Senátní petiční výbor uspořádal Kulatý stůl k „Petici vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“, kterou v polovině března obdrželi od jejích organizátorů. Petici od srpna minulého roku podepsalo více než 11 tisíc občanů, kteří žádají, aby Senát projednal činy prezidenta a zvážil podání ústavní žaloby. Pro Senát je závazná každá písemná petice, pokud překročí hranici 10 tisíc podpisů. Horní komora Parlamentu je pak povinna zařadit její projednání na schůzi petičního výboru a následně pléna Senátu.
U zrodu petice stál Michal Majzner, příznivec poraženého prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga. Předseda TOP 09 ve druhém kole přímé volby získal 2 241 171 hlasů, zatímco vítězný Miloš Zeman 2 717 405 hlasů. V záhlaví petičních archů, na něž bylo možné přidat svůj podpis, stojí: Petice vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana. Prezident Miloš Zeman svými rozporuplnými výroky k sankcím proti putinovskému režimu v Rusku zadal důvodné podezření, že jedná spíše v zájmu nepřítele – putinského režimu než v zájmu České republiky a jejích spojenců.
Český prezident se podle petentů stává součástí obelhávání ruského lidu
Návrh ústavní žaloby uvádí tři zásadní důvody pro její podání. Prvním je soustavné šíření ruské propagandy Milošem Zemanem například pomocí výroků o „občanské válce“ na Ukrajině. Občanská válka podle petentů nezačíná odtržením části země jinou zemí a vysláním velitelů do dalšího regionu sousední země spolu se šířením válečné propagandy. Slova českého prezidenta opakovaně cituje ruská propaganda, a proto se Miloš Zeman stává součástí obelhávání ruského lidu režimem prezidenta Putina. Tím pomáhá válečné výpady ruského vedení zamlžovat. Z hlediska hodnot, z nichž naše státnost vyrůstá, je verbální podpora tyranů, diktátorů a režimů porušujících základní lidská práva a svobody podobným etickým zločinem jako tyranie sama.
Psali jsme:
Druhým závažným proviněním Miloše Zemana, které má podle petentů vést k ústavní žalobě, je skutečnost, že nerespektuje hodnotový systém, z něhož náš právní řád vyrůstá. Zejména v Číně, která je proslulá množstvím politických věznění a poprav, postihem různých názorově odlišných skupin a hnutí. Zde dal prezident republiky najevo naprosté pohrdání hodnotami, k nimž jsme se jako země již před dvaceti lety přihlásili ve Ústavě ČR. Miloš Zeman se o lidských právech nejen nezmínil a nesnažil se zlepšit situaci obětí politických perzekucí v této zemi, ale vyjádřil pohrdání vůči hodnotám lidských práv.
Zeman obětoval lidská práva za prodej několika traktorů
Třetí důvod pro podání ústavní žaloby je podle autorů petice útok Miloše Zemana na ústavní pořádek v zemi. V roce 2014 v Krnově přednesl návod, jak obejít Ústavu ČR, tak aby byla ukončena činnost jiné ústavní instituce. Opět toto není jen názor občana prezidenta, ale je to výzva nejvyššího ústavního činitele jdoucí proti ústavnímu pořádku, který on sliboval chránit. Petenti měli na mysli prezidentovo doporučení „vyhladovět“ Senát tím, že v zákonu o státním rozpočtu, který projednává pouze Poslanecká sněmovna, se do kolonky výdaje na Senát napíše nula. „Chcete-li návod, jak zrušit Senát? Tady ho máte,“ prohlásil na zaplněném náměstí v Krnově Miloš Zeman.
Ing. Miloš Zeman
Jeden z autorů petice, Michal Majzner, při Kulatém stole zopakoval důvody, proč je třeba podat ústavní žalobu. „Miloš Zeman zachází daleko, když o událostech na Ukrajině mluví jako o občanské válce. Když hlásá tuto lež, stává se advokátem Putinovy vlády,“ uvedl Michal Majzner. „Zhrozil jsem se, když pan prezident Miloš Zeman začal považovat lidská práva za zboží, které je prodejné. Tak my nebudeme mluvit o lidských právech jenom proto, abychom mohli někam prodat patnáct traktorů. To je cesta do pekel,“ pokračoval Majznerův kolega Miroslav Patočka tentokrát připomenutím prezidentovy cesty do Číny.
