Až 190 bank ohrožených. Na účtu dobré, na trhu špatné. Je toho víc

27.03.2023 16:16 | Ze sítí

„Je možné jednoduše říci, že ne Rusko, ale naši západní politici a média proti svému obyvatelstvu vedli a vedou hybridní válku,“ píše ekonom Pavel Šik a hodnotí, že sankce uvalené na Rusko toho prý příliš nezměnily. „Obyčejní Rusové sankce nepocítili, a tudíž netlačí na svou vládu, aby válku ukončila,“ shrnuje, že sankce v Rusku nevyvolaly protiválečné nálady. Na svou sankční politiku tak podle něj doplatil zejména Západ, který se prý stal „zlodějem surovin chudších zemí“. Vážné varování mezitím přišlo k americkému bankovnímu sektoru. Může prý zkolabovat až 190 bank.

Až 190 bank ohrožených. Na účtu dobré, na trhu špatné. Je toho víc
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Banka, z níž bylo odvezeno za občanské války v Rusku carské zlato

Anketa

Má Marian Jurečka vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 31386 lidí
Podle názoru Šika se sankce uvalené na Rusko neprojevily tak, jak bylo prezentováno. „Sankce válku nezastavily, stále probíhá a nevypadá to, že by sankce na její intenzitě něco změnily. Když se začalo se sankcemi, začal jsem je kritizovat. Mým názorem, který se nezměnil, bylo a je, že sankce se nikdy neosvědčily jako prostředek k tomu, co měly zaručit, jen uměle narušují velice komplikovaný stroj světového obchodu a způsobují otřesy,“ komentoval s tím, že mělo být na Rusko uvaleno celkem čtyřikrát tolik sankcí než na Írán nebo pětkrát více než na KLDR.

„Ani v Íránu, ani v KLDR nepřispěly sankce k nějakým změnám, spíše zabetonovaly to špatné do ještě horšího,“ míní ekonom.

Obyčejní Rusové podle něj sankce nepocítili, a tudíž netlačí na svou vládu, aby válku ukončila. „O těch sankcích samozřejmě vědí, ale v běžném životě je nepozorují. Když jsem sankce poslední rok zpochybňoval a tvrdil, že nefungují a nic nezmění, zažil jsem si mnoho urážek. Ale o mě a mé ego, jak se někomu může zdát, tady vůbec nejde. Jde o lži o prázdných ruských supermarketech, o kolapsu ruského hospodářství, jde o sliby o účinnosti sankcí, jde o arogantní pohádky o západní hospodářské síle, které nám byly médii prezentovány,“ shrnul.

Vše je podle něj jinak. „Ne, není to tak, že Rusko proti nám vedlo hybridní válku skrze suroviny. Rusko vedlo a vede standardní válku proti expanzi vojenského bloku NATO a o tom se mělo od začátku jednat. Ale byly to naše, západní, sankce, které narušily desetiletí přirozeného vývoje světového obchodu,“ míní.

Rusko se skrze sankce podle ekonoma stalo hlavním dodavatelem levné ropy do Číny. „Saúdská Arábie byla odsunuta na druhé dodavatelské místo, ale to jí moc nevadí, nakupuje levnější ropu z Ruska k vlastnímu použití a její dražší ropu prodává nám,“ dodává též.

Úbytek vývozu plynu do Evropy prý sice „možná Rusku ekonomicky ublížil, ale zároveň asi nakopl projekty mezi Ruskem a Asií, které se připravují a o kterých se Evropě s celým Nordstreamem může jen zdát“.

„Rusko se do budoucna stane velkým hráčem na poli zkapalněného LNG plynu, vybuduje přímé plynovody pro celou Asii a podpoří její strmý ekonomický růst. Čína se díky západním sankcím mnohem rychleji stane největší hospodářskou silou světa. My jako morální a demokratický Západ jsme se kvůli sankcím stali zloději surovin chudších zemí, protože jim blokujeme tankery, které doposud vozily plyn k nim,“ zní od ekonoma.

