Nejnovější přehled mediálních zajímavostí začíná u veřejnoprávní televize. „Staronový generální ředitel sice ve svém kandidátském proslovu sliboval větší otevřenost alternativním názorům, ale hned v prvních dnech nám Česká televize názorně předvedla, jak si to představuje. Ještě před středeční volbou byl jakýmsi programovým ‚highlightem‘ neboli zlatým hřebem pořad Politické spektrum z poslední dubnové soboty. Pořad vede už léta Vladimír Kučera, jinak vcelku bezbarvý moderátor vesměs nudného, ale aspoň většinou neagresivního pořadu Historie.cs. V Politickém spektru však jde o něco jiného: prostor tu mají dostávat zástupci neparlamentních stran, aby se vyhovělo jejich protestům, že nemají ve veřejnoprávním médiu žádné slovo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Připomíná, že Česká televize vyvinula pro všechny tyto subjekty jediný pořad, vysílaný obvykle v pozdních večerních hodinách, tzn. poměrně s jistotou, že vyvolá nulovou sledovanost. „To je jedna podpásovka samotného dramaturgického záměru. Druhá je v tom, že představitelé neparlamentních a parlamentních stran zásadně nejsou vpouštěni do společné arény. Snad aby se náhodou někdy neukázalo, kteří budou mít argumentačně navrch. Představa, jak dobře připravený šéf České pravice Simkanič spolehlivě drtí nějaké ty frázemi mrskající pány Gazdíky, je velmi reálná, a podezírám Českou televizi, že si to uvědomuje. A protože je závislá na vůli vyvolených, tedy – zatím – parlamentních stran, drží jim záda, co jen umí. Nedovolí jim zesměšnit se ve studiu ČT – stačí, že se zesměšňují sami, třeba na Staroměstském náměstí, že …“ poukazuje mediální analytik.
Klausovo zvolení Parlamentem vadilo, Havlovo kupodivu ne
Za povšimnutí stojí, že obě to jsou ty, v nichž zvítězil Václav Klaus. „Havlovy parlamentní volby zjevně nikomu nevadily, ani partajím, ani Kučerovi. Kučera už neříká, že celá snaha o přímou volbu prezidenta byla dána jediným: strachem partají z toho, že se nebudou umět dohodnout na kandidátovi, který by byl dostatečně poslušný, submisivní kladeč věnců, a nikoli výrazná osoba typu Klause. Chtěli to, mají to. Mají tam dnes Zemana, a když mu pánbůh zdraví ráčí naděliti, bude tam patrně ještě i po březnu roku 2018. Ano, Jiří Dienstbier se už víc než před rokem snažil prosazovat změnu Ústavy, respektive volbu prezidenta zpět na parlamentní, ale to patrně došlo i jeho šéfovi, premiéru Sobotkovi, že by to byla už opravdu blamáž, a podobnou rétoriku zarazil. To však Kučera neříká,“ upozorňuje mediální odborník.
Na sebestředný výkon Moravce moderátor Politického spektra nemá
Zato nabídl skvosty jako: „Cameron vyhlásil brexit, a pak se jim to vymklo z rukou.“ „Komu se co vymklo z rukou? Britským eurohujerům? To jistě. Ale jen proto, že v Británii je demokracie, a tu respektuje i politická elita. Příkladem nejvyšší politické kultury budiž fakt, že i sama premiérka Mayová, ačkoli hlasovala proti brexitu, dělá dnes svědomitě vše k jeho úspěšnému naplnění, protože jí to lid svou vůlí uložil. Jenže to je pro naše politiky – a moderátory – zjevně ‚vyšší dívčí‘. Mimochodem, doporučuji, budete-li někdo příště sledovat Politické spektrum, zkuste si spočítat, kolikrát za pořad použije moderátor Kučera spojení ‚Já si myslím‘ nebo ‚Podle mého názoru‘. Tedy, já si myslím, že se Kučera snaží opičit po Václavu Moravcovi, ale na jeho sebestředný výkon z různých důvodů nemá. A tím jsem neřekl nic hezkého o Moravcovi,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Pro druhé téma ho inspiroval pondělní speciál ČT, který byl věnován stovce dnů Donalda Trumpa ve funkci prezidenta USA. „Také tentokrát dramaturgové posadili do křesel hostů osoby, o nichž se nejspíše domnívali, že budou unisono vyjadřovat ´názor ČT´ na dané téma. Hosty byli Jefim Fištejn a Petr Kolář – zase už! Ale dramaturgové poněkud přecenili svou genialitu. Jefim Fištejn totiž předvedl krasojízdu jak na olympiádě, takže si takříkajíc namazal na chleba jak moderátora Michala Kubala, tak spoluhosta. Proti Fištejnovým argumentům nebyli schopni postavit zhola nic, a tak bylo až úsměvné, jak nebohý Kolář nakonec kapituloval a musel přiznat, že holt s Fištejnem vlastně souhlasí. To pro něj muselo být opravdu velké pokoření. Příště mu to ČT určitě neudělá a posadí proti němu nějakého opravdového protivníka, třeba Jakuba Jandu,“ očekává mediální analytik pro příště gay pornoherce z Evropských hodnot, s nimiž Kolář úzce spolupracoval.
