Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Že už ceny u některých výrobků šly dolů, si už lidé všímají i při nakupování. „Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Ta se loni stala předmětem široké společenské diskuse, do níž zasahují také vrcholní politici. I pro velké skupiny řetězců, které jinak ziskově těží z nebývale vysoké koncentrace tuzemského maloobchodního trhu, se proto stalo neudržitelné dále své nadsazené marže uplatňovat. Zároveň se poněkud zklidnila loňská vypjatá situace, vyvolaná ruským vpádem na Ukrajinu, jež řetězcům a dalším firmám a podnikům v tuzemsku poskytovala narativ, jímž mohly zdůvodnit znatelné navýšení svých marží nad rámec objektivního růstu nákladů,“ shrnul ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda s dodatkem, že možná k tomu přispělo i to, že se řetězce zalekly i vládní kontroly marží.
Že k poklesu cen potravin přispěla česká vláda si myslí rovněž její předseda Petr Fiala (ODS). „Od doby, kdy vláda systematicky začala tlačit na výrobce a prodejce potravin, ceny tohoto zboží začaly klesat. Možná je to jen náhoda, já ale na takové náhody nevěřím. Proto v našich krocích budeme pokračovat. Potraviny na pultech českých obchodů musí být stejně kvalitní a cenově dostupné jako v zahraničí,“ hlásá ministerský předseda na sociálních sítích.
Od doby, kdy vláda systematicky začala tlačit na výrobce a prodejce potravin, ceny tohoto zboží začaly klesat. Možná je to jen náhoda, já ale na takové náhody nevěřím. Proto v našich krocích budeme pokračovat. Potraviny na pultech českých obchodů musí být stejně kvalitní a cenově… pic.twitter.com/aD21SQ6fee
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 11, 2023
Meziročně byly skutečně ceny nižší například u pšeničné hladké mouky, která před rokem v srpnu stála průměrně 22,21 korun a tento srpen již její cena klesla na 18,58 korun. Dále u polotučného trvanlivého mléka cena klesla na 15,64 korun z 17,82 korun (u plnotučného se cenovka změnila jen v haléřových položkách a u másla pak spotřebitelé uspořili již výraznější peníze, jelikož to pokleslo z loňských 56 korun na 39 korun zabalení 250 gramů.
Že jste si však i přesto nějakého radikálního poklesu cen oproti minulému roku při konečném placení celkové útraty v obchodech příliš nevšimli? Dost možná to je tím, co nakupujete – mnohé potraviny totiž za posledních dvanáct měsíců naopak značně podražily a při platbě u pokladny vám tak některé položky „zamáznou“ úsporu z poklesu cen u ostatního zboží. O jaké potraviny jde? Často i o ty, které při vaření téměř nelze nahradit.
Fotogalerie: - O cenách potravin
Dražší zelenina, vejce, cukr, některé mléčné výrobky i vepřové
Pokud v obchodech i přes zlevňování mnohých potravin stále nepozorujete znatelnější úlevu pro své finance, pak je dost možné, že mezi potravinami, které často nakupujete, naleznete některé z těch, u nichž Český statistický úřad (ČSÚ) eviduje oproti době před rokem zdražení v rámci statistiky průměrných spotřebitelských cen, které jsou počítány z takzvaných „scanner dat“, tedy dat z pokladen maloobchodních řetězců. Poslední dostupná data za letošek jsou za srpen, a proto je situace „před rokem“ porovnávána s tou z loňského srpna.
Oproti tomu stačilo zdražit nemalé množství produktů a růst cen se nevyhnul ani ovoci či mnohé zelenině, bez níž se v kuchyni téměř nedá obejít. Brambory podražily v obchodech z průměrných cen lehce přes 13 korun na téměř 22 korun za kilo, kilo česneku se prodává o více než 7 korun dráž za průměrných 168,47 korun, u nakládaného zelí cenovky vzrostly také o přibližně 4 koruny na současných 53,56 korun a u rajčat je rozdíl v cenovce oproti loňskému roku přesahující 21 korun. V minulém roce v srpnu jste totiž kilo rajčat měli přibližně za 45 korun, dnes již za stejné množství necháte u pokladny 66,35 korun.