Vyjádřil se také k aktuální ekonomické situaci v Evropě. Její hospodářství podle Šika není stavěné na „vysoké“ úrokové sazby centrálních bank, které musely vzrůst, aby došlo ke zkrocení inflace.

„Když se podíváme zpět na novinové titulky a výroky politiků za uplynulý rok, je možné jednoduše říci, že ne Rusko, ale naši západní politici a média proti svému obyvatelstvu vedli a vedou hybridní válku,“ píše Šik.

Problémy bankovního sektoru prý nejsou u konce

U konce podle některých ekonomů nemusejí být ani problémy evropského a amerického bankovního sektoru. Problémy – jež se do Evropy přelily zejména pádem Silicon Valley Bank (SVB), půjčující peníze převážně začínajícím technologickým společnostem, a poté i americké Signature Bank, nemusejí být zdaleka u konce.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je poměrně značné riziko, že se americký bankovní sektor dostane opět do úzkých, což má konstatovat i nová studie publikovaná americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu. „V kolapsovém stavu se může ocitnout až skoro 190 bank v USA,“ varuje.
Současná tržní hodnota aktiv amerického bankovního systému má být totiž podle této studie o dva biliony dolarů nižší než jejich hodnota účetní. „Důvodem je to, že jednotlivé banky drží majetek, například dlouhodobé vládní dluhopisy nebo hypoteční zástavní listy, jehož cena v důsledku výrazného růstu úrokových sazeb napříč ekonomikou poměrně dramaticky klesla. V jejich účetnictví je ovšem stále vykázána cena před tímto propadem, neboť se vychází z předpokladu, že banky budou dané cenné papíry držet až do splatnosti. To ovšem není zaručeno, jak ukázal případ zmíněné Silicon Valley Bank,“ shrnul Kovanda a připomenul, že pádu této banky předcházelo, že musela část svých cenných papírů prodat za tržní cenu, tedy pod původní, účetní cenou, aby měla na výplatu peněz vkladatelů.

Právě prodej „pod cenou“ přilákal i nechtěnou pozornost a následoval „nájezd“ klientů, kterému už banka nedokázala čelit.

Kovandu upozornil, že Silicon Valley Bank vykazovala relativně velmi vysoký podíl nepojištěných vkladů, což způsobilo nemalou paniku u jejích klientů. „Zmíněná studie Národního úřadu ekonomického výzkumu vyvozuje, že pokud jednotlivé banky v USA přijdou jen o polovinu svých souhrnných nepojištěných vkladů, je v USA ohroženo kolapsem takřka 190 bank. Podle pátečních dat americké centrální banky přitom v druhém březnovém týdnu nastal historicky vůbec největší odliv vkladů z malých bank,“ upozorňuje ekonom.

Americká ministryně financí Janet Yellenová sice minulý čtvrtek zopakovala, že je připravena přijmout další opatření, aby zajistila, že bankovní vklady Američanů zůstanou v bezpečí i v situaci, kdy v bankovním systému dochází k otřesům, uvedla však zároveň slova o selhání, představující systémové riziko, což by mohlo vyvolat otázky, zdali není bezpečnější přesunout nepojištěné vklady do velkých bankovních ústavů, jelikož ty jsou „příliš velké“ na to, aby padly.  

„Nástroje bychom mohli znovu použít pro instituci jakékoli velikosti, pokud bychom usoudili, že její selhání by představovalo systémové riziko,“ uvedla Yellenová podle Reuters, čímž de facto avizovala, že by federální regulátoři mohli v budoucnu převzít jakoukoli velkou americkou komerční banku, která se ocitne v potížích.

Americká banka First Citizens pak v pondělí oznámila, že převezme vklady a úvěry, které po SVB zůstaly, od Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC). Aktiva mají celkovou hodnotu 72 miliard dolarů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Lidi, hlavně nezapomínejte že ODS, TOP, lidovci, piráti a STAN, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseLexu , 27.03.2023 16:29:46
žádný Fiala, Rakušan, Pekarová, Jurečka či Bartoš.

|  15 |  0

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…