Analytik předkládá zcela jiné informace o „strašlivé hrozbě“ z KLDR, než vám prý ukáže například ČT

Ve Francii se chystá závěrečná bitva mezi vlasteneckou reprezentantkou Francie Le Penovou a sluhou globalistů Macronem, který bude pokračovat v protinárodní politice Hollanda. Mezitím v Sýrii povraždili umírnění teroristé v předem připravené léčce až dvě stovky dětí z humanitárního konvoje a nikdo z jejich přátel ve Washingtonu, Berlíně, Paříži či Bruselu nepovykuje a nesvolává OSN k sankcím proti Saúdské Arábii a Turecku. Česká média, jindy tak aktivní u každého zabitého dítěte, k tomu mlčí. Na druhé straně světa pomalu odbíjí čas k další válce pod záminkou míru a bezpečnosti a válečná propaganda běží na plné obrátky.

Mohli bychom napsat, že odbíjí čas k další americké válce. Další válce proti zemím, které mají relativně dobré vztahy s Ruskem, stejně jako kdysi Irák, Jugoslávie (následně Srbsko), Libye a dodnes Sýrie. Na všechny tyto země se dlouhodobě snášela, či snáší nenávistná propaganda a jejich představitelé byli, nebo jsou prezentováni v médiích jako opravdoví ďáblové. Všechny tyto země byly vojensky napadeny koalicemi vedenými USA na základě vykonstruovaných lží. Oblíbenou záminkou bylo vlastnictví či použití zbraní hromadného ničení, ohrožování demokratických zemí a nejobvyklejší porušování lidských práv. Většinou se jednalo o menší státy. Proti větším, jako Indie, nebo Pákistán mediální kampaně ani embarga v případě jaderných zbraní nic nezmohly, proti Saúdské Arábii spolupracující se Severní Koreou se vědomě neuplatňují. Napětí mezi USA na jedné a Ruskem, Čínou, Sýrií a Severní Koreou na druhé straně stále roste. Přitom nějaká Korea je pro nás země na konci světa, kde vládne jakýsi nemorální, vražedný a paranoidní diktátor. Ale i zde může vypuknout světový válečný požár.

Severní Korea je obecně považována za zločinecký stát, aspoň na základě informací v masmédiích. Mnozí se nad tím nezamýšlejí, mají dost svých starostí v demokratickém blahobytu. Vzorem demokracie, aspoň podle bruselských představ, Severní Korea asi nebude. Nicméně pokud se bez předpojatosti podíváme po světě, máme v nedávné minulosti i v současnosti řadu podobných států a nikdo je nenapadá. Co takový teror tibetských lámů, takzvaných žlutých klobouků, kteří usekávali poddaným ruce a nohy, nebo narkomafiánský stát obchodníků s lidskými orgány v Kosovu, či režim podporující islámský terorismus v Saúdské Arábii, kde žijí křesťané v ilegalitě a jsou vražděni ve věznicích, přičemž popravy se tam konají jak na běžícím pásu. Můžeme připomenout masové vraždění v řadě zemí Asie a latinské Ameriky, například Haiti, Chile, nebo Argentině s vojenskou podporou USA. Jihoafrická republika se propadá do rasistického protibělošského multikulturalismu Zimbabwe. Země, které mohly, či mohou velmi úspěšně konkurovat dynastii Kimů v Severní Koreji.

Různý metr z hlediska hodnocení i oficiálních informací se už v EU a USA používá příliš dlouho a přitom je trapně průhledný. Samá lež a samá falešná vlajka. Zamlčování pravdivých informací, jejich překrucování, případně vymýšlení úplných lží jsme zažili mimo uvedených zemí také z hlediska vývoje na Ukrajině, Pobaltí, Gruzii, v Čečensku, ale především z hlediska islámské invaze vydávané za uprchlickou krizi. Neustálá štvavá a válkychtivá kampaň proti Rusku, Číně, Sýrii a dalším zemím přestává pomalu zabírat, zvláště poté, co si kdokoli dá práci a hledá alternativní logické zdroje mimo oficiální propagandu.

