Co se Vám nejvíce líbí na Andreji Babišovi?Anketa
Prezident Vladimir Putin jeho vznik avizoval již v listopadu roku 2019 na své pravidelné tiskové konferenci. A jen koronavirová krize zbrzdila jeho vydání v květnu letošního roku.
Od jeho zveřejnění tento pátek média přinášejí řadu úryvků z textu a komentářů. Vždy je však lepší přečíst text celý a vnímat jej v jeho logické stavbě a struktuře včetně citátů z archivů, které VVP používá a velmi pečlivě vybírá. Dokládá jimi svoje tvrzení a rovněž vyvrací řadu mýtů a novodobých výkladů dějin, které se v posledních letech v Evropě objevují.
Mgr. Anna Čurdová
Putin vychází ze své životní a rodinné zkušenosti, žil v Leningradu, jeho rodiče přežili blokádu, otec odešel bránit město a maminka jako zázrakem přežila, ale během blokády zemřel jeho dvouletý bratr Víťa. Patří tak k rodinám, které v Sovětském svazu poznamenala válka. Sovětský svaz ztratil ve válce 27 milionů obyvatel, v přepočtu to byl každý sedmý, Velká Británie ztratila jednoho občana ze 127 a USA jednoho občana ze 320 obyvatel.
Pro Rusko to nejsou konečná čísla, protože stále pokračuje v dohledávání materiálů, prochází a doplňuje archivy a s dědictvím Velké vlastenecké války stále pracuje.
Putin upozorňuje na zodpovědnost, kterou Rusko jako nástupnický stát má před pokoleními vnuků a pravnuků, kterým je povinné předat historická fakta, která dokladují to, že to byli občané Sovětského svazu, kteří zvítězili nad nacismem. Historie by měla budoucí generace také poučit a zabránit v opakování tragických událostí.
Záměr o „hodinách historie“ byl široce konzultován na summitu lídrů SNS a vyvolal velký ohlas v Evropě i světě. Což ale také znamenalo, že obrat k historii je nutný, i když přinese mnoho bolesti a zla. Spolu s tím vyplulo mnoho emocí, zloby, dobře ukrývaných komplexů, hlasitých obvinění. Část politiků rychle přispěchala s obviněním Ruska z přepisování historie, ačkoli nemohli vyvrátit nic z uvedených faktů. Historii je třeba posuzovat na základě faktů, které najdeme v archivech, a to bez ideologických předsudků. A je obtížné vyvracet originální dokumenty, které najdeme nejen v archivech ruských, ale i zahraničních.
Střední část textu je věnována příčinám vzniku druhé světové války, předválečné situaci, dohodám a vývoji v Evropě. Na citacích a textech z dobových a dosud tajných materiálů je popsáno zákulisí mnichovské dohody a role Polska v dějích, které předcházely a následovaly po Mnichovu.
Za jednu z příčin druhé světové války považuje Versailleský mír, který se pro Německo stal symbolem hluboké nespravedlnosti. Fakticky se hovořilo o okradení země, která byla povinna vyplatit západním spojencům obrovské reparace, a francouzský maršál F. Force prorocky charakterizoval Versaille: „To není mír, to je jen příměří na příštích 20 let.“
Hlavně ponížení bylo tou hlavní příčinou, která dala možnost radikálním a revanšistickým politikům dostat se k moci a formovat nebezpečnou frontu v Evropě.
Další část textu je věnována Lize národů, kde hlavní roli hrály Francie a Velká Británie. Upozorňuje na její nečinnost a neschopnost reagovat na řadu problémů, které se v té době objevovaly.
Co se týká rozdělení Československa a mnichovské dohody, zmiňuje roli Polska, které zákulisně spolupracovalo s Hitlerem. Společně se domlouvali, jaká československá území připadnou Německu a jaká Polsku. 20. září 1938 polský velvyslanec v Berlíně Lipski předává ministru zahraničních věcí Polska Bekovi slova Hitlera: „V případě, že mezi Československem a Polskem dojde ke konfliktu, rajch se postaví na stranu polských zájmů ohledně Těšína. Nacistický pohlavár ale radil i dále, např. aby začátek polských akcí začal, až Němci obsadí Sudety…“
V textu je uvedena řada dalších citací, které svědčí o kontaktech představitelů tehdejší polské vlády s Hitlerem a jejich vzájemné pomoci a podpoře zájmů.
Ve světle faktů pak vypadá jinak i démonizovaný pakt Ribbentrop – Molotov. Ve složité situaci bylo Rusko nuceno bránit svoji zemi a svoje zájmy stejně jako ostatní země, které měly smlouvy s Německem uzavřeny daleko dříve. Návštěva Ribbentropa v Moskvě nepřinesla Německu žádné výhody. Stalin se nezamazal spoluprací s Hitlerem jako jiní evropští vůdci té doby.
Nezávislý arménský žurnalista David Petrosyan, který zveřejnil celý text na svém facebookovém profilu, k němu napsal: „Z mého pohledu je v textu hodně zajímavého, podle všeho uvedené archivní dokumenty nemá k dispozici žádná jiná země. Na tom není nic divného, vždyť Rudá armáda dobyla Berlín a hlavně to byla ona, která získávala na osvobozených územích do svých rukou státní archivy, a to nejenom v Německu.
Stať budou číst jak příznivci současného prezidenta, tak jeho odpůrci, ale je třeba se na ni dívat jako na oficiální stanovisko Ruska k těmto historickým událostem. A to by mělo být hlavně důležité pro ty, kteří se považují za součást expertního a žurnalistického světa.“
A já k tomu dodávám, že bychom se skutečně měli oprostit od ideologických balastů a výkladů. Nikdo z nás neví, jak by se zachoval tváří v tvář nebezpečí té doby, a hodnotit události dávno minulé prizmatem dnešní doby není možné. Zkreslování a přepisování historie pak může vést jen k jednomu, k jejímu opakování.
Nechme mluvit archivy, i když to může být často nepříjemné a bolestné, protože to je jedna z možných cest, jak tuto část evropské historie hodnotit objektivně a bez emocí.
Autor: Anna Čurdová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: .