Reagoval tak na výsledky sledování společnosti Mazars zveřejněné ve zpravodajství Euro.cz. Mazars uvádí, že průměrná čistá mzda Čechů činí 900 eur, zatímco u Němců je to 1 870 eur. Podle šéfa českých odborářů Josefa Středuly měl odsun sudetských Němců na českou ekonomiku asi takový vliv, jako by Praotec Čech pokračoval dvě stě kilometrů dále od hory Říp: „To znamená do Německa. Takové tvrzení je irelevantní. České mzdy a jejich vývoj souvisejí s tím, jak vypadaly mzdy do roku 1989 a následně se odehrála transformace, kdy došlo k podhodnocení české měny a poté mezd. To je příčina problému. Jak vypadala ekonomika, nemá souvislost s poválečným uspořádáním. Je to historie, pracujme na tom, co chceme do budoucna, to je důležitější,“ sdělil Středula.
Ekonomka Hana Lipovská připomněla další aspekt. „Hlavní vliv na současnou ekonomickou situaci měla německá okupace v letech 1938 a 1939. Za druhé neodešli všichni Němci a všichni chytří Němci a za třetí myšlenka je to v jádru dobrá a hezká, ale šla bych do větší hloubky. Němci vyvraždili většinu inteligence v koncentračních táborech. Takže hlavní vliv na vyvraždění české inteligence v koncentračních táborech měli Němci,“ řekla Lipovská.
Fotogalerie: - Poldi Kladno 2018
Na to upozornil i Martin Komárek (ANO) a dodal, že v historii a politice žádné kdyby neplatí. Odsun sudetských Němců, jakkoliv mnohých aspektů odsunu můžeme litovat, byl podle jeho slov historickou nutností poté, co Němci za války spáchali. „Samozřejmě když jsem poslancoval v Liberci, viděl jsem, jak vysokou kulturu tam židovsko-německá komunita vytvářela. Ale je potřeba vidět příčinnou souvislost. Nejdříve Němci vyhnali pracovité Čechy, potom si zabili všechny pracovité a nápadité židy a nakonec Češi vyhnali nápadité Němce. Výrok Kalouska lze vnímat jako bonmot, ale z historického hlediska je to blbost,“ vysvětlil svůj pohled Komárek.
Bývalý poslanec za TOP 09 František Laudát však připustil, že na výroku může něco být. Dokonce prý s Kalouskem na podobné téma mluvil. „Byl jsem na služební cestě v Mnichově a bavili jsme se s představiteli bavorské vlády – Bavorsko je šestý nejbohatší region. Tam bylo řečeno, že Bavorsko bylo po druhé světové válce víceméně mírně zaostalá, průměrná, agrární země. A vy jste sem poslali sudetské Němce. Dva miliony z nich přišly do Bavorska,“ popsal Laudát a tuto historickou událost označil za klíčovou, proč šlo Bavorsko v padesátých letech ekonomicky raketově nahoru. Přišly k nim dva miliony šikovných lidí. Zároveň však upozornil, že pokud by sudetští Němci zůstali, nijak by nezvrátili poválečné uspořádání a nástup komunistů. „To bylo rozhodnuto jinde. V komunistickém socialistickém státě by nic nedokázali. S tím bych polemizoval. Rozhodující složkou ekonomického zázraku v Bavorsku však byli sudetští Němci. V Československu tomu tak není,“ uzavřel odpověď Laudát.
Ing. František Laudát
Cyril Svoboda (KDU-ČSL) rovněž tvrdí, že blahobyt České republiky je poznamenán čtyřiceti lety socialistického hospodářství a vstupem do Evropské unie. „Těmito globálními procesy. Příčina blahobytu je v provázání s německou ekonomikou a členství v Evropské unii. My se máme dobře, výrok se špatně komentuje. Odsun byl důsledek války, důsledek všeho od třicátých let. Kdyby je hypotetická otázka a na hypotetické výroky se nedá odpovědět.“
Sociolog a analytik Jan Herzmann připomněl, že otázka poválečného uspořádání Evropy je velice složitá a každý zjednodušený soud kulhá na obě nohy. „Samozřejmě Československo přišlo v době druhé světové války a po ní o spoustu pracovitých a chytrých lidí, kteří mohli státu prospět. To je pravda a je pravda, že jak se republika vypořádávala s důsledky války, nebylo optimální a bylo to mnohokrát popsáno. Zda to ovlivnilo dnešní úroveň života, je velká otázka, protože na té se podepsala válečná devastace ekonomiky a poté devastace, která přišla po roce 1948 s minulým režimem. Je to bonmot, není na něm zbla pravdy, a že by to bylo tak jednoduché, nemyslím,“ řekl Herzmann.
Fotogalerie: - Krymskotatarský Bachčisaraj
Válku a komunistický režim jako příčinu vidí i sociální demokrat Antonín Seďa: „Jakýkoliv úprk vzdělaných lidí z republiky, ať už v roce 1948 nebo 1968, dopad má, ale nikdy je nikdo nezměřil. Pokud hodnotíme mzdu a životní úroveň, nesměla by být druhá světová a komunistický režim. Až to někdo explicitně vyjádří, spočítá, zkalkuluje, tak se o tom můžeme relevantně bavit.“ Odsun sudetských Němců neměl na českou ekonomiku vliv ani podle Karla Krejzy (ODS). Ten řekl, že pokud srovnáme výsledky východoněmecké ekonomiky a české v postkomunistické době, byly srovnatelné. „Volba komunismu bylo to základní, co ovlivnilo, kde nyní jsme. Na konci komunismu jsme měli výkonnostně srovnatelnou a zápornou hodnotu s Německem po komunismu. Bez zahraničí bychom nebyli, kde jsme. Nemyslím, že odsun měl zásadní vliv.
Ing. Antonín Seďa
Politologa Lukáše Jelínka souvislost mezi odsunem a českou ekonomikou ani nenapadla: „Protože odsun souvisel s politickou náladou ve společnosti a z pohledu ekonomiky to tenkrát nikdo neřešil. Samozřejmě kdyby měla Česká republika více obyvatel a rozvíjely se její regiony, kdyby se nestaly vyloučenými lokalitami, se kterými si nevěděl rady komunistický režim ani režim po roce 1989, mohlo se to projevit na prosperitě země. Ale to jsou všechno jenom kdyby. Kdyby nefungují ani v politice, ani v životě a je velmi obtížné říci, co by se stalo, kdyby se nestalo něco jiného,“ uvedl Jelínek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