Centrum globalistů CAS

Zde bych připomenul mediálními „experty“ tolik oblíbenou hybridní válku. Stále se řeší a hledají všemožní zloduši, kteří organizují oranžové revoluce, rozvrat zemí, které nechtějí být koloniemi, útoky na vlastenecké politiky a občany a jiné štvavé a válečnické kampaně. Centrum, které koordinuje práci různých Sorosů je v USA. Můžeme ho označit za generální štáb globalismu. Jmenuje se Zvláštní oddělení pro psychologickou válku Covert Action Staff (CAS) a je součástí CIA. Jeho úkolem je prosazovat ve světě politické změny v americký prospěch. Přitom úzce spolupracuje s médii, OSN a politickými neziskovkami. Ve spolupráci se zastupitelskými úřady USA se zabývá štvavými kampaněmi proti vlasteneckým politikům a zároveň přípravou korupce a vydírání politiků a mediálních pracovníků, případně jejich rodin v mnoha zemích světa. Výsledkem činnosti CAS je jak Agenda udržitelného rozvoje 2030 vyrobená OSN na podporu islamizace (základ Strategie 2030 současné české vlády), která navazuje na Lisabonskou smlouvu a program Euro Med, které mají destabilizovat Evropu masovou migrací z Afriky, tak mediální propaganda kolem neexistujících jaderných zbraní kdysi v Iráku, nebo chemických útoků v současné Sýrii.

Například na Ukrajině působí CAS již od roku 1996, kdy tam dorazil Charles Kane, specialista CIA na takzvané revoluce zdola, kterým se dnes říká oranžové revoluce. Jen tak mimochodem, v roce 2000 se údajně podílel na zmanipulování amerických prezidentských voleb. Na přípravě Majdanu, vraždění a ožebračování obyvatel Ukrajiny a další fázi přípravy války proti Rusku se tedy pracovalo pod taktovkou CAS už téměř před dvaceti lety. Je velmi pravděpodobné, že CAS má prsty i v protiruském propagandistickém tažení kolem sestřeleného dopravního letounu nad Ukrajinou, stejně jako kdysi kolem letounu zničeného teroristy nad skotským Lokerbie, z čehož byla obviněna Libye. O lumpárnách CAS psal již v roce 2007 (čtyři roky před tím, než ruský generál Gerasimov údajně vymyslel hybridní válku) německý novinář Udo Ulfkotte, který v minulém roce odhalil skupinové rituální prznění afghánských malých kluků pedofilními evropskými politiky a místními narkomafiánskými náčelníky pod ochranou bundeswehru při obřadech Bacha Bazi v Afghánistánu.

Výsledky práce CAS a jejich spolupracovníků typu neslavných Bílých přileb v Sýrii a jiných jim podobných „humanitárních“ neziskovek, včetně českých, mají v globalizovaném světě informací stále menší a krátkodobější efekt. Nicméně se snaží ze všech sil. Dokladem je rychlé zmizení podezřelého atentátu na autobus Borussie z hlavních stránek médií s tím, že útočníkem byl zištný Rus. Jenže nebyl to takový Rus, jako takzvaní Češi, kteří nám dělají ostudu v Anglii? Nejmenoval se tento „Rus“ nakonec Mohamed jako různí „Francouzi, Angličani a Belgičani“ bojující na straně Islámského státu? Co dělal v Německu údajný ruský kriminálník v době všeobecného tažení médií EU proti všemu ruskému? Co nám ještě zatajili?

Především oficiální média jsou v Evropě již natolik nedůvěryhodná, že klesá jejich sledovanost, takže veškerá snaha CAS o vymývání mozků se stále více míjí účinkem. Proto se vytvářejí romancovsko-jandovská pracoviště k potlačování pravdivých informací, která jsou v přímém rozporu se svobodou, demokracií a lidskými právy. K jejich smůle nejdůvěřivější segment seniorů nedisponujících internetem pomalu vymírá, přičemž opravdových duševních malorolníků ochotných spolknout každou propagandu je rovněž stále méně. Zato přibývá, sice pomalu, ale přece jen lidí, kteří myslí vlastní hlavou, nikoli televizí, denním tiskem a rozhlasem, protože mají plné zuby lhaní, ponižování a ožebračování. Procitat začínají rovněž někteří pobloudilí studentíčci, kteří vycházejí ze škol prolezlých protinárodními aktivisty do reality nezaměstnanosti, nebo práce za koloniální platy.

