„To, co bylo do roku 2011 vnímáno jako hlavní story z této oblasti, tedy izraelsko-palestinský konflikt, tak já na základě svých cestovatelských a novinářských zkušenost,í i přečtení řady knížek, se dopouštím toho, co se příliš neodpouští. Nestraním ani jedné straně,“ konstatoval. Tento konflikt dle jeho slov za posledních dvacet let byl šedesát procent práce. „Je to konflikt, který všechny fascinuje,“ vypozoroval. Důvodem může být blízkost Evropy, často se uvádí, že je to i z náboženských důvodů, protože se tu zrodily tři významná náboženství. Szántó však upozorňuje, že jen dvě. „Islám vznikl trochu jinde,“ upřesnil. „Je to malá země. Izrael má čtvrtinovou rozlohu České republiky, Palestina je ještě menší. Jde o nárok dvou národů na stejné území,“ konstatoval.
Mosul – město, kde se zrodil Islámský stát
Poté se věnoval Islámskému státu a reportáži, kterou dělal z největšího města, které tato teroristická organizace obsadila. „Mosul je největší a hlavní město, které obsadil, a kde se do určité míry zrodil. Islámský stát totiž nevznikl v roce 2014, jak si myslela řada lidí, nevznikl ani v Sýrii. Ale v roce 2006 v Iráku, v Mosulu. Je to organizace, která se odloupla od al-Káidy. Jejím zakladatelem nebyl ani Syřan, ani Iráčan, ale Jordánec,“ objasnil.
Zmíněnou reportáž také návštěvníkům pustil. Na její úvod zazněl dramatický hlas televizní moderátorky Daniely Písařovicové. „Irácký Mosul je momentálně nejnebezpečnějším místem světa. Odehrává se tam klíčová bitva války proti terorismu. V ulicích dvoumilionového města svádějí tvrdé boje irácká armáda a provládní milice s bojovníky organizace Islámský stát.“ Vystřídá ji komentář kolegy Kubala. „Postup vládních sil se zpomalil. I tak vytlačují teroristy z jejich pozic. Střety jsou ale tvrdé, bojuje se o každý blok. Válka v ulicích je chaotická, rozdělená na spoustu malých bitev. Uprostřed všeho násilí jsou statisíce civilistů snažících se uprchnout do bezpečí.“
Pak už se objevuje v jedné ostřelované ulici Jakub Szántó v neprůstřelné vestě a s helmou na hlavě. „Snad nejnebezpečnější teroristické armády světa se hroutí. Přijít sem z Kurdistánu znamenalo během minulých dvou a půl let téměř jistou smrt. Hrozba Islámského státu ale visí nad čerstvě osvobozenými čtvrtěmi,“ říká. Je slyšet střelba a výbuchy. „Právě jsem dorazili na frontu. Novinářský konvoj zastavila těžká střelba. Nevíme přesně, co se děje,“ informuje Szántó. Pak je záběr na ošetřované zraněné civilisty a vojáky. „Malému dítěti a sedmnáctiletému mladíkovi už není pomoci. Zabil je islamistický ostřelovač,“ vysvětluje Szántó. A pak je záběr nad truchlícím příbuzným. Syrová realita války.
Při svém pobytu samozřejmě nedělal Szántó pouze reportáže z války, ale i jiná témata. „Mojí ambicí, když jsem odjížděl na Blízký východ, bylo také ho trochu rehabilitovat, ukázat, že jsou tam také normální lidé,“ konstatoval. A pustil reportáž o čtveřici půvabných mladých žen, Palestinek, které se věnují převážně mužskému sportu, automobilovým závodům. Poté ještě jednu. V ní se ocitneme v severním Izraeli, kde se u výpusti elektrárny, kvůli teplé vodě, stahují žraloci v počtu sto padesáti. Což je dost. „Horkou vodu použitou na chlazení turbín chrlí elektrárna v obrovských kvantech. Podle vědců nejspíše přitahuje plankton. Ten pak ryby, a ty nakonec do bohatých vod přilákaly živočichy z vrcholu potravního řetězce,“ říká Szántó, který se do těchto vod plných žraloků s kolegy noří v potápěčském úboru. Těsně předtím do kamery informuje. „Desítky žraloků si užívají nečekané hostiny přímo tady ve vlnách před elektrárnou. Žralok hnědý a žralok šedý nejsou druhy známé nevyprovokovanými útoky proti člověku. Klíčové slovo je nevyprovokovanými. Žraloci totiž ve vodě považují potápěče za dalšího dravce a tedy konkurenta v boji o kořist. V izraelských statistikách figuruje celkem osm žraločích útoků. Hned po zanoření proto klesáme ke dnu a ve zkalené vodě neděláme prudké pohyby. Po čtvrthodině čekání je to tady. Dokonalý mořský predátor dlouhý tři metry se připlul podívat na suchozemské vetřelce. A hned zas mizí na lov snadnější kořisti,“ popisuje v reportáži... a díky tomu je přítomen i na debatě v libereckém knihkupectví.