Důvěru v Trumpa prý mají jen obyčejní zaměstnanci CIA
Od Jefima Fištejna ho potěšila zejména metafora, kterou užil v hodnocení předchozího prezidenta Obamy jakožto distributora „horkého vzduchu“. „Aniž by ztratil kritický rozum a soudnost, vyhodnotil prozatímní Trumpovo prezidentství střízlivě, realisticky a s poměrně konkrétní vizí jeho druhého mandátu. Zato Kolář vršil frázi na frázi, prokládal to stále konstatováním, že prostě Trumpa nemůže vystát, a to bylo tak to jediné konkrétní, co jsme se od něj dozvěděli. Ale jednu perlu přece jen vyslovil, když pravil: ‚Trumpovi při návštěvě sídla CIA tleskali jen obyčejní zaměstnanci, kteří ještě mají důvěru v hlavu státu, ale členové vedení už ne.‘ To je tedy k zamyšlení,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Výrok bývalého velvyslance ve Spojených státech a v Ruské federaci považuje za podivný z více důvodů. „Předně: Proč nemá vedení zpravodajské služby důvěru v nejvyššího funkcionáře země? A je to opravdu tak, nebo jen Kolář plácá, co se mu hodí? A druhá otázka: Co Koláře opravňuje dehonestujícím tónem mluvit o ‚obyčejných zaměstnancích‘ a tvářit se přitom, že ‚mít důvěru v prezidenta‘ je skoro hrdelní zločin, nebo přinejmenším důkaz snížených intelektuálních schopností těch ‚obyčejných zaměstnanců‘? Nu buďme rádi, že aspoň Petr Kolář, byť tak ‚neobyčejný‘, se už odhlásil z tendru na hlavu státu našeho,“ libuje si mediální odborník, že se jeden z mála podporovatelů Chovancova cenzurního útvaru o Hrad ucházet nebude.
Moderátor České televize si vypomohl dezinformací
A třetí zaznamenáníhodný výkon v tomto pořadu předvedl samotný moderátor Michal Kubal. „Opakoval starou známou dezinformaci o tom, jak málo Američanů přišlo na Trumpovu inauguraci a použil přitom srovnání fotek z inaugurace Trumpa a Obamy. Na té ‚Trumpově‘ bylo liduprázdno, na té ‚Obamově‘ plno. Ale ČT už nám nesdělila, že to je dávno proseknutý podvod, neboli fake, protože ta fotka z údajné Trumpovy inaugurace byla pořízena někdy v dopoledních hodinách, velice dlouho před počátkem slavnosti, na níž bylo rovněž plno. Takže to je faul, za který se při fotbale dává červená karta, po níž si už hráč do konce zápasu nezahraje. Jak asi bude ohodnocen Michal Kubal, zejména poté, co jeho nejvyšší nadřízený sliboval, že Česká televize konečně přestane dělat jednostrannou propagandu?“ ptá se Petr Žantovský.
V rámci tohoto pořadu se také uskutečnila jakási – „pluralitní“ – anketa, kde se měly k Trumpovi vyjádřit čtyři osobnosti svým pohledem. „Bylo naprosto předvídatelné, že Havlův pobočník Michael Žantovský nebude šetřit kritikou a odsudkem, stejně jako se dalo předpokládat, že ‚žlutej pes‘ Ondřej Hejma bude protrumpovský. Zajímavé argumentační veletoče předváděl Roman Joch, který se kdysi pasoval na hlavního rytíře konzervativních, ba neorepublikánských hodnot. Nad Trumpem ale napůl zlomil hůl. A čtvrtá v řadě byla – bůhvíproč – Magda Vášáryová,“ pozastavuje se mediální analytik nad tímto výběrem veřejnoprávní televize.
„Opravdu nevím, co vedlo Českou televizi k tomu, aby tuto dámu vyzvala k účasti na této anketě. Vášáryová přece není znalkyně amerických poměrů, byla diplomatkou v evropských zemích a má tak ke Spojeným státům našima očima velmi málo co říci. Jediný důvod její nominace je myslím ten, že ona je nejviditelnější tváří a symbolem ‚bratislavskej kaviarne‘, sesterské družební organizace ‚pražské kavárny‘. Proto také nedávno poučovala české diváky v pořadu DVTV a obecně se pasuje do role mentora našich názorů. Nu, ať se ona sama staví, jak chce, ale proč to Česká televize nejen akceptuje, ale přímo podporuje, pane nový řediteli Dvořáku?“ obrací se Petr Žantovský tázavě ke znovuzvolenému šéfovi Kavčích hor.