Severní Korea, oficiálně Korejská lidově demokratická republika je podle většiny médií strašlivým ohrožením všech okolních zemí a dokonce i USA a EU. Stále slyšíme o teroru, rostoucím počtu jaderných hlavic a pokusech s raketami. Experti kreslí kružnice, kam doletí korejské rakety. Když se místo na ČT24 podíváme na informace dosažitelné na internetu, strašlivé korejské nebezpečí vydatně bledne. Stačí objektivně porovnat vojenské síly, ekonomické možnosti a dislokaci severní a Jižní Koreje, a to i bez USA a jeho spojenců typu Japonska, Tchajwanu, Singapuru či Austrálie a Nového Zélandu.

Ale především si musíme položit zásadní otázku. Proč bychom měli věřit informacím o Severní Koreji, jestliže nám média lžou o Rusku, Číně, Kosovu, Bosně, Iráku, Libyi, Sýrii, Srbsku, Turecku, Ukrajině, sudeťácích, podřizování německým zájmům a islámské invazi a zároveň zamlčují informace o vývoji ve Švédsku, Německu, Saúdské Arábii, programu Euro Med, Lisabonské smlouvě, Dublinských dohodách, protinárodní a protievropské totalitářské politice EU a OSN, kolonizaci a ožebračování naší země a islamizačních rasistických programech a zločinech? Stačí si připomenout, jak ještě nedávno nejen v ČT24 kdekdo zuřivě obhajoval Turecko jako skvělého a demokratického partnera, který už měl být v EU, nejpozději včera a zároveň se umlčovali všichni kritici arabského jara a islamizace Evropy. Dnes všichni svorně na stejné Turecko plivou a zase jim máme věřit?

Korejský papírový čert

Při zkoumání nebezpečnosti Severní Koreje zarazí především velmi rozdílné informace z různých zdrojů. Zároveň si málokdo uvědomuje, že Severní a Jižní Korea jsou dodnes právně ve válečném stavu, od konce války v roce 1951 a okolní svět se příliš nesnaží tuto situaci změnit. Dále si musíme položit otázku, zda mají právo na vlastnictví jaderných zbraní jen některé země a proč? Připomíná to snahu o odzbrojení občanů EU v době rostoucího ohrožení islámskou invazí a terorismem. Kdyby existovala globální nezávislá nadnárodní bezpečnostní organizace, mohla by být držitelem jaderných zbraní a jednotlivé země by se jich mohly vzdát. Něco takového navrhovali sovětští a američtí vědci už v padesátých letech minulého století. Jenže taková organizace neexistuje. Jestliže má každý na všechno právo, aspoň podle teorií vůdců EU, proč nemá právo na efektivní obranu? Ve vztahu k Severní Koreji je to možná trochu nadnesené, ale kdo určuje, který stát je dobrý a který zlý? Zájmy amerických nadnárodních korporací a CAS?

Zajímavé je už porovnání reálných sil Severní a Jižní Koreje. Sever má 24,98 milionů obyvatel, jih 48,1. Z toho je na severu schopných vojenské služby 10,1 milionu, zatímco na jihu 21,0. Propaganda nám tvrdí, že sever má milionovou, možná větší armádu. Potvrzuje to řada zdrojů. Kupodivu informační servis CIA uvádí, že na severu došlo k redukci ozbrojených sil, takže je tam ve službě 700 000 vojáků, zatímco na jihu 625 000. Záloh má sever podstatně více, konkrétně 4,5 milionu, zatímco jih pouze 2,9 milionu.