Senátorka Wagnerová se stydí za výroky hlavy státu
Ředitel Odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky Václav Pelikán jejich výklad zcela odmítl. Předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová pro rozhořčení petentů nad názory prezidenta pochopení měla. „Ale pokud jde o obsah, výroky o Číně a Senátu jsou politováníhodné názory, za které se jako občan České republiky stydím, ale pořád to jsou jen názory, které nelze brát jako důvod pro podání ústavní žaloby. U Ukrajiny je otázka, jestli to je tvrzení nebo také jen názor,“ prohlásila Eliška Wagnerová s tím, že v takových případech existují jiné nástroje než ústavní žaloba, například vyjádření vlády, která je zodpovědná za zahraniční politiku.
Podle bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu by to korigovalo prezidentovy výroky a zároveň i napravilo reputaci České republiky v očích našich spojenců. Kromě zpochybnění důvodů pro podání ústavní žaloby poukázala na to, že i kdyby šlo o pádné argumenty, je mizivá šance, protože by pro její podání musely hlasovat tři pětiny členů sněmovny i Senátu. Je prý třeba napravit Ústavu ČR v tom, že se zreální podání ústavní žaloby. „Otazník, který visí nad prezidentovými výroky, určitě není znakem velezrady. Výrok o Senátu je hloupý, ale je třeba vzít v potaz, že je to výrok věnovaný voličům v kulturním domě v Krnově, nikoli Poslanecké sněmovně. Nesouvisí to s právní odpovědností ani s velezradou,“ poznamenal Jan Kysela, tajemník stálé komise.
Krym versus Kosovo a Klausova slova o ztrátě české suverenity
Pak dostalo slovo kvarteto expertů na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. První z nich, Ján Gronský, souhlasil se slovy petentů, ale pak se jich zeptal: „Jaký je rozdíl mezi tím, když Putin obsadí Krym, který byl historicky ruský, a když se Kosovo odtrhne od Srbska, jehož bylo historickou součástí? A to udělali naši spojenci. To by mohli udělat Maďaři na Slovensku, budeme pak bombardovat Bratislavu?“ Pak připomněl výrok předchozího prezidenta Václava Klause, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přestává být Česká republika suverénním státem. „Tak tomuto výroku se Miloš Zeman ani náhodou nepřiblížil. Žaloba za velezradu nejenže nemůže projít, ale je neoprávněná,“ prohlásil.
Doporučil také, abychom si uvědomili, co všechno ve funkci hlavy státu udělal Václav Klaus, ale také Václav Havel, který dokonce kvůli nemoci nebyl dlouhé měsíce schopen vykonávat svou funkci. Ani podle profesora Václava Pavlíčka nejde u Miloše Zemana o ústavní delikt velezrady. „Na rozdíl od mých předřečníků nemám emotivní problémy s tím, že bych se měl stydět za názory prezidenta. Mám zase své názory a stejně tak není důvod, aby se za ně styděl prezident. Ale zajímalo by mě, zda se od vyhlášení petice nezměnil pohled petentů na její text. Mám tím na mysli, jestli jednání amerického ministra zahraničí Kerryho s ruským prezidentem Putinem nebo s čínskými představiteli považují také za něco, co ohrožuje celistvost a bezpečnost České republiky,“ konstatoval profesor Václav Pavlíček.
Pochválením hostitele přece prezident hned nechystá státní převrat
Další z ústavních expertů, Jan Wintr, upozornil, že nesouhlasí s výroky Miloše Zemana a myslí si, že není vhodné, aby se prezident takto vyjadřoval. „Obzvlášť když jsou jeho vyjádření v rozporu se stanovisky vlády. Petice je formálně v pořádku, ale nemyslím si, že by se prezident dopustil velezrady nebo hrubého porušení ústavního pořádku. O vyhladovění Senátu mluvit mohl, také o Číně to byly z jeho strany hodnotící soudy. Za nejzávažnější považuji výroky o konfliktu na východní Ukrajině. Kde je ale hranice podněcování útočné války? Takže i tyto výroky mám tendenci pokládat za hodnotící soudy, je to vyjádření názoru na tyhle skutečnosti a prezident má právo na svobodu projevu jako kdokoli jiný,“ vysvětlil Jan Wintr.