Psali jsme:
Ukazujete konflikt jen z jedné strany. Jaký je rozdíl mezi novinařinou a propagandou?
Z dotazů a příspěvků návštěvníků byl asi nejzajímavější jistě subjektivní, ale kritický pohled Syřanky, která žije v Česku a má naše občanství. V Sýrii má ale příbuzné. Připomněla, pochopitelně že ne úplně dokonalou češtinou, že pro českého diváka byl právě Szántó hlavním informátorem přímo ze Sýrie v době války. Sledovala ho prý ve zprávách každý den. „Mám rodinu v Sýrii, takže mě ta válka velmi zajímala. Sledovala jsem českou, ruskou a syrskou televizi, abych pochopila, co se děje, protože každý říká opak. Když jsem se dívala na vaše reportáže, tak jsem měla pocit, že prezentujete Sýrii v hodně špatném světle. Teď nemyslím politicky, protože to máte asi nějakou linii, co máte říkat. Máte nějaký názor,“ sdělila. Szántó ji přerušil, že ne, že Česká televize nemá žádný názor.
Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?Anketa
Szántó s tím nesouhlasil. „Musím se ohradit. Udělal jsem sto padesát reportáží o syrských uprchlících a nepamatuji si, že by tam někdo do někoho kopal, a jestli mělo dítě nudli u nosu, tak ji prostě asi mělo,“ konstatoval. „No ano, ale já jsem neviděla nic jiného, nic pozitivního. Ukazoval jste jenom uprchlíky a jenom jednu část toho konfliktu. Neukazoval jste lidi, jak umírají v Damašku,“ obvinila ho. „To není pravda,“ bránil se reportér. „V Damašku jsem sice nemohl být, což neznamená, že odsud nepřicházely materiály, které v mých reportážích samozřejmě běžely. Když docházelo k bombardování Damašku, nebo když jsme byli v Aleppu, objevovalo se v nich, jak Svobodná syrská armáda střílí naslepo na kohokoliv, kdo se tam na druhé straně pohyboval,“ upřesnil. Paní však příliš nepřesvědčil. Podle ní jsou Syřané v té válce hlavně oběti, což tak z jejího pohledu v reportážích nevypadalo. „Mám tam známé, bála jsem se o ně, a tak mi to dlouhodobě vadilo. Proto jsem dneska tady, abych vám to mohla říci do očí. Člověk se bál o svoji rodinu a zároveň poslouchal samé negativní věci. A Syřan místo aby byl líčen jako oběť té války, tak byl spíš degradován. To je můj osobní pocit. A musím vám říci, že jsou i v Česku lidé, kteří opravdu slyší, co se tam řekne,“ uvedla.
Kurdové nejsou jednotní, jejich stát není na pořadu dne
„Česká televize, stejně jako drtivá většina médií v této zemi, nemá politickou linii,“ tvrdil jí v odpovědi Szántó. „Nedostáváme ráno svodku z Bruselu, od Sorose, z Langley, z Tel Avivu. Děláme novinařinu tak, jak jsme přesvědčeni, že má být. Pokud máte z mého zpravodajství ze Sýrie takto negativní dojem, tak mě to hrozně mrzí, ale věřte, že je to na základě mého přesvědčení, materiálů, které jsem měl, stovek zdrojů,“ vysvětloval.
V závěru debaty ještě odpovídal na dotaz, zda se Kurdové dočkají v nějaké dohledné době vlastního státu. Už při pokládání dotazu kroutil zamítavě hlavou. „Kurdové nejsou jednotní. Je tam dominantní ten postmarxistický proud Kurdské strany pracujících (PKK), pod jejich vlivem jsou i syrští Kurdové. Pak jsou ještě dva oddělené ostrůvky. To jsou iráčtí Kurdové a pak íránští. Iráčtí Kurdové udělali tu chybu, že hráli vabank a prohráli to. Takže v tuhle chvíli to není na pořadu dne. Otázkou je, jak to dopadne, až syrská armáda porazí zbytek islamistů v Sýrii v provincii Ildíb,“ uzavřel.
Po konci debaty si ještě někteří návštěvníci nechali podepsat knížku Za oponou války, která byla v knihkupectví samozřejmě i k prodeji.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
