Deník N zveřejnil článek novinářky Zdislavy Pokorné, ve kterém měly být staré a později už smazané příspěvky Filipa Turka, kandidáta na ministra zahraničí za Motoristy sobě. Podle deníku měl Turek na sociálních sítích psát rasistické, sexistické a homofobní výroky. Měl také nevhodně komentovat žhářský útok ve Vítkově, při němž byla popálena romská holčička.

Turek nařčení popírá, že ony výroky nikdy nenapsal, a oznámil, že se bude bránit právní cestou. Předseda Motoristů sobě Petr Macinka vyjadřuje Turkovi podporu a odmítá „pokusy o přepisování výsledku proběhlých voleb“.

Macinka na svém facebookovém profilu sdílel i vyjádření Západočeské asociace romských podnikatelů, jejímž ambasadorem je Filip Turek. Asociace „pokusy o jeho očernění důrazně odmítá“. Filip Turek je jejím ambasadorem už od roku 2023.

Prezident asociace Jiří Dunka uvedl, že Turek je považován za blízkého přítele asociace a s jistotou proto odsuzují snahy o to, z něj udělat „rasistu“. Kauzu zveřejněnou Deníkem N asociace vnímá jako „cílenou“ a „zcela vymyšlenou“ kauzu, kterou se ho jeho političtí konkurenti snaží zdiskreditovat.

Ke kauze dodal slovo i herec Zdeněk Godla. „Jako Rom se stavím za Filipa Turka, protože se mi tahleta vymyšlená kauza absolutně nelíbí,“ řekl Godla ve videu, které na facebooku sdílel předseda Motoristů sobě.

„Turek s námi už dlouhé roky působí v Západočeské asociaci romských podnikatelů a vím, že to není žádný rasista. Vím to z osobních důvodů a říkám to upřímně,“ poznamenal Godla. A dodal: „Protože je politik, tak po něm jdete všichni.“

Podle bezpečnostního experta Andora Šándora byla kauza zřejmě připravená dopředu a zveřejněná ve chvíli, kdy začal být Turek zvažován coby možný ministr zahraničních věcí, aby poškodila jeho, ale i Andreje Babiše, jak expert uvedl pro ParlamentníListy.cz.

Novinářka Angelika Bazalová v souvislosti s kauzou facebookových příspěvků Filipa Turka si vzpomněla na kauzu „Ibizagate“. V roce 2019 se v Rakousku objevilo video, na němž tehdejší vicekancléř Hans Christian Strache (FPÖ) údajně jednal s „dcerou ruského oligarchy“ o politické podpoře výměnou za zakázky. Nahrávka, zveřejněná těsně před volbami, vedla k pádu vlády Sebastiana Kurze.

Bazalová psala o „Ibizagate“ už v prosinci 2024 pro Deník TO, když se zabývala evropskými verzemi „Russiagate“, tedy s případy, kdy byla opozice nebo pravicové strany obviňovány z napojení na Rusko.

„Video se objevilo v médiích až dva roky poté, co se tenhle podivný večírek na ostrově Ibiza odehrál, když krátce před evropskými volbami v roce 2019 záznam zveřejnil německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský týdeník Der Spiegel,“ psala Bazalová s tím, že ačkoliv se důkazy tehdy zdály být neprůstřelné, aféra už od začátku vzbuzovala otazníky.

Pozdější vyšetřování ukázalo, že video bylo účelově sestříhané, údajná „dcera ruského oligarchy“ byla dle Bazalové bosenskou studentkou a žádný trestný čin nebyl prokázán.

„Celá Ibizagate ze zpětného pohledu vypadá jako provokace. I když není jasné, kdo si ji objednal,“ seznala zpětně Bazalová. A ve svém textu citovala také slova profesora Petra Druláka, podle kterého za rakouskou aférou „Ibizagate“ stála buďto rakouská politická opozice nebo některá ze západoevropských zpravodajských služeb.

„Opět mi vytanula na mysli Ibizagate. Ostatně jako v posledních letech už několikrát. Ibizagate byste si měli pořádně nastudovat,“ napsala Bazalová na svém facebooku po přečtení údajných dřívějších postů Filipa Turka, které podle ní nepůsobí důvěryhodně. Aféru „Ibizagate“ považuje za varovný příklad manipulace s veřejností ve chvíli, kdy se do vlády měli dostat tzv. extremisté.