Vítejte v Kocourkově, aneb jak premiér podává i nepodává demisi
Pro třetí téma nemohl nezvolit událost, která v posledních dnech otřásá domácí politickou a mediální scénou. „Pro tu by se hodil titulek ‚Vítejte v Kocourkově!‘ Premiér Bohuslav Sobotka dal, totiž nedal demisi. Demise se vztahuje, totiž nevztahuje na celou vládu. Demisi prý podává proto, že má ve vládě ministra, kterého nechce, Andreje Babiše. To se ovšem obvykle dělá tak, že se odvolá ten nechtěný ministr. Premiér ale neodvolá ministra, protože dobře ví, že by to pár měsíců před volbami působilo přinejmenším nevěrohodně, když s ním tři a čtvrt roku nerušeně spolupracoval, a odvolaný ministr by ze sebe právem udělal mučedníka a ve volbách by to pak občané spočítali premiérovi, nikoli Babišovi,“ uvedl mediální odborník v pátek dopoledne, ještě před další změnou postoje premiéra Sobotky, který se rozhodl demisi nepodat a naopak poslal na Pražský hrad návrh na odvolání ministra Babiše.
Tři na jednoho a expředseda ODA jako třešnička na dortu
Tak se věci podle něj mají na první a patrně přesný pohled. „Když se v tom celém začala patlat média, a zejména naše jako vždy nejlepší ČT, začalo to nabírat prvky kabaretu. V úterních Událostech, komentářích zpovídal moderátor Borek Andreje Babiše. Nutno říci, že si Babiš Borka ‚namazal na chleba‘, jak už je v jeho případě poslední dobou téměř pravidlem. Babišova argumentace byla jasná: Ano, konal jsem v podnikání tak, jak mi umožnil zákon. Ale ten zákon ušil exministr Kalousek a hlasoval pro něj i premiér Sobotka. Proč se nezeptáte jich, jak to tedy mysleli? A proč se nezeptáte jich, proč se nevytasili s výkazem osobních příjmů za posledních dvacet let, co jsou v politice? Babiš to udělal, včetně let, kdy v politice nebyl. I kdyby člověk nebyl ani zdaleka Babišovým sympatizantem, musí uznat, že na jeho argumenty není co namítnout,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Abychom byli spravedliví, Borek se následně Kalouska skutečně zeptal, kde je evidence jeho příjmů, a Kalousek pravil, že je má k dispozici Poslanecká sněmovna. Na Babišově místě bych asi odvětil, že je tedy třeba je ze sejfu Sněmovny vytáhnout na světlo a též prozkoumat auditorským pohledem. A teprve pak může začít souboj rovného s rovným,“ podotýká mediální analytik, že jinak to vypadá jako lynč Babiše. Další pokračování demisně-mediální estrády sledoval ve středečních Událostech, komentářích. „Do křesla moderátora pro změnu usedl Lukáš Dolanský a hosty byli zástupci vládních stran: lidovec Jurečka, socialista Zaorálek a člen ANO Vondráček. Proběhlo to ve stylu tři na jednoho – na Vondráčka. Dolanský se ani na okamžik nepokusil tvářit, že je nestranný. Jeho novinářské srdce zřetelně bije též antibabišovsky. A celé to korunoval další host k tématu, expolitik ODA Daniel Kroupa. Též velmi ‚nezávislý‘, jak už to tak v ČT bývá,“ připomíná mediální analytik.
Nahrávky novináře s Babišem jsou až neobvykle kvalitní
Velká část demisní agendy se točí kolem nahrávek, které zachycují rozhovor novináře z MF Dnes Marka Přibila s Andrejem Babišem. „Někteří politici a novináři je ale míchají ještě s jinými nahrávkami, které na sociální sítě vyvěsil někdo, kdo se podepsal Julius Šuman. Toto jméno zaznělo u lustračního soudu Babiše a slovenského Ústavu paměti národa, kde se Babiš domáhal – a nakonec také domohl – verdiktu, podle něhož vědomě nespolupracoval se Státní bezpečností. Do karet mu hraje, že nikde v celém spisu ´Bureš´ nenajdete jeho vlastnoruční podpis. Čili tvrzení, že k vázacímu aktu došlo a Babiš donášel, nelze prokázat, i kdyby bylo pravdivé. Nu a v tomto sporu se v roli svědka vyskytlo i jméno Julius Šuman. To bude však patrně jiný Šuman než ten, kdo vyvěsil na web Babišovy hlášky na adresu čelných socialistů, označovaných hanlivými přídomky. Nicméně profesní příbuznost tu jakási bude, ty nahrávky zjevně vznikly z jakýchsi odposlechů bez Babišova vědomí,“ myslí si Petr Žantovský.
