„Všechny orchestry a festivaly pláčou, když se něco děje a furt mají pocit, že to bude horší a horší, ale život jde nahoru a dolů. Alespoň u mě to tak funguje,“ říká šéf Pražského komorního orchestru (PKO) Vladimír Darjanin. Reaguje tak na obavy některých hudebních těles z citelných vládních škrtů v kultuře. Ale nic není černobílé a umělci si občas počínají dosti velkoryse ve smyslu „když se bere z cizího, tak to nebolí“.

Ze státního

„Od státu nedostáváme žádné peníze, z Prahy 1 jen malé dotace. Jak ve vedení města, tak i na ministerstvu jsou klany, do kterých nepatříme, takže vždy zůstaneme pod čarou. Poslední dobou jsem proto o peníze ani nežádal. Musím je zabezpečit díky vlastním schopnostem, kamarádům, sponzorům a samozřejmě jezdíme do zahraničí. A když někdy peníze dojdou, teď už se to nestává, ale stávalo, tak do toho vrážím ty vlastní. Všichni jsou naučení na utrácení státních peněz. Ale co kdyby se podívali kolem sebe, začali s někým spolupracovat, možná by tolik neplakali. Pak se sejde asociace a pláčou dohromady. Bohužel,“ podotýká.

Nutno dodat, že PKO není součástí Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky. Ta si v polovině února postěžovala v tiskové zprávě nad vládními škrty. „Stávající návrh rozpočtu ztěžuje působnost symfonických orchestrů a pěveckých sborů čerpajících z příslušného ministerského programu. Bez jakékoliv diskuse v něm bylo škrtnuto 100 milionů korun (25 procent), což je velmi razantní zásah. Dále má dojít ke snížení o více než 300 milionů korun v programu pro kulturní aktivity, což se dotýká i hudebních festivalů,“ uvedla předsedkyně zmíněné asociace Lenka Kavalová. Ministerstvo kultury kritiku dosud odmítlo. „Tato vláda převzala veřejné finance ve špatném stavu a úspory jsou nevyhnutelné u všech resortů, včetně kultury,“ sdělil ministr kultury Oto Klempíř. Návrh státního rozpočtu, co se týká kultury, počítá s výdaji 17,6 miliardy korun, což je asi o 1,17 miliardy méně oproti návrhu minulé vlády. Méně peněz mají dostat živá kultura, příspěvkové organizace ministerstva či obnova památek.

Schodek a melouchy

V roce 2009 byl Darjanin také šéfem České filharmonie (ČF) a čelil podezření ze střetu zájmů. Působil totiž navíc v několika komerčních společnostech, což ale není ojedinělý případ. Například vedl festival Dvořákova Praha. „Z těch společností jsem neodešel proto, že jsem netušil, jak směšný plat bude mít šéf České filharmonie. Plat ředitele za rok je ekvivalentem šéfdirigenta filharmonie za týden,“ prohlásil pak. Filharmonie tehdy pracovala s rozpočtem 200 milionů a získala tehdy od ministerstva kultury, jehož je příspěvkovou organizací, téměř 80 milionů korun navíc. I tak měla schodek 15 milionů korun a o letních prázdninách prošla kontrolou.

Ministerstvo kultury tehdy spokojené nebylo. Vyjádřilo se, že dokument, ve kterém za 125 000 korun auditor prokázal svou nedostatečnou orientaci v právních předpisech platných pro státní příspěvkovou organizaci, což mělo za následek neobjektivní hodnocení finančního hospodaření ČF a chybné závěry o údajném porušování rozpočtové kázně při hospodaření s fondy. Tehdejší ministr kultury Václav Riedlbauch si kvůli nejasnostem v hospodaření ČF Darjanina pozval na kobereček, ten však prý nebyl schopen odpovědět na žádnou z položených otázek. „Jak se ukázalo, Vladimír Darjanin nemá potřebné znalosti pro řízení státní příspěvkové organizace - nejen v oblasti organizační, ale i ekonomické," poznamenal v polovině roku 2010 ministr a odvolal jej z funkce, do které byl jmenován na šest let. Působil v ní tedy přibližně rok.

Ze soukromého

Darjanin dodnes nemůže tehdejšímu ministrovi přijít na jméno. Jak sdělil ParlamentnímListům.cz nyní, dvakrát pracoval pro stát. Jednou jako komisař světové výstavy EXPO a pak jako šéf ČF. O svém působení na zmíněných postech mluví jako o vzoru, jak by mělo hospodaření vypadat. „S tehdejším ministrem, což byl můj profesor na vysoké škole, jsme se neměli vůbec rádi. On mě v symfoňáku toleroval rok, ale mezitím mě namočil do špíny, aby mě odtamtud dostal,“ vysvětluje s tím, že dnes od státu opravdu skoro žádné peníze nemá. Podle webu Hlídač státu uzavřely firmy s vazbou na Vladimíra Darjanina od roku 2016 se státem smlouvy za devět milionů korun, ale počínaje rokem 2023 se tyto iniciativy téměř utlumily.

PKO, kterému šéfuje, se týká také jedna zvláštnost. Hraje bez dirigenta. „Náš orchestr hraje jen se sbormistrem. Je to výjimečné. Jednou, když měl mít nějaké nahrávání, tak dirigent nepřišel. Ale koncertní mistr, co zastupuje orchestr ve vztahu k dirigentům a sólistům, vybídl kolegy, aby to zkusili zahrát sami a přirozeně převzal roli dirigenta. A jde to. Jen při velkých změnách tempa je to složitější,“ vysvětlil Darjanin s tím, že honorář dirigenta je většinou tak vysoký, jako půlka honorářů celého orchestru.