"Ještě nevím, ale nejspíš budu volit topku," zahrál to na mě Michal Doležel. Až po menší lustraci jsem se dozvěděl, že v krajských volbách roku 2020 obhájil post zastupitele Jihomoravského kraje, když jako nestraník za TOP 09 kandidoval za koalici vícero stran Spolu pro Moravu. Teď je ale v úplně jiné roli. Chystáme se s ním na autentickou prohlídku Nejhnusnější místa v Brně.
Před hradbami, za hradbami
Na Moravském náměstí před bronzovým modelem vyobrazujícím Brno z roku 1645 se sešlo skoro třicet lidí. "Nejhorší místa jsem vybral během pár minut. Ale neberte to jako nějaké plivání na moje milované Brno. Nechci vám ho znechutit. Každé město má své chyby, " sdělil Doležel a nesměle se dal do kroku. Jak vysvětlil, tak v letech 1896 až 1916 ve městě proběhla rozsáhlá asanace, ale nebyla dotažena do konce, proto má třeba ulice Josefská místy venkovský ráz. Za hlavním nádražím, tedy už za bývalými hradbami, v okolí Tesca jsou "tři hnusy v jednom". Nesmyslné parkoviště, bezdomovecké a feťácké korzo a zmíněný obchoďák.
Doležel je studovaný etnolog a brněnská architektura je prý jeho velkým koníčkem. Když byl požádán, aby se ujal těchto "hnusných prohlídek", nezaváhal ani minutu a nyní se se zájemci procházel už podruhé. Prý už za to ředitelka Turistického informačního centra dostala od brněnské primátorky a ódéesačky Markéty Vaňkové pěkný céres.
"Už se taky konečně rozhodlo, že bude vlakové nádraží přemístěno za Zvonařku. Dokonce už byla vybrána i firma, co to zrealizuje. Ale jsme v Brně. Takže s tím začnou něco dělat nejdříve za třicet let. Brno je město plánovaných, ale nedodělaných staveb. Třeba Baťův mrakodrap měl být úplně nejvyšší budovou v Evropě, ale jeho výška byla omezena. S kampusem Mendelovy univerzity to dopadlo stejně," dodal průvodce a zeptal se ostatních, jestli nám Brno úplně nezošklivil. "Mám pořádnou depresi," odvětila jedna paní.
Vláda oceněná kosočtverci
O víkendových večerech to v Brně opravdu žije. Jakoby Praha byla stará strhaná máma, která občas vyjde s kolegyněmi na dvojku bílého, zatímco Brno je její rozpařená dcerka v postpubertě, která nemá nikdy dost. Všude halas, postávající či posedávající mládež a stánky s pivem. Když si do sámošky zajdu pro jedno, abych splynul s davem, co nevidím. Na vnitřním, skrytém vchodu do domu je nasprejován nápis vláda a pod ním dva kosočtverce. Takové ty, co by měly znázorňovat dámské přirození.
"Toho cizince, co nemá rád cizince, volit nebudu. Ten podle mě nemá rád lidi vůbec," zmínila mladičká recepční v narážce na lídra SPD Tomia Okamuru a dodala: "Asi Piráty. Ti zatím nic nerozkradli, nikomu neublížili." To už jsem si od ní bral klíče od zarezervovaného pokoje v hostelu Franz Kafka Špitál.
Tomio Okamura
Poměrně levné ubytování se nachází v centru a kdysi zde sídlila pojišťovna, v jejímž pražském ředitelství pracoval autor Proměny, jenž se chtěl do Brna na sklonku života i přestěhovat. Ostatně kvůli možnosti noční proměny jsem si nebral kolo. Brouk na bicyklu by asi nebylo to pravé, co se týče pravidel silničního provozu. Spal jsem v pokoji, kterému se říká synagoga, a nakonec to dobře dopadlo. "Kafkův špitál" je sympatický i tím, že tam pracují hlavně lidé se zdravotním hendikepem, takže se tam vlastně starají nemocní o zdravé.
Právě zde je třeba laskavého čtenáře zpravit o tom, proč nedostane patřičnou porci důkazních fotografií, jak je to v seriálu Předvolební republika zvykem. Týká se to incidentu, po němž mi zbyla zlomená paměťová karta, a oči pro pláč. Ale to je jiný příběh, tedy příští díl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
