Rozhovor byl s Petrem Pavlem natáčen v Černoučku, kde bydlí, odtud se pak s moderátorkou vydali na horu Říp. Generál prozradil, že jako introvertovi je mu v tomto prostředí daleko lépe než na velkých mítincích, jako když na něj čekalo například zaplněné náměstí v Ostravě. „Cítím se lépe tady, i když náměstí v Ostravě mělo neuvěřitelný náboj. Ale já jsem tak trochu přeučený introvert, takže tyhle velké akce mně přece jenom nedělají úplně dobře. Ta atmosféra tam, to bylo něco, co jsem v životě nepoznal,“ uvedl kandidát na prezidenta.
Dotazován byl také na to, zda by jej dojalo, pokud by jej Češi zvolili za hlavu státu. Petr Pavel během své předvolební kampaně nedává emoce příliš na odiv. „Asi se umím dojímat, ale nepamatuji si, kdy to bylo naposledy. Pokud cítím nějakou emoci v souvislosti s volbou, není to tak velká radost, euforie a dojetí jako spíše břímě odpovědnosti, které za tím číhá,“ uvedl uchazeč o Hrad.
Hovořil také o vztahu se svým otcem, který byl v době komunismu armádním důstojníkem. „S tátou jsem se nikdy moc nehádal, byl to velký kliďas. Když byl problém, tak mi to vždy nějak vysvětlil, než aby to tlačil silou. Vždy to dopadlo tak, že jsem se nechal spíše přesvědčit, než abych revoltoval,“ uvedl.
Prozradil, jak vypadaly doma jejich diskuse v roce 1989, když oba byli ve straně a přišla sametová revoluce. „V listopadu 1989 jsme se hodně bavili o tom, proč k tomu vlastně došlo, co bude následovat. Nedokázali jsme si to představit, já tedy vůbec ne. Táta se na to díval tak, že celý svůj produktivní život věnoval něčemu, co se nakonec ukázalo jako slepá ulička, byla to nejen nostalgie, že to končí, ale i smutek nad promarněným životem. Já se na to díval s větší nadějí,“ popsal Petr Pavel.
„Necítil jsem ale v té době strach. Spíše jsem cítil zvědavost z toho, co se děje, co to přinese a jak to bude vypadat. Vnímal jsem, kolik lidí, i těch, co byli v KSČ už frustrovaní z toho, jak není ten režim schopný pozitivně reagovat na to, co se dělo. Tak to byla svým způsobem úleva, že už to končí,“ uvedl.
Kdo víc rozděluje společnost?Anketa
Na otázku, zda se u Pavla doma četlo Rudé právo či se poslouchal Hlas Ameriky, uvedl: „Hlas Ameriky určitě ne, protože to si můj táta jako důstojník a člen strany dovolit nemohl. Ale Rudé právo se u nás také nečetlo,“ řekl s tím, že odebírali časopisy jako Svět motorů, Dikobraz a Mladý svět. „Rudé právo si táta četl asi v práci,“ dodal Petr Pavel.
„Táta byl vždy můj vzor, přestože se na některé věci po listopadu díval s tím smutkem promarněného života, tak viděl, co dobrého to přineslo. Nikdy jsme neměli zásadní názorové rozdíly,“ doplnil. Ani on v roli otce prý nedělal svým dvěma synům doma vojnu. „Snažil jsem se jim dávat prostor a chtěl jsem, aby z nich byli slušní lidé,“ řekl.
Generál Petr Pavel v Interview Special. (Screen: ČT24)
Poslal byste syny do války?
Následovala otázka, jak by se Petr Pavel zachoval, pokud by se Česko ocitlo v ohrožení, byla by vyhlášena mobilizace a jeho synové by dostali povolávací rozkaz. Do války by je prý poslal s „obavou“, ale s tím, že dělají „správnou věc“: „Vždy jsem vychovával kluky k tomu, že je potřeba dělat věci, které jsou správné. A v tomto případě by bylo správné, aby šli bránit svou zemi. My jsme to tak v jejich věku dělali, člověk proto musí něco udělat včetně toho, že musí něco obětovat, když taková situace nastane,“ uvedl Petr Pavel.
