Erik Best tvrdí, že česká veřejnoprávní média jsou zaujatá proti Donaldu Trumpovi. „Byla by v euforii, kdyby byl v důsledku impeachmentu sesazen z úřadu,“ míní a dodává: „Nevyřčená podstata tohoto předpojatého východiska je, že Trumpova politika jde proti zájmům ČR, Evropské unie a západní civilizace jako celku. Mělo by být zřejmé, že to, co je dobré pro amerického prezidenta, nemusí být nutně dobré pro Čechy žijící tisíce kilometrů daleko.“
Ovšem podle Besta mají v této otázce česká média dvojí standard. „Je například velice nepravděpodobné, že by se Česká televize nebo Český rozhlas zabývaly otázkou, jestli emigrant Pavel Tigrid, který se později stal ministrem kultury, byl spolupracovníkem CIA,“ říká Best.
Že Tigrid spolupracoval se CIA, připouští i týdeník Respekt, který píše: „Komunisti soustředili na Tigrida svoji pozornost a rozjeli doma kampaň, která Tigrida představovala jako největšího nepřítele Čechů a agenta CIA. Sám Tigrid o tom nikdy veřejně nemluvil, znalci tajných služeb a emigrantského prostředí ale míní, že pro CIA opravdu pracoval. Ostatně nebylo by divu: mimořádně talentovaný novinář, jazykově vybavený, s jasnou a zcela jistě opodstatněnou představou, že skutečným škůdcem Československa je komunistický režim, proti němuž je připraven bojovat. Koncem čtyřicátých let nabývá forma boje zřetelné obrysy: americký Kongres schválil peníze na zprovoznění vysílače Svobodná Evropa a Tigrid dostal nabídku, zda nechce zformovat její mnichovskou pobočku, zatímco newyorskou centrálu dával dohromady Ferdinand Peroutka.“
Dále dle Besta bývalý francouzský agent Jaroslav Vrzala pro týdeník Echo prohlásil, že „každá šestka“, kterou měl Tigrid pro svůj pařížský exilový časopis Svědectví, pocházela od CIA. „Přehlížením takové choulostivé záležitosti v době 30. výročí sametové revoluce veřejnoprávní média předstírají – nebo snad naivně věří – že cokoli bylo tehdy dobré pro CIA, bylo dobré pro Čechy a Slováky,“ říká novinář.
Fotogalerie: - Havel 80
K tématu sametové revoluce se Best vyjadřoval i na konci října: „Během každého kulatého výročí od sametové revoluce dohlížel na oslavu československé státnosti jeden ze tří českých prezidentů. Václav Havel 28. října 1999, Václav Klaus v roce 2009 a roku 2019 Miloš Zeman.“
A připomenul slova Václava Havla z prvního kulatého výročí. Václav Havel při něm řekl: „Aniž bych chtěl jakkoli znevažovat úsilí těch, kteří tak či onak po dlouhá desetiletí doma i v zahraničí režimu vzdorovali, nebo veliké vzepětí naší společnosti v listopadových a prosincových dnech roku 1989, musím znovu a jasně zdůraznit, že pád komunismu v naší zemi byl především nedílnou a přirozenou součástí určitého velkého mezinárodního pohybu. Ano, starý režim se mohl u nás rozpadnout o něco dříve i o něco později, mohl se rozpadat rychleji, ale i podstatně pomaleji, mohlo se to stát tisícero jinými způsoby, lepšími, a hlavně i nepoměrně horšími. Ale i kdyby pád totalitního systému netrval u nás dny, ale dlouhé a trýznivé měsíce, ne-li léta, a i kdyby byl provázen nesrovnatelně větším množstvím překážek a možná i utrpení, nic by to neměnilo na zřejmém faktu, že se to v daném mezinárodním kontextu a právě zde, uprostřed Evropy, a právě v této zemi, s její historií a tvůrčím nábojem, stát muselo.“
„Krátce nato předal Georgu H. W. Bushovi a Michailu Gorbačovovi Řád Bílého lva. Než tak ale učinil, řekl, že na rozdíl od událostí roku 1989 je teď na Češích, aby se rozhodli, zda chtějí být součástí evropské integrace,“ dodává Erik Best.
A ptá se: „Není tato pozice přesně to, o čem by mělo být 30. výročí sametové revoluce? Kolik toho za posledních 30 let byla přímá zásluha Čechů, a ne někoho jiného, a jak úspěšně Češi zvládají záležitosti, které mají ve své režii?“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