Jiří Čunek
Jan Kudrna v souvislosti s výroky Miloše Zemana zmínil dva dny staré výroky bývalého náčelníka generálního štábu a nastupujícího předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla, který na bezpečnostní konferenci zpochybnil schopnost NATO nás ubránit. „Co když Miloš Zeman právě tímto jedná v našem zájmu, když udržuje dobré vztahy se státem, který je mnohými označován za možného agresora?“ překvapil expert. „Nevidím ohrožení svrchovanosti ani celistvosti republiky, pro úvahy o velezradě nemám žádný reálný základ. Když někde prezident pochválí hostitele, tak si nemyslím, že hned chystá státní převrat,“ reagoval Jan Kudrna na kritizované Zemanovy výroky při návštěvě Číny.
Havel půl roku blokoval jmenování velvyslanců kvůli svému oblíbenci
Pokračoval pak poukazem na to, že kdo chce, tak vidí. „V roce 2001 Václav Havel půl roku odmítal jmenovat velvyslance, dokud se jeho člověk nedostal do Washingtonu,“ připomněl Jan Kudrna stav, kdy kvůli prvnímu českému prezidentovi bylo na dlouhou dobu blokováno jmenování jakéhokoli velvyslance, protože Václav Havel trval na tom, že velvyslancem v USA se musí stát jemu blízký Martin Palouš. Patovou situaci odblokovalo až to, že vláda Havlovu nátlaku nakonec ustoupila a Martina Palouše do Washingtonu na čtyři roky pustila. „A Václav Havel odmítl jmenovat rektora, profesora. Pokud Miloš Zeman koná špatně, nekoná mimo zavedený systém,“ poukázal Jan Kudrna na fakt, že v případě Havla nevadilo to, co vadí v případě Miloše Zemana.
V následné diskusi jeden ze zástupců petentů, Miroslav Patočka, vyjádřil zklamání nad tím, že se nikdo z ústavních odborníků nezabýval oblastí lidských práv. „Zajímalo by mě tedy, co by musel prezident provést, aby to byl důvod k podání ústavní žaloby. Stejně tak považuji za závažné, když prezident řekl, že ho ústavní zvyklosti nezajímají,“ vytáhl Miroslav Patočka další z argumentů proti prezidentovi. „To nebude nikdy dopředu konkrétně určeno, ale posuzováno podle konkrétní události. Příkladem by mohlo být, kdyby odmítal jmenovat ústavní soudce, protože tím by de facto Ústavní soud vyhladověl,“ vysvětlila Eliška Wagnerová. „Jak je to s lidskými právy třeba v Saúdské Arábii? A to je největší kamarád Spojených států,“ upozornil Ján Gronský na ošidnost dovolávání se lidských práv.
Senát by neměl zaplevelovat Ústavní soud návrhy, které nikam nevedou
Do rozpravy se zapojil i senátor Jiří Čunek: „Senát by neměl zaplevelovat Ústavní soud návrhy, které nevedou nikam,“ trefně komentoval Jiří Čunek návrh na ústavní žalobu. V samotném závěru došlo i k menší slovní přestřelce mezi senátorkou Eliškou Wagnerovou, které nebyly po chuti některé zmínky profesora Václava Pavlíčka o prvním českém prezidentovi. „Neříkal jsem, že všechno špatné zavinil Václav Havel. Ale připomínám, že například ministr zahraničí Cyril Svoboda kritizoval prezidenta Havla, když v rozporu se stanoviskem vlády schvaloval útok na Irák,“ vysvětlil expert na ústavní právo. Senátor Jiří Šesták v závěru konstatoval, že diskusi projedná výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jeho návrh na usnesení pak plénum Senátu může respektovat, ale i pozměnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