Sám měl v životě největší strach, když byl v roli, kdy rozhodoval o životech a zdraví svých podřízených. „Když jsem věděl, že moje chyba může znamenat jejich smrt, z toho jsem měl opravdu strach,“ řekl Petr Pavel.
Umí jako voják, který je zvyklý rozdávat pokyny a plnit je, také prohrávat a ustoupit? „Umím. V životě jsem prohrál vícekrát, neberu to tak, že by se pro mě hroutil svět, když nebudu první,“ řekl s tím, že jeho největší prohra v životě je, že „se svou první ženou nechali rozpadnout manželství“.
Kromě jiného také prozradil, kdy naposledy zalhal. „Pokud se nepočítají malinké milosrdné lži, tak myslím, že to bylo někdy v dětství nebo v dospívání,“ uvedl.
Končící prezident Miloš Zeman se nedávno omluvil srbskému prezidentovi za bombardování Bělehradu v konfliktu o Kosovo. Vojenská operace NATO z roku 1999 se vrací jako stigma Západu. Tuto omluvu Petr Pavel komentoval slovy: „Je potřeba připomenout, že to byl Miloš Zeman, kdo za Českou republiku schválil naši účast v této misi. My v té době byli členy NATO jen několik týdnů. A Miloš Zeman jako premiér se podepsal pod vyslání našich vojáků do této mise. To samozřejmě nevylučuje, že se po letech omluví. Ale na druhou stranu měl asi také přiznat svůj podíl na tom,“ míní Pavel.
Závěrem zodpověděl otázku, jak velkou oběť jsou Češi ochotní položit za vítězství Ukrajiny nad Ruskem. „Těžko říct. Vycházím z průzkumů veřejného mínění a ty říkají, že přibližně 80 % lidí si myslí, že je potřeba bránit demokracii, ale jen 20 % by bylo ochotno pro to něco udělat. Mnoho lidí nechápe, že v té válce na Ukrajině jde i o nás, takže bude velice důležité, aby všichni politici dokázali lidem trvale vysvětlovat, že pokud Rusko uspěje, tak nám to uškodí a je v našem zájmu Ukrajinu podporovat, i když nás to do jisté míry omezuje. Ale rozhodně neumíráme a nejsou nám ničena celá města,“ uvedl prezidentský kandidát.
Chápe i ty, kteří Ukrajinu podporovat nechtějí a tvrdí, že dodávkami zbraní Ukrajině se Česko řadí mezi válečné štváče? „Těmto lidem je potřeba vysvětlit, že nedodávat zbraně na Ukrajinu rovná se porážka Ukrajiny a vítězství Ruska, pak si jen potvrdí, že agresivní styl jeho zahraniční politiky je správný a může tak jednat dál, další na řadě by pak mohla být Gruzie, Moldavsko nebo další země,“ varoval Petr Pavel.
Pokud vláda bude tlačit Ukrajince k jednání za cenu územních ústupků, jaké kroky Pavel podnikne? „Určitě nebudu mlčet, protože pokud budu zvolen, tak je prezident součástí zahraniční politiky a i její tvorby. Takže v takovém případě budu jednat s ministrem zahraničí a s premiérem o tom nejlepším postupu. Pokud by vláda byla pod tlakem a chtěla naši pomoc Ukrajině omezovat, tak bych se snažil dojednat co nejlepší kompromis pro nás,“ sdělil.
Závěrem prozradil, kdy se styděl za to, že je Čech. „Například když Miloš Zeman popíral realitu a na summitu NATO v září 2014, kdy nikdo nepochyboval o tom, že Rusko bylo zapojeno do anexe Krymu, tak se stále ještě snažil přesvědčit lídry zemí NATO, že to není tak úplně jasné a jsou i jiné varianty. To tam vyvolalo celkem nepokrytý a nediplomatický úsměv na řadě tváří těch lídrů. Tehdy jsem se opravdu styděl, to bylo úplně za hranou,“ dodal Petr Pavel.
Do Interview Speciál byl pozván také kandidát na prezidenta Andrej Babiš, pozvání ale prý odmítl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
Porez50
