Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka hlasování v celé Ruské federaci provází docela klidná atmosféra. „Já jsem se dnes díval na státní televizi, první kanál, tam ukazovali několik incidentů mezi voliči, členy volebních komisí nebo zástupci těch stranických pozorovatelů, ale podle toho, co jsme mohli my tady vidět nebo co sledujeme na sociálních sítích i na internetu, tak ty volby probíhají docela klidně,“ poznamenal.
Petříček se následně vyjádřil ke vztahu Evropy a Ruska. Ochlazení je dle něj znát, ale spojení jako studená válka by nepoužíval. „Je problematické, jestli vlastně máme nějakou agendu s Ruskem v tuto chvíli, že Rusko neprojevuje nějakou vřelou a upřímnou snahu s Evropskou unií hledat něco pozitivního,“ uvedl. „Na naší straně je potřeba si uvědomit, jaké Rusko reálně je, ale také, a to myslím, že právě Evropský parlament v té své zprávě naznačil, že je potřeba oddělit ruský režim a ruskou společnost,“ sdělil ke zprávě Evropského parlamentu.
Je Andrej Babiš mladší obětí svého otce?Anketa
Co se týče voleb, Petříček se domnívá, že ruské volby sice mají formálně charakteristiku voleb, ale s normální demokratickou soutěží to nemá nic společného. „Opozice, ta nesystémová, nemá přístup do médií. Řada kandidátů, kteří mohli oslovit část ruské společnosti, tak ani nemůže kandidovat. A tady nemyslím jenom Alexeje Navalného. Skutečně je to systematická snaha prostě neumožnit organizacím občanské společnosti projevit svůj názor,“ uvedl.
„A to, že se volby konají i na Krymu, co to značí, začíná nová éra, kdy jsme se prostě smířili s tím, že Krym je ruské území a prostě už to nikdy nikdo nezmění?“ zeptala se Petříčka moderátorka. „Tak já si nemyslím to, že to má co dělat do činění s námi. Toto je prostě ruské, ruský krok, který je opakovaný. To, že se na Krymu konají volby, my rozhodně neuznáváme to, že by Krym byl součástí Ruské federace. Když se podíváme na ty samotné volby, tak samozřejmě tam, jak je potřeba vnímat, že Rusko i vůči vlastním občanům, ten režim prostě chce udržet nějakou aspoň mírnou legitimitu, jako asi tam nebude docházet k nějakým výrazným excesům,“ zmínil Petříček.
Další otázka směřovala k tomu, proč se Česko dostává do konfliktů s velmocemi, respektive s Ruskem. „Myslím, že to je celkem naše neuváženost, protože skutečně my jako malá otevřená ekonomika, si myslím, máme skutečně hledět na zájmy českých občanů a českého průmyslu, protože on je vyloženě závislý na vývozu. Jestliže takové tedy jako Čína si zavřeme a vedeme spory s Ruskem, viz kauza Koněv, kdy nejsme schopni ani tuhle tu sochu dořešit nějak ku spokojenosti u obou dvou stran, tak se potom nemůžeme divit, že to bude mít z těch velkých zemí negativní vliv na Českou republiku. A opravdu my si nemůžeme hrát na hrdiny. My nejsme v situaci velmocí, jako jsou Spojené státy, obrovských zemí, jako Kanada. My jsme opravdu malá otevřená ekonomika, a pokud my nebudeme vyvážet do těchto velkých ekonomik, tak opravdu se budeme mít špatně,“ poznamenal Pawlas.
