„Možná by nebylo od věci požádat virology, epidemiology a pracovníky KHS, aby zjistili a následně nám řekli, co nás kosí. SARS-CoV-2 to není,“ připomíná doktor Šinkora nad stoupajícími čísly respiračních onemocnění.
Mezi nimi je čím dál menší procento „vyšťouraných“, tedy covidových, ale hlavní problém je podle něj úplně jinde. „Ztratili jsme velkou část imunity proti virům, od kterých jsme se izolovali těmi hadry na obličeji,“ vysvětluje imunolog.
A statistiky doložil osobní zkušeností: „Osobně jsem od léta prakticky pořád nachlazený, řekl bych nemocný, ale SARS-CoV-2 negativní.“
V dalším příspěvku na svém facebooku se zaměřil na rizikovou skupinu, která epidemická opatření odnesla nejvíce. Na děti, které s podzimem začínají nevídaně plnit oddělení nemocnic.
Podle Šinkory se není čemu divit. „Kdo má chuť a čas, ať si najde, co jsem říkal před mnoha měsíci – slizniční imunita má paměť poměrně krátkou a musí se neustále trénovat,“ připomíná.
A dětem byly veškeré tréninky slizniční imunity za poslední rok a půl zrušeny pandemickými opatřeními.
„Teď platíme za to, že jsme obětovali děti, abychom ochránili seniory,“ nabízí vysvětlení imunolog.
Psali jsme:
Řešením není nic jiného než vrátit se k normálnímu způsobu života, ve kterém se budou infekce šířit přirozeně a lidské organismy jim neodvyknou. Alternativou je, že po totálním vymlácení imunity začnou naše děti po styku s virovými infekcemi umírat.
Vláda však chce ve středu projednávat naprostý opak. Hlasovat se má o opětovnén zavedení povinného rouškování ve školách v krajích s vysokým výskytem covid pozitivních. A tato povinnost má být obnovena a podle hlavní hygieničky Svrčinové důsledně vymáhána i na pracovištích.
Jenže Šinkora není s kritikou sám. „Teď na podzim se ale v populaci začaly více šířit jiné akutní respirační infekce (ARI), nemocné jsou zejména nejmenší děti. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o jejich šíření. Na vyšší nemocnost poukazují i lékaři, média přinesla též informace o naplnění dětských oddělení nemocnic v některých krajích pacienty s těžkými respiračními infekcemi,“ napsal molekulární biolog Marian Hajdúch.
Imunolog Václav Hořejší, který patřil k největším obhájcům přísných pandemických opatření (a právě se Šinkorou svedl na toto téma řadu slavných polemik včetně televizních střetů), ale odmítá, že by imunitu dětem zničily roušky. Podle něj je hlavním viníkem uzavření škol. To však Hořejší rovněž hlasitě požadoval.
„Děti se dlouhou dobu nestýkaly a nebyly permanentně vystavovány běžným virům, proti kterým vzniká jenom krátkodobá imunita. Tudíž, když ji neposilují stykem s ostatními lidmi, tak když se dostanou do kolektivu, tak to dostanou. Například nachlazení,“ hájí se Hořejší nyní.
Hořejší za pandemie:
Z praktického pozorování úvahy potvrzuje i Šimon Reich, lékař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Ten to kromě nemocnice pozoruje i doma. „Naše děti to samé. Syn již po dvou ATB a nyní znovu kašel a teploty. Dcera to má již dvakrát za sebou a stále je zahleněná. Táhne se to u obou již týdny. Spousta dětí okolo nás rovněž,“ reportuje se sarkastickým dotazem, k čemu to uzavření škol vlastně v pandemii pomohlo.
Právě z toho důvodu se mu jako lékaři nelíbilo, aby děti nosily roušky. A také třeba to, aby se na základě jednoho PCR pozitivního žáka bez klinických příznaků zavírala celá třída do karantény.
A podotýká, že řada lékařů, kteří na tyto důsledky upozorňovali, byla po celou dobu pandemie kritizována, zesměšňována a dokonce řazena na nejrůznější seznamy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
