Učitelé podle Mazancové považují oddělené zápisy ukrajinských dětí na základní školy za krok zpět. Mazancová vysvětlila, proč je toto opatření podle ní morálně i systémově problematické. „Já jsem mluvila s mnoha řediteli, kteří nějakým způsobem reflektovali tuto problematiku a všichni mi říkali, že chápou, že když byla ta největší vlna ukrajinských uprchlíků, když začala válka, tak že v tom viděli určitý smysl. Protože v určitých lokalitách to mohlo nějakým zásadním způsobem rozhazovat demografii. Byla tam nějaká spádovost, školy možná někdy neměly kapacitu. Bylo to náhle, nedalo se na to nějakým žádným způsobem připravit.

Ale v současné době jsem nezaznamenala žádného ředitele, kterých okolo sebe mám opravdu hodně, který by to využil, to je jedna věc. A za druhé, ti uprchlíci už jsou tu nějakým způsobem stabilizovaní. Dá se předpokládat, jakým způsobem přijdou, nedává smysl je nějakým způsobem segregovat nebo oddělovat,“ upozornila v rozhovoru Dvacet minut Radiožurnálu.

Komplikuje se tím podle jejích slov významně i situace rodičům ukrajinských děti, kteří už si našli bydlení v nějaké oblasti, kteří už si budují nějaký stálý život. „Pokud jim nevezmeme dítě do spádové školy, tak je dostáváme do úplně stejné složité situace, jako bychom dostali rodiče dítěte, které by se nedostalo do své spádové školy,“ zdůraznila.

Pozměňovací návrh, který školám umožní uspořádat oddělené zápisy pro ukrajinské děti, předložila ve Sněmovně Renáta Zajíčková z ODS. Nejde podle ní o diskriminaci, ale o snahu zlepšit podmínky pro vzdělávání všech dětí, českých i ukrajinských. Oddělené zápisy podle ní poskytnou školám více času na lepší organizaci tříd, podporu pedagogů a kvalitnější přípravu na příchod nových žáků. Hlavně ale zajistí, že integrace bude probíhat smysluplně a efektivně, což dosud nebylo možné.

Mazancová opětovně zpochybnila smysl rovnoměrného rozdělování ukrajinských dětí mezi školy: „Podle mě nedává smysl to nějak rovnoměrně rozdělovat. Teď už to není tak, že, jak jsem říkala, ty ukrajinské rodiny přijdou a hledají, kde by bydlely. Ony už v té oblasti bydlí třeba rok, dva a logicky tam chtějí dát dítě do školy. Trochu už jsme za tou první vlnou, za tím tápáním v tom, jak s těmi dětmi pracovat, to už nějakým způsobem umíme. Školy, které se tomu musely věnovat a věnovaly, se to velmi výrazně naučily,“ uvedla Mazancová.

„Může se stát, že se vám do té školy už žádné ukrajinské děti nevejdou, pak tedy nemáte žádnou starost s jejich integrací. To je možná něco, na co bychom přistupovat neměli,“ míní, že oddělené zápisy nevedou k lepší integraci ukrajinských dětí.

Místo oddělování zápisů by se podle ní mělo investovat do kvalitního vzdělání pro všechny děti, které v Česku zůstanou. „Spíš bychom se měli vyrovnat s tím, že i ty děti, které tu máme, a které tu třeba ve velkém množství zůstanou, tak je v našem společenském zájmu jim poskytnout co nejlepší vzdělání. To znamená i nějaký přístup k tomu vzdělání,“ dodala.

„Já vůbec nemám data k tomu, kolik škol k těm odděleným zápisům přistoupilo. Snažila jsem se je dneska zjistit, ale nenašla jsem je. Nepodařilo se mi najít data, kolik těch škol bylo. Je to možná trochu jako bouře ve sklenici vody, že tady řešíme něco, co se týká jen několika málo škol a bylo by lepší vyřešit to lokálně a místně,“ poznamenala Mazancová.

Psali jsme:

„Zoufalství.“ Rajchl ukázal, co proti němu použila Fialova vláda

„Vietnamci si vše vydřeli. A Ukrajinci?“ Učitelka v důchodu popsala poměry

„Tě zkopu. Běž zpátky na Ukrajinu.“ Drsný konflikt Roma a 12letého Ukrajince

Pazderková se snažila muže zastavit, ale marně. Fiala to schytal na vlastní debatě