Bc. Markéta Gregorová
„Já mám pocit, že musím říci jedno slovo, a to slovo je Vrbětice. Mám pocit, že se na ně trošku zapomnělo. Každopádně se tady hodně mluvilo o ekonomice, a já bych chtěla připomenout, že největší ekonomický blok na světě je stále ještě Evropská unie, které jsme součástí a která nemá tendence být jaksi antagonistická vůči nám. Takže si nemusíme mávat rukou a říkat, no, to je, takhle se chová Rusko, takhle se chová Čína. Ne, my jsme součástí nejsilnějšího ekonomického bloku. Takže já se tady vůbec nebojím, že pokud se budeme držet nějakých našich zásad, naší vnitřní bezpečnosti anebo i lidských práv, takže jsme ohroženi ekonomicky, protože sice máme jenom 10 milionů obyvatel, ale Evropská unie má 446 milionů obyvatel. Jako taková má i úplně jinou vyjednávací sílu jak vůči těmto, řekněme antagonistickým silám v globálním světě, tak ale v tom vyjednávání obchodních dohod a podobně. Nás prostě nikdo, jako Evropskou unii, přes palubu ekonomicky nehodí,“ podotkla k tomu Gregorová.
Následně se ještě vyjádřil Petříček, a to v reakci na Pawlase. „Za prvé mi přišlo, že tyto věty zaznívaly tady před 15 lety. Také jsme očekávali, že ta vzájemná ekonomická provázanost mezi Evropskou unií a Ruskem povede k zlepšování vztahů. A vidíme naprostý opak. Ta propojenost nemusí nutně znamenat, že by i politické vztahy obou dvou partnerů se zlepšovaly, že bych jako nezpochybňoval, že soustředit se pouze na ekonomiku v dnešním světě je rozumná strategie. Potom, já jenom možná doplním, mě potom překvapuje, teda pokud ekonomika je to hlavní a to nejdůležitější, proč potom z úst některých politických stran v České republice zaznívají silně protievropská vyjádření, protože jestli, tak Rusko není rozhodně náš nejvyšší partner obchodní. Jako malá otevřená ekonomika především těžíme z toho, že máme přístup na vnitřní trh. Tady bych teda pouze reagoval na paní poslankyní Gregorovou. Já myslím, že trochu také je schizofrenní říkat, že Evropská unie nám něco nedělá. Jako jak my si sami sobě můžeme co dělat. My jsme součástí toho rozhodování v Evropě, a na to bysme neměli zapomínat. A poslední poznámka, no, pokud jako malá otevřená ekonomika si chceme zachovat suverenitu, tak si rozhodně ale nemůžeme také nechat líbit to, jak se k nám chovají někteří tito partneři. Pokud narušují právě tu suverenitu, tak na to je prostě nutné reagovat, a kauza Vrbětice byla jedna z mnoha kauz vzájemných v česko-ruských vztazích, a rozhodně ten zájem o dobré vztahy nemůže mít jenom jeden z těch partnerů,“ sdělil.
Závěrem Petříček ještě zodpověděl otázku, zda Rusko směřuje k totalitě. „Určitě Rusko směřuje k posílení autoritativních prvků vládnutí, proto víme dnes to, jak probíhají volby. Nesmíme zapomínat na to, že v roce 2024 skončí Vladimiru Putinovi jeho současné funkční období a potřebuje za každou cenu mít kontrolu nad dumou, aby náhodou neposlušný parlament třeba nezasahoval do ústavy, kterou nedávno změnili. Tak teda umožňuje vlastně kontrolu současné garnitury nad Ruskem a v dalším období. Jestli můžu ještě krátce doplnit, já si myslím, že bychom neměli se bavit jenom o tom, jestli chceme podporovat opozici tu či onu, pro nás by měla být hlavně snaha podporovat občanskou společnost v Rusku. Prostě v Rusku je mnoho lidí, kteří nejsou spokojeni s tou situací, ekonomickou situací. Problém, jako je domácí násilí. Naprosto i třeba nezájem o kvalitu životního prostředí. To jsou věci, které prostě bychom mohli podporovat, a i proto je dobře, že i třeba Evropský parlament říká, oddělme od sebe vztahy k režimu a to, že musíme rozvíjet vztahy mezi evropskou a ruskou společností,“ uzavřel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
