Kauzu Koněv uvedla moderátorka slovy ministra Tomáše Petříčka, že „vztahy s Moskvou momentálně nevzkvétají“. „Je to nesmírně zajímavý fenomén, kdy lokální politici a privátní média ovlivňují zahraničněpolitickou agendu státu,“ komentoval Ivan Hoffman.
Komplikované je to zejména pro vládu, která nechce vstupovat do komunální politiky, protože samospráva má být suverénní, a už vůbec nemůže zasahovat do médií, protože by se okamžitě ozval křik o narušování svobody slova. Na druhou stranu pak musí řešit pokažené vztahy s Ruskem.
Kauza je podle Hoffmana „zpravodajskou hrou“, ze které ale nakonec nic nebude. Těžko si lze představit, že by se kvůli tomu balil ruský velvyslanec, a na druhou stranu se nedá čekat, že by nám proto Rusové zavřeli kohoutky s plynem.
V celé věci podle něj jde hlavně o image některých lokálních politiků, kteří chtějí vypadat jako rebelové. A Rusko je dnes takovým ideálním „Goliášem“, na kterého se coby David mohou osmělit. Samotnému Hoffmanovi, který před Listopadem 1989 zažil perzekuci od komunistického režimu, to připadá spíše jako „hra ne rebely“.
„Teď jsem slyšel, že dostávají policejní ochranu. Já bych se na jejich místě zlobil a byl bych naštvaný. Protože s policejní ochranou bych si nepřipadal jako rebel, kterého všichni obdivují, ale spíš jako bačkora, která neumí nést odpovědnost za to, co natropil.“
Ivan Hoffman v listopadu 1989
Jako daňový poplatník by navíc uvítal, kdyby náklady na ochranu starostů nebyly hrazeny ze státního rozpočtu, ale aby je zaplatily příslušné městské části nebo hlavní město. A vůbec nejlepší by bylo, kdyby se faktura poslala do stran, které je na radnici vyslaly.
CELÝ ROZHOVOR SI POSLECHNