Podnětem k tomuto kroku bylo Rusko. Ruská anexe Krymu a „hybridní válka", kterou Moskva vede na východě Ukrajiny, podle NATO zcela přepsaly bezpečnostní mapu Evropy a především velmi znepokojily tři pobaltské státy i další východoevropské členy Aliance. NATO však prý při přípravě plánu bralo ohled i na další současné krize, například v Africe či na Blízkém východě.
Už dříve bylo rozhodnuto posílit letecké hlídkování nad Pobaltím
„Shodili jsme tuk a nabrali svaly," popsal smysl plánu před novináři končící generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Vše je ale stále jen na papíře, případně ani na něm. Podle aliančních představitelů nyní - poté, co plánu dali zelenou politici - začnou nad detaily pracovat vojenští odborníci. Přesná podoba kroků by tak měla být zřejmě známa až někdy na přelomu roku.
NATO přitom v reakci na ukrajinskou krizi nezačalo úplně od nuly. Už dříve bylo rozhodnuto posílit například letecké hlídkování nad Pobaltím a počty lodí v Baltském i Černém moři. Vojáci NATO také častěji na východě cvičí. Podobné aktivity, při nichž jednotky na východ „rotují" a nejsou tam tedy trvale umístěny, by měly být podle aliančních činitelů východiskem pro další změny a udržovány prý budou do té doby, dokud to bude potřeba.
Plán však počítá i dalšími věcmi. Nejčastěji se po summitu mluví a píše o několikatisícovém „hrotovém" uskupení s oficiální zkratkou VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), nově zamýšlené součásti už existujících aliančních sil rychlé reakce (NRF), které samy projdou reformou.
Schopnost takové síly zasáhnout na území členské země do 48 hodin má mít podle NATO mimo jiné odstrašující účinek
Detaily VJTF zatím nejsou známé, uskupení by mělo mít potřebnou vzdušnou či leteckou podporu a k dispozici i speciální síly. Česká republika byla mezi prvními, kdo právě takové bojovníky nabídl, k dispozici by mělo být 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova spolu s několika vrtulníky. Britové nejprve oznámili příspěvek 3500 vojáků, později už britský premiér David Cameron hovořil o nabídce asi tisícovky mužů.
Schopnost takové síly zasáhnout na území členské země do 48 hodin má mít podle NATO mimo jiné odstrašující účinek - případný agresor bude vědět, že na území napadeného členského státu se kromě vojáků této země velmi rychle setká také s elitou aliančních sil.
Rychlému nasazení má napomoci opravená infrastruktura, tedy modernizované přístavy či letiště, ale také na východě NATO předem připravené sklady s materiálem, municí či pohonnými hmotami. Potřebná logistika by přitom měla být mezinárodní.
Podobné změny si vyžádají také změny ve velitelské struktuře, i s tím plán podle dostupných informací počítá. Jedna z variant předpokládá, že by velitelství mohlo být umístěno v polském Štětíně.
Aby mohlo NATO vůbec podobnou schopnost využít, potřebuje k tomu nově připravené obranné plány a také kvalitní zpravodajství. Obě položky jsou podle nejmenovaných aliančních činitelů dalšími součástmi vznikajícího akčního plánu.
Další logickou součástí bude častější cvičení sil rychlé reakce NATO. Ty by v budoucnu měly „hrotové" uskupení v případě potřeby podpořit v rychlejším termínu, než je nyní někdy až měsíc. Plán předpokládá také zlepšení schopností námořních sil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk, mp
