Situace v ruské metropoli prý byla docela všední a klidná. Nezměnilo se ani to, že se v Moskvě stále něco staví, což bývá znakem konjunktury. Jeho hostitel prý věděl o USA více, než on sám o Rusku. Když s ním a pak i s dalšími občany hovořil, získal představu o tom, jaké problémy považují Rusové za nejzásadnější. A velmi jej prý překvapilo, jak je řadí.

Očekával prý, že lidé budou řešit ekonomické problémy, zejména propad rublu nebo pokles cen ropy. Tato témata však prý lidi příliš nevzrušovala.

„Rusové mi zdůrazňovali, že ekonomické zmatky jsou pro Rusko normou a prosperita něčím výjimečným,“ vysvětluje. Lidé zde prý neustále žijí v očekávání, že prosperita skončí a zase nastane chudobný standard.

Rusové za minulých vlád strašně trpěli, ale přesto dokázali vyhrávat světové války a žít důstojným způsobem. Proto se teď snadněji smiřují s tím, že zlatý věk končí. Ústředním bodem debat v zemi jsou však sankce, respektive ujišťování, že národ nezlomí. A už vůbec jej nepřinutí změnit politiku vůči Ukrajině.