Tím to u zeleniny nekončí. Papriky podražily během jednoho roku z 53,6 korun na 69,28 korun, mrkev „poskočila“ výše o téměř desetikorunu a v obchodě byste jí v srpnu nenašli za loňských 17,7 korun, ale už za 27,6 korun.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
Desetikoruna na účtence vám oproti loňsku přibyla také při nákupu kilogramu celeru, jelikož ten je již prodávaný za ceny přes 40 korun a u cibule již počítejte s cenovkou vyšší hned o cca 13 korun u každého jejího kila. Z loňských průměrných 17,7 korun totiž zdražila na 30,8 korun.
O stokorunu tak klidně můžete mít dražší nákup oproti tomu loňskému jen kvůli nákupu 10 kil zeleniny. Ta ale rozhodně není jedinou položkou, která je letos dražší.
Velkou pozornost v loňském i letošním roce budilo především zdražení u cukru. I ten byl oproti loňskému srpnech v regálech opět dražší. A to výrazně. Kilo krystalu se prodávalo vloni za průměrné ceny přes 18 korun, letos v srpnu již za více než 27 korun. Moučka v loňském srpnu za 20,89, letos za 34 korun bez haléře.
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Chléb zdražil za rok o přibližně 4 korun na necelých 45 korun za kilogram a bílé pečivo pak o téměř 9 korun na necelých 68 korun za kilo. Také dětské piškoty již nekoupíte za necelých 10 korun, ale průměrně za 13,33 korun.
Desítku vajec jste v loňském roce měli za 35,90, letos v srpnu již za 41,36 a podobně „poskočily“ i některé mléčné výrobky. Měkký tvaroh zdražil o necelých 8 korun na cca 91,50 za kilo, tradiční pomazánkové již koupíte v kilovém balení dráž o téměř 17 korun a v srpnu již bylo průměrně za necelých 158 korun (tedy 35,90 korun za běžné 250gramové balení).
Přestože výrazně zlevnily oproti loňskému srpnu například kuřecí řízky (až o průměrných 36 korun), u pokladny jste i za masné výrobky mohli zaplatit více. Stačilo si například místo uvedených prsních řízků koupit kuřecí stehna – ta totiž naopak zdražila o více než 10 korun za kilo z průměrných 94,6 korun na 104,7 korun.
Fotogalerie: - Před zasedáním vlády
Z masa zdražila i vepřová kýta bez kosti (ze 126 korun na 132,1 korun za kilogram), vepřový bůček (ze 129 korun na 137,4 korun za kilogram), vepřová pečeně (z 120,9 korun na 137,6 korun za kilogram) a celkové útratě tak nepomohla při nákupu vepřového ani levnější vepřová krkovice, která zlevnila během roku spíše kosmeticky. Z průměrných 143,2 na 142,8.
Dražší jsou také salámy. Šunkový salám už nestojí loňských 184,4, ale 197,9 korun za kilo a Poličan již také není za 285,9, nýbrž za 307,4 korun. I ta vepřová šunka je o deset korun dražší a prodává se již za 269 korun.
O 18 korun necháte více u kasy při nákupu kila párků, které je již za 196,6 korun a i škvařené vepřové sádlo je již za úplně jinou cenu. Vloni v srpnu za 77,3, letos v srpnu za 102,1 korun, tedy za 25 Kč dráž.
Fotogalerie: - Za plzeňským do Němec
A pokud byste uvedené zdražování raději chtěli zapít tuzemákem, pak věřte, že i u něj si sáhnete hlouběji do kapsy, jelikož se prodává jeho litr průměrně již za 257,4 korun a dražší je oproti loňsku o více než 11 korun.
Proč některé ceny nezlevňují tak rychle, se mají lidé podle některých názorů ptát zejména obchodníků. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček k datům o vývoji inflace, zveřejněným v polovině září, uvedl, že vzhledem k prudkému poklesu cen zemědělských výrobců a zlepšující se situaci na energetických trzích již nic nebrání zlevňování potravin v obchodech. „Jestliže potravináři a obchodníci přesto nebudou zlevňovat, tak budou zneužívat svého postavení na úkor zákazníků,“ poznamenal.
V procentuálním vyjádření se ceny zemědělských výrobců v srpnu meziročně snížily o 16,4 procenta. V rostlinné výrobě došlo k poklesu cen dokonce o 26,2 procenta, když se výrazně snížily ceny olejnin o 34,9 procenta a obilovin o 32,3 procenta. Narostly však ceny zeleniny o 17,7 procenta, přičemž dramatické zdražení o 82,5 procenta pozorujeme u brambor. V živočišné výrobě se ceny meziročně snížily o 2,4 procenta. Výrazně však narostly ceny prasat o 29,6 procenta a vajec o 19,0 procenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
aspan
