Podle nich půjde především o finanční investice bez dopadu na navýšení výroby v zemi. List připomíná, že investiční skupina CEFC, která v Česku zastupuje zájmy čínské komunistické strany, dosud utratila jednotky miliard korun. Například za ztrátový fotbalový klub Slavia Praha, za mediální skupiny Médea Group a Empresa Media nebo za lukrativní nemovitosti v centru Prahy.
Nyní se očekává, že CEFC a další firmy budou utrácet v bankovnictví, energetice a těžkém průmyslu. Přibližně třetina ze slibovaných 95 miliard by měla přitéct do bankovní skupiny J&T Finance Group (vlastník J&T Banky či Poštové banky), kde Číňané plánují získat polovinu. Nyní v ní drží deset procent.
Čínské investice zatím nová pracovní místa nepřinášejí
Další desítky miliard by mohly jít do akvizice české pobočky GE Money Bank, která je na prodej a o niž Číňané usilují společně s J&T. Stačí ještě připočítat jednotky miliard za rozjednané dohody s kopřivnickou Tatrou či strojírnami Žďas – a suma 95 miliard je téměř vyčerpaná.
Podle společnosti Bisnode je čínský kapitál přítomen ve 2100 českých firmách, čínské peníze ale tvoří jen necelé půlprocento celkových zahraničních investic v Česku. Číňané zatím neinvestují do rozšíření průmyslové výroby, které by zajišťovalo nová pracovní místa a rozvoj regionálních ekonomik země.
Za poslední roky Čína v Česku postavila dva malé výrobní závody. Jedním je továrna výrobce LCD televizorů Changhong Europe Electric u Nymburka, do které Čína investovala miliardu korun. Druhou investicí byla v roce 2008 výrobna masových konzerv na Teplicku vybudovaná společností Shanghai Maling. Dnes je však firma v úpadku.
Čeští investoři v Číně spíše tápou
Co se týče českých investic, tuzemské firmy na čínském trhu prý stále tápou. Kromě Petra Kellnera s Jiřím Šmejcem, kterým se až sedm let po vstupu na čínský trh s úvěrovou firmou Home Credit podařilo rozjet slušný byznys, byla úspěšná pouze Škoda Auto. Ta ostatně plánuje v Číně v příštích pěti letech investovat 60 miliard korun.
Ostatní spíše prodělali. Například firma Precheza z koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše prodělala v roce 2008 v továrně na výrobu titanové běloby stamiliony. Svůj byznys v Číně loni po 11 letech ukončila i společnost Koh-i-noor kvůli zdražení pracovní síly.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
