Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
Menšinové stanovisko, odborně „disent“ či „minoritní votum“ slouží přehlasované menšině soudců k vyjádření svého odlišného právního názoru. Obvykle zůstává u právnické argumentace a nebývá zvykem, aby se v něm pralo „špinavé prádlo“ ze zákulisí tribunálu.
Disent sepsaný ústavními soudci Ludvíkem Davidem, Jaroslavem Fenykem, Josefem Fialou a Jaroslavem Suchánkem ale velmi ostře útočí na zpravodaje nálezu a způsob, jakým nález prosadil.
Tímto zpravodajem byl soudce Jan Filip, považovaný za loajálního spojence předsedy soudu Pavla Rychetského.
V menšinovém stanovisku se zdůrazňuje, že rozhodnutí žaloby senátorů STAN, která ležela u Ústavního soudu více než tři roky, proběhlo v čase velmi blízkém již vypsaným volbám. Tím Ústavní soud významně zasáhl do politického života a přípravy politických stran na volby. Navíc se tak stalo za nouzového stavu a zcela bezprecedentní nejistoty v pandemii.
CELÝ TEXT NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU
Navíc odhalují, že Filip dal ostatním soudcům svůj návrh nálezu k dispozici až 21. ledna, veškeré zdržení jde tedy za ním. Plénum ÚS tento zásadní nález projednalo poprvé 26. ledna, poté jej zpravodaj ještě doplňoval a hned týden poté se o něm narychlo hlasovalo.
Ústavní soudci i sami senátoři STAN se prý opakovaně ptali, jak to vypadá s rozhodnutím stížnosti stanařských senátorů, a v posledních měsících upozorňovali, že se krátí čas k příštím volbám.
Soudce Filip, který měl více než tři roky stížnost zařazenou ve svém pořadníku, v novém roce s předsedou Rychetským znenadání rozjel „rychloakci“, kdy jednání o jedné z nejzásadnějších stížností tohoto Ústavního soudu proběhlo v řádu dní.
Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
„Vrcholem arogance je pak vyhlášení nálezu pouhých 19 hodin po jeho přijetí (aniž by však bylo soudcům dáno k dispozici jeho konečné znění), snad aby nebyl poskytnut patřičný prostor disentujícím soudcům k sepsání odlišného stanoviska,“ protestují dále soudci.
Je to podle nich velmi ponurý obraz o Ústavním soudu Pavla Rychetského.
Poté se disentující soudci pouštějí do ještě nezvyklejších úvah, když naznačují politické souvislosti mnohaletého otálení. Soudce Filip prý dlouhé měsíce „čekal“, jak dopadnou návrhy opozičních stran na změnu volebních pravidel.
„Soudce zpravodaj promeškal dobu pro předložení vyhovujícího návrhu, a to bez ohledu na skutečnost, že volby byly již vyhlášeny. Je snad nesporné, že ‚zbourání‘ volebního systému 8 měsíců před volbami vyvolá velké politické pnutí a nejistotu, zda se do nadcházejících voleb podaří přijmout novou zákonnou úpravu, což může – při neúspěšném výsledku zákonodárného procesu – podlomit důvěru občanů ve fungování demokratického systému,“ varují soudci.
Ti následně zpochybňují i právnické vývody stanoviska, od kterého se ostře distancují. Například je udivilo, že Ústavní soud sám konstatuje, že o uzavíracích klauzulích pro koalice už jednou jednal. Bylo to v roce 2001, když podával ústavní stížnost prezident Havel. Tehdy soud konstatoval, že tyto klauzule jsou v pořádku. Nyní změnil názor s jakýmsi nejasným zdůvodněním na plynutí času, aniž by bylo vysvětleno, co se od roku 2001 vlastně změnilo a proč by tehdy akceptovaná klauzule nyní měla být protiústavní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
