Je korektní, jak Andrej Babiš nadává Pirátům kvůli migraci?Anketa
Pokud jde o epidemii, byl častým hostem médií imunolog profesor Václav Hořejší, který stručně řečeno patří k těm, kteří v proticovidových opatřeních chtěli tvrdší postup, jak může dosvědčit tento citát z jeho interview z 25. února tohoto roku: „Nejvíc by prospělo, kdyby byl skutečně zaveden tvrdý lockdown, jak se tomu říká, což tady nikdy nebylo. Někteří lidé se domnívají, že to, co tady bylo na jaře, byl nějaký tvrdý lockdown, ale to není pravda. Tenkrát všechno normálně běželo.“ Také nedávno řekl, že by se proti koronaviru měli očkovat i kojenci. Nicméně pokud se debata stočí k migraci, profesor má i tady co říci, jak dokázal v roce 2015, a tak možná hostem veřejnoprávních i soukromých médií zůstane.
Pamětníci roku 2015 si totiž vzpomenou na výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti. V srpnu tomu bude šest let od jejího založení. Podepsáno je celkem 3 509 vědců a vědkyň, výzvu podpořilo celkem 9 744 lidí. Mezi nimi i profesor Hořejší. Podle webu výzva neměla za cíl zlehčovat skutečná rizika migrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům.
Výzva Vědci proti strachu a lhostejnosti
Cílem mělo být vymezení se proti rozdmýchávání a toleranci etnické a náboženské nesnášenlivosti, vědcům vadilo, že bylo dopřáváno sluchu „extremistickým hnutím“ a překrouceným zprávám, které údajně vedly k „dehumanizaci lidí v nouzi“. „Vadí nám, že politici a média místo toho, aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí, a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou,“ stěžovali si podepsaní vědci.
Odvolávali se na své kritické myšlení a schopnosti rozlišovat fakta a hypotézy a také na schopnost nebýt zaujatí. „Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedním z největších nebezpečí, která nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí,“ varovali v roce 2015.
„Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají. Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt. Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum,“ stěžují si v textu petice vědci včetně Hořejšího.
Fotogalerie: - Možnosti integrace migrantů
Apelovali na to, aby politici na migraci body nesbírali. „Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musejí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž je předem diskvalifikuje jejich etnická či náboženská identita,“ píše se ve výzvě. Kromě toho byla výzva mířena i na média a na veřejnost, u médií s prosbou, aby se nesnažila za každou cenu dělat senzace a informovala pravdivě a odpovědně. A veřejnost podle vědců nemá podléhat „primitivním pudům“ a podvodníkům, má si ověřovat informace a „neodvracet se od cizího neštěstí“.
„Je naivní a nebezpečné myslet si, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy. Naopak, čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou,“ apelovali vědci ve výzvě, která po epidemii covidu může být opět relevantní.
Co řekl Hořejší
Imunolog Václav Hořejší patřil ke známějším tvářím výzvy. „Mě až uvádí do velkých rozpaků to, že česká společnost je takto xenofobní, že má takovou malou empatii vůči lidem, kterým skutečně jde o život a kteří prchají z oblastí válečných konfliktů a kteří jsou na tom určitě mnohem hůře, než na tom byly statisíce emigrantů z komunistického Československa,“ řekl tehdy imunolog podle Českého helsinského výboru. Doplnil, že už chápe, jak mohla v Německu vzniknout vlna antisemitismu.
O výzvě se vyjadřoval i pro ParlamentníListy.cz a zamýšlel se, kde se v Češích xenofobie bere. „Zřejmě je v mnoha z nás hluboce zakotvena nějaká atavistická xenofobie, která se projevuje tu útoky proti Romům, jindy zase proti Arabům a ‚barevným‘. Je to možná náhražka za tradiční antisemitismus, dnes společensky nepřijatelný, protože Židé už tady téměř nejsou; mimochodem – Arabové jsou přece také semitský národ, že? Celé mi to připomíná atmosféru proslulé hilsneriády…,“ mínil Hořejší.
Podle něho svou roli hraje i to, že Češi nemají s muslimy nebo migranty zkušenosti, a proto jsou schopni je paušálně odsuzovat úplně stejně jako „perverzní zločince z Islámského státu“. „Velmi mi vadí i to, že odmítáme být solidární s našimi partnery v EU, kteří jsou současnou uprchlickou krizí zasaženi nesrovnatelně více než my,“ vymezil se imunolog.
„Stydím se za to, že velká část české společnosti je nejen lhostejná k utrpení běženců ze zemí rozvrácených občanskými válkami, ale považuje je dokonce za jakési podvodníky a parazity, kteří chtějí vysávat náš sociální systém, ba dokonce za zločince, jejichž hlavním cílem je nás povraždit. Nic z toho neodpovídá realitě – je to spíše symptom jakési choroby naší společnosti, která ztrácí elementární lidskost. Kromě toho – u nás se ta hysterie točí kolem maximálně pár tisícovek uprchlíků – se hrozím pomyšlení, co by se tady asi dělo, kdybychom byli v dnešní situaci Itálie, Řecka, Německa, Velké Británie nebo Maďarska? Došlo by i na nějaké pogromy?“ spekuloval vědec. Ale dodal, že Češi také přispívají na sbírky na pomoc obětem válek a přírodních katastrof, takže to nemusí být tak zlé.
Hořejší se tehdy opřel i do prezidenta Zemana za výroky, že by šel hlídat hranice s flintou. Podle něho rozdmýchával hysterii. „Pan prezident by si měl vzít příklad z toho, jak se chová a co říká například německý prezident. Výroky našeho pana prezidenta o islámu jsou prostě skandální a mají blízko k naplnění skutkové podstaty trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob,“ soudil Hořejší.
A na závěr se vyslovil pro větší evropskou integraci a vytvoření (kon)federálních Spojených států evropských ve formě nepříliš vzdálené od Švýcarska. „Taková Evropa by se měla emancipovat od nadvlády USA, měla by přátelsky spolupracovat s Ruskem a Čínou, zde zcela souhlasím s názory prezidenta Zemana, i se všemi ostatními zeměmi, a namísto vojenské síly uplatňovat hlavně svůj silný kulturní a ekonomický vliv,“ řekl imunolog.
„Taková Evropa by se měla zasazovat za znovunastolení a přísné respektování zásad mezinárodního práva a podstatné posílení role OSN, která by se jednou měla konečně stát jakousi ‚světovou vládou‘. Pro zachování míru ve světě bude podle mě nezbytné daleko více účinně a nesobecky podporovat rozvoj doposud zaostalých zemí, ze kterých pocházejí utečenci,“ prozradil v roce 2015 Hořejší ParlamentnímListům.cz.
Téma migrantů velice okrajově zmínil i v textu pro Českou pozici z dubna letošního roku, ve kterém si stěžoval na odpor vědeckých kapacit i postup státu při epidemii a kritizoval „sobecký individualismus“ a také to, že policie nepostupovala tvrdě proti těm, kdo (nyní soudem uznaně nezákonná - pozn. red.) opatření porušovali. „V současné situaci se ukazují nejen problematické morální kvality značné části populace (které se mimochodem projevily i v postojích k uprchlíkům), ale i šokující defekty zásadních funkcí státu a jeho orgánů – trestuhodné selhání před nástupem podzimní a novoroční vlny nebo nečinnost policie v případě masivního porušování základních protiepidemických opatření,“ psal tehdy Hořejší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
