„Mám tu rodinu v jedné vesničce, příbuzné. Bratrance mám na frontě na Donbasu. To byl důvod, proč jsem se chtěl zapojit. Proč jsem chtěl vycvičit civilisty nebo tady vést nějakou obranu nebo protiútoky,“ řekl v rozhovoru s Michalem Kubalem člen dobrovolnického praporu, Filip. 

Když se jej pak Kubal zeptal, jaká je jeho zkušenost s mezinárodními legiemi, uvedl: „Úplně upřímně, nikoho z legionářů jsem tady zatím nepotkal. Abych se přiznal. Potkal jsem jednoho klučinu, tomu bylo 18 let, taky Čech, ten byl v Javorově, než to tam padlo. Nakonec přijel za námi do Kyjeva a teď je také tam, kde jsme my, takže legie jako taková, nemám o ní informace,“ uvedl. 

Člen dobrovolnického praporu Filip byl v Irpini. Jaké to bylo? „Rokenrol,“ řekl se smíchem Filip. „Jaký to tady bylo? Rakety 24/7, dělostřelectvo 24/7, ruské přepady po křídle, průzkumní týmy, střelba, určitě je to třeba jiné než válka v Afghánistánu, tady střílí vlastně ukrajinské dělostřelectvo, na druhou stranu zase nazpátek Rusáci na Ukrajince, je to takové, že když si nedáváte pozor, tak můžete hodně rychle skončit,“ zmínil Filip.