpečí pro vás. To ale není případ Íránu. Nic takového v Íránu nebylo. A přesto do toho šly,“ uvedl k útokům Spojených států a Izraele na Írán.
Dějství posledních dnů tak označuje i jako zásadní test pro část české politické scény. „Tohle je pro mě zkouška. Je to zkouška především pro tu pravicovou část z nás. Zleva jsou konzervativní socialisté, zprava národní konzervativci,“ řekl. „Já se znepokojením vidím, že část národních konzervativců spíše než na českou svrchovanost přísahá na Američany a na Izrael. A to je velmi znepokojující. To je špatně,“ uvedl a dodal, že to znamená, že si vybírají nějakou náhražkovou identitu.
„Íránci mají právo vyznávat nějakou svoji formu islámu, mají právo si tu společnost uspořádat podle svého. Pro někoho, kdo se hlásí k suverenitě, tohle není k diskusi. Tohle je axiom,“ uvedl a na závěr své úvahy pak dodal i velmi ostré hodnocení těch, kteří podle něj tento princip nerespektují: „A kdo tohle nechápe, tak nepatří na vlasteneckou scénu, patří prostě mezi ty bruselské americké agenty. Tečka,“ doplnil Petr Drulák s důrazem.
„To, co teď prožíváme, je přechod od toho systému americké hegemonie k multipolárnímu systému,“ uvedl, že tento přechod nebude klidný a bude provázen konflikty. „Tenhle systém budou provázet nejrůznější války, protože Američané se té hegemonie vlastně nechtějí vzdát,“ dodal.
BRICS? Jen ve středoevropském bloku
Kromě jiného byl Petr Drulák dotázán na to, zda by podle něj mělo Česko usilovat o členství v uskupení BRICS. Jde o hospodářské a politické seskupení nejvýznamnějších rozvíjejících se ekonomik světa, které funguje jako protiváha západním mocnostem (G7). Slupina BRICS nyní zahrnuje jedenáct členů, patří mezi ně například Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika.
Vstup do tohoto seskupení by podle Druláka měl smysl pouze za určitých podmínek: „Dvě podmínky by musely být splněny. Zaprvé musí nejdříve dojít ke změně režimu, protože nevím, co bychom tam jinak v BRICS dělali tady s touto reprezentací. A to myslím i tuto reprezentaci,“ uvedl a dodal, že je potřeba brát v úvahu i geopolitickou váhu jednotlivých členů tohoto uskupení. „Pokud bychom tam skutečně měli nějak působit, tak je to obvykle spojené s nějakou geopolitickou váhou. Podívejte se, kdo je v BRICS. Jsou tam země, které mají geopolitickou váhu. Tu Česká republika nemá,“ řekl.
Jako reálnější scénář proto zmínil spolupráci zemí střední Evropy. „Takže v tom středoevropském kontextu... Pokud by se podařilo vytvořit nějakou středoevropskou konfederaci a tahle konfederace by se stala součástí BRICS, za mě by to bylo výborné,“ prohlásil.
„Střední Evropa se má především otevřít tomu globálnímu Jihu. A pokud Svatopluk bude něco dělat, tak to bude velké téma podunajského prostoru a globálního jihu. To chceme dělat letos i v dalších letech,“ uvedl šéf spolku Svatopluk Petr Drulák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s Petrem Drulákem?