Z hlediska výzbroje jsou uváděny obrovité počty, ale realita je poněkud jiná. Sever disponuje údajně 4 200 tanky. Ve skutečnosti je to podle posledního World Defence Almanach pouze 3600, a to výhradně zastaralých T-54 a 55 a jejich nevalných modernizací. Stejné je to s bojovými vozidly pěchoty, kterých je 2500, ale pouze zastaralých BVP-1. K tomu můžeme připočítat 40 bojových letounů MiG-29 starší verze. Sever má navíc zastaralý systém protiletecké obrany. Výhodou je pouze terén výhodný pro obranu a údajně fantastická podzemní opevnění. Jižní Korea má 1700 moderních tanků vlastní výroby, 1400 bojových vozidel, 1100 moderních dělostřeleckých systémů a 170 moderních raketometů, které jsou účinnější, než severokorejské taktické rakety. Dále disponuje drtivou převahou 240 bojových letounů F-15 a F-16. Situace v klasické výzbroji je do značné míry vyrovnaná, kde na straně jihu menší počet nahrazuje vyšší kvalita. Jih samozřejmě dokázal vyvinout i nosič jaderných hlavic na základě amerických raket Nike Zeus. Jižní Korea má na rozdíl od severní silné spojence, a to USA, Japonsko, Tchaiwan, Singapur. Nelze se divit, že proti takové přesile Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně. Ty jsou totiž zárukou snižující pravděpodobnost napadení silnějším protivníkem. Proto ještě NATO nezačalo válku proti Rusku, které je výrazně slabší. Válečnické choutky generálů z Bruselu a Washingtonu drží na uzdě právě jaderné zbraně. Navíc je třeba si uvědomit, že několik jaderných hlavic představuje minimální ohrožení v situaci, kdy USA, Japonsko a Jižní Korea disponují protiraketovou obranou. A je zde nejdůležitější faktor. Co by Kim získal zahájením jaderné války, kterou by pravděpodobně popudil i Čínu? Pro něj je zajímavější žít si ve svém království a užívat si. Občas samozřejmě musí pro poddané udělat nějakou silovou show, aby pochopili potřebu vysokých nákladů na zbrojení. Nicméně ty jsou na severu zhruba v přepočtu 6 miliard dolarů, zatímco na jihu 7,5 miliardy. Představa ohrožení Evropy severokorejskými raketami letícími přes Čínu a Rusko je zcela mimo realitu. Severní Korea proto představuje do značné míry papírového tygra. Nicméně se může stát rozbuškou třetí světové války. Může totiž posloužit jako důvod vstupu Číny do války s USA, případně jejího vyprovokování nějakou akcí pod falešnou vlajkou v době, kdy ještě není zdaleka dokončena modernizace čínské armády. A tato situace nebude trvat věčně.

Mě osobně zaujaly ještě jiné informace. V Severní Koreji je 3,5 milionu mobilů. Je to v porovnání s počtem obyvatel podstatně méně, než ve většině jiných zemí. Nicméně podle mediálních informací bych něco takového jako mobil v Severní Koreji nečekal. Stejné je to s uměleckou produkcí. Zhruba před rokem se objevila na Seznamu informace, že v Severní Koreji se prodalo přes 200 000 CD s nějakým zahraničním filmem zesměšňujícím Kima. Je naprosto neuvěřitelné, že v tak totalitním státě uzavřeném světu se něco takového stalo. Nebo Severní Korea není tak totalitní, zatímco vývoj svobody projevu i názoru v EU se k totalitě blíží mílovými kroky? Kromě toho si musejí Severokorejci tato CD na něčem přehrávat. A zase je tu cosi vybočujícího z rámce propagandy. Jen pro zajímavost. Přes 52% elektřiny se v Severní Koreji vyrábí ve vodních elektrárnách, připadá tam 13,2 nemocničního lůžka na 1000 obyvatel (v ČR 6,8) a na ženu 1,96 dítěte (v ČR 1,45 a to s vydatnou pomocí profesionálních pobíraček sociálních dávek). Severní Korea je chudá, zato není zadlužená. Nemá problémy s multikulturalismem a disponuje obrovským nerostným bohatstvím, především velkými zásobami strategického uranu. Právě ten může být hlavním důvodem vojenského tažení USA, které může být začátkem střetu s Čínou a globální jaderné války. Zásoby ropy se tenčí a kolem transferu zemního plynu se rozhořívá stále více konfliktů. Za vším hledej peníze.

Na závěr si musíme připomenout, že převodovou pákou všemožných zločinných akcí CAS proti vlasteneckým a civilizovaným Evropanům jsou vydíratelní a zkorumpovaní politici v EU, političtí neziskovkáři a média podporovaní z Bruselu. Proto je třeba především odejít z EU, abychom nebyli bezprávnou, islamizovanou kolonií a nedostali se do cizí jaderné války.