„Rusové chtějí ukázat, proč žijí v Česku, a ne v Rusku, hodně se mě lidé ptají, proč a za co tu Rusové žijí. Vytvořili jsme také protiválečný výběr, podporujeme české neziskové organizace, sbíráme peníze pro ženy a děti z Ukrajiny. To je naše odpověď pro českou společnost na to, kdo jsou ti Rusové v Česku,“ vysvětlil Litvin úvodem, proč organizoval protesty Rusů proti ruskému prezidentovi.
Původní zdroj ZDE.
S ruskou opoziční demokratickou diasporou sdružují Čechy, Ukrajince a Bělorusy, kteří pracují proti Putinovi a Lukašenkovi. „Pracujeme společně proti nim,“ pokračoval Litvin, který se svou rodinou odešel do Prahy v roce 2015.
Samozřejmě v Česku jsou i Rusové, kteří Putinovu agresi podporují. „Je to skupina, která podporuje Putina. V Česku je kolem 45 tisíc Rusů, z nichž půlka podporuje nás a půlka Putina, je to půl na půl. Polovina, která podporuje Putina, je ale v klidu, neprojevuje se,“ uvedl aktivista.
Fotogalerie: - Rusové proti Putinovi
Nikdy prý Putinovi nevěřil, že bude prozápadním prezidentem. Jeho cílem podle něj od samého začátku bylo ovládnout ropné a plynové firmy a korporace, k čemuž nejdříve potřeboval demokratickou situaci. „Byla to taková demokratická hra s trhem a kapitalismem,“ hodnotí dnes Litvin.
Mnoho jeho přátel z řad ruských umělců a intelektuálů není prý s to prohlédnout propagandu, kterou ruský prezident k dosažení svých cílů využívá, běžní lidé jen stěží. „Ale 80 % Rusů věří, oni nebyli nikdy v zahraničí, nemůžou si udělat svoji myšlenku například o Americe, Anglii, Evropě. Slyší jen, že NATO chce bojovat s Ruskem a Amerika chce kontrolovat místní olejářské a plynové firmy,“ uvedl, že tito Rusové neznají jinou verzi.
Na dotaz, zda mu v Rusku něco nehrozí, pokud takto vystupuje pro Putinovu režimu: „Nechci to ani zkoušet, v Rusku jsem už sedm let nebyl. Někteří příbuzní tam zůstali, ale jim nic nehrozí. Někdo říkal, že Putina zajímají lidé, kteří mají milion a víc, a to já nemám,“ řekl, že Putin se zajímá jen o bohaté Rusy.
Víc než o ideologické přesvědčení jde však podle jeho slov o pragmatismus. „Nemůžou být bez peněz a na Uralu, Sibiři, v malých vesnicích a městech můžou mít jednu práci, jinou variantu nemají,“ uvedl Litvin.
Zmínil dva další možné scénáře vývoje konfliktu na Ukrajině. Prvním je, že se ruská strana nespokojí jen s okupovanou Ukrajinou a zaútočí i na další země. „Putin chce bojovat s celým světem, chce být člověkem číslo jedna na světě,“ říká Litvin.
Druhou možností pak podle něj je, že se země uzavře za jakousi železnou oponu. Putina by mohl prý zahnat do kouta prezident Čečenska Ramzan Kadyrov. „Vidím, jak často a jak dlouho je Kadyrov v médiích a co říká, jaká jsou jeho setkání s Putinem, v jakém je například obleku. To znamená, že on má nějaké možnosti jednat s Putinem ne jako s kamarádem, ale jako s rovným partnerem. Je vidět, jak k němu přistupují generálové, Šojgu a další, Kadyrov má specifickou volnost,“ dodává.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