Ale vrací se zpět k Marku Přibilovi, respektive jeho rozhovorům s Babišem na téma obsahu deníku Mladá fronta Dnes. „Ano, Babiš tu komentuje Přibilovy návrhy o tom, co dát, či nedat do novin a kdy, případně ‚na koho‘. To samozřejmě zpochybňuje dogma o tom, že by Babiš nikdy nemluvil do obsahu jím vlastněných médií. Jenže zkusme to obrátit: Jak došlo k natočení tolika rozhovorů, které Babiš s Přibilem měli vést? Jak to, že nahrávky jsou tak zřetelné a na fízlovací poměry našich investigativců relativně kvalitní? Nějak se nemohu ubránit dojmu, že to byla pastička, do které vletěl Babiš, jak se říká, i s chlupama. Přibilovy přihrávky jsou naprosto zřetelné: Sám mluví o účelovém a načasovaném útoku na toho či onoho politického exponenta, jako by byl iniciátorem a snažil se Babiše přimět k explicitním reakcím a k vyjádřenému souhlasu či pokynu,“ upozorňuje mediální odborník.
Británii se uleví, ale EU bude muset bez jejích miliard škrtat
Skoro by se vsadil, že to byla provokace namířená proti Babišovi a ve správném okamžiku – v kontextu se Sobotkovou demisní akcí – také použitá. „Nemám pro to přímé důkazy, a proto to nemohu tvrdit, ale ten dojem to na mě dělá. Už jsme v české mediálně-politické kotlině zažili hodně sprostoty, počínaje Tlustého vířivkou a konče třeba policejními odposlechy Jany Nečasové, které se z otevřeného spisu – opět takzvaně v pravý čas – ocitly v médiích, nebo dosud nevysvětlenou nahrávku, která vystřelila z Hradu Jindřicha Forejta. Nebo snad víme, kdo Forejta točil, proč, a kdo tam byl ještě? Víme, který policista nebo soudní úředník prodal novinářům odposlechy Nečasové? Nevíme. Stejně tak nevíme, kdo a proč točil Přibila s Babišem. Společná je ta špiclovací manýra, která se tak usídlila v české novinářské obci a která rozhodně nepřispívá k důvěře občana v tyto politické a mediální elity a podrývá sám smysl demokracie,“ tvrdí Petr Žantovský.
Na závěr si nechal komentář ekonoma Aleše Michla, jinak také poradce Andreje Babiše, který vyšel minulou sobotu v MF Dnes. „Michl zde říká málokdy slyšenou, ale pravdivou větu: Velká Británie na odchodu z EU neprodělá. Je to naopak Evropská unie, kdo miliardy ze Spojeného království nutně potřebuje na svoje výmysly. Británii se uleví a EU bude muset škrtat, a to bolí. Zatím všichni ostatní tzv. liberální komentátoři nám předkládali tezi právě opačnou: Británie doplatí na brexit finančním propadem. Jak jsme viděli na vývoji finančních trhů, ani bezprostřední výkyv po dni B, neboli brexitu, s nimi nijak významně nepohnul a krátké zaváhání se rychle narovnalo. Bylo to tedy jen přání otcem myšlenky těch, kteří jsou eurohujersky nalepeni na zdroje z EU, a proto jí dělají tu medvědí propagandu,“ vysvětluje mediální analytik.
Jihočeská rozkoš, finská sauna pro koně i kostel ze sněhu
Je si proto jist, že mezi nejaktivnější budou patřit ti, co stojí za projekty, podporované z unijního rozpočtu. „Aleš Michl jmenuje několik obzvlášť zajímavých a ‚všeobecně potřebných‘, jež byly z evropských – tedy i našich – peněz financovány: příkladně rehabilitační a fitness centrum pro psy v Maďarsku, vytvoření hiphopové laboratoře v Lyonu, která prý měla podnítit spolupráci evropských hiphoperů. Další projekty jsou neméně užitečné: program tréninku tanečnic v italské televizi, stavba kostela v Bavorsku – ze sněhu (!), finská sauna pro koně. A, jak dodává Aleš Michl, v Česku dostala peníze poradna pro sexuální pracovnice pod názvem Jihočeská rozkoš s vyplněnou adresou sídla: ulice Vlhká, Brno. Co k tomu dodat? Rozhodně nejlepší mediální výkon týdne,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
