Každý příběh má dvě strany. „Američani věří, že Rusové žijí ze státem kontrolované mediální propagandy. Kdyby tak Rusové jen mohli slyšet pravdu, myslí si Američané, určitě by uvítali náš postoj,“ píše Hanick a dodává, že pravda je taková, že z celkových 300 televizních stanic v Moskvě je státních jen šest a Rusové radši slyší zprávy ze státní televize, než aby si pustili CNN nebo BBC, které na ně jen hází špínu.
Co se týká Ukrajiny, tak Rusko dalo jasně najevo svůj názor. „Nikdy nedovolí Ukrajině stát se členem NATO. Rusko vidí Spojené státy jako agresora, který jej již od pádu Sovětského svazu obklopuje vojenskými základnami po celé východní Evropě při každé příležitosti,“ píše Hanick. USA zase vidí Rusko jako nebezpečí pro jeho sousedy. Tentokrát však Rusko dalo jasně najevo, že válčit se nebude v Evropě, jak dokazuje přítomnost ruských bombardérů nedaleko kalifornského pobřeží na začátku července. Rusko nenechá Spojené státy poslat jejich spojence vybojovat za ně válku.
Hanick rozebírá, co všechno přispělo k eskalaci vztahů mezi USA a Ruskem, když ještě dva roky zpátky bylo všechno rámcově v pořádku. Tehdy chtěl Obama zaútočit na Asadovu syrskou armádu, za použití chemických zbraní. „Rusko zasáhlo a přesvědčilo Sýrii ke zničení svých chemických zbraní. Putin tak pomohl Obamovi neztratit tvář a neudělat v Sýrii velkou chybu.“
Následně ale přišel ruský zákon na ochranu dětí a mladistvých před homosexuální propagandou, který v západních médiích ihned dostal nálepku „anti gay“ a bojovníci za práva homosexuálů jej viděli jako omezování lidských práv. I přes to, že se jedná o „přesnou kopii britského zákona a jeho cílem je prevence pedofilie, ne vztahů mezi dospělými lidmi. Homosexuální vztahy nejsou v Rusku nelegální, ačkoliv nejsou obecně přijímané většinovou veřejností.“ Hanick zákon srovnává s americkým hodnocením přístupnosti filmů.
Poté začal bojkot Olympijských her v Soči. „Rusko vnímalo tento bojkot jako akt západní agrese, jehož účelem bylo zasahovat do ruské politiky a zostudit Rusko samotné.“ Západ mezitím prezentoval Rusko jako Sovětský svaz, který je nutné zastavit. Pak přišla ukrajinská barevná revoluce. „Svržení demokraticky zvoleného prezidenta naznačilo, že Západ chce spíš rozšířit moc než demokratické hodnoty,“ píše Hanick s tím, že Rusko celou situaci vidělo jako západní puč. Rusové ale Ukrajinu vidí jako svou bratrskou zemi. Podobný jazyk, kultura i náboženství. Mnozí Rusové mají na Ukrajině rodiny. „Z ruského pohledu zničily tenhle neobyčejný vztah síly z venku. Představte si, kdyby se najednou Kanada spolčila s Ruskem nebo Čínou. Spojené státy by ji v tu chvíli viděly jako hrozbu na svých hranicích a rozhodně by zasáhly.“
Pak nastala situace na Krymu. Krym byl od roku 1954 pod správou Kyjeva „jako důvěryhodného bratra, kterému svěříte rodinný majetek. Ale jakmile ten bratr přestal být členem rodiny, Rusko chtělo Krym zpátky a Krym chtěl zpátky Rusko.“ Z ruského pohledu šlo o rodinnou rozepři, která se Západu vůbec netýkala. Přesto však na něj Západ uvalil sankce.
Sankce, které neudělaly nic jiného, než že nasměrovaly Rusko do rukou Číny. Ta mezitím založila AIIB, instituci, která má konkurovat Mezinárodnímu měnovému fondu, a USA se marně snažily zabránit svým spojencům, aby se k činské bance přidali. „To je první trhlina v americké finanční nadvládě, která je přímým důsledkem sankcí.“
„Válka je čím dál blíž.“ USA utužují svoji zahraniční politiku vůči Rusku a „jakákoliv možnost vyjma celkové izolace Ruska a jeho obklopení zeměmi NATO je viděna jako známka slabosti.“ A bývá vystavena těžké kritice, která ji srovnává s britskou politikou vůči nacistickému Německu v letech 1937 až 1939.
USA totiž mylně předpokládá, že Rusko má stejné záměry jako Sovětský svaz, který byl „komunistický a ateistický“. Dnešní Rusko se vrací k tradicím, přes 70 % obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi, a spíš mu jde o to, aby neztratilo vlastní identitu, než aby získalo světovou nadvládu. „Ruská historie je plná uchvatitelů, kteří se Rusko pokoušeli dobýt. Napoleon a Hitler mezi těmi posledními. Rusko vždy zvítězilo. Rusko pak určitě odrazí i nejnovějšího uchvatitele, kterým je NATO.“
S Ruskem nelze bojovat ekonomicky, jelikož má ohromné množství přírodních zdrojů a má největší rozlohu na světě. „Stále je čas se dohodnout. Více sankcí a izolace od Západu nevyřeší rozdíly mezi těmito zeměmi. Válka není odpovědí, i když se až příliš často stává jediným řešením situace, kdy dvě strany odmítají podívat se na věci z pohledu té druhé.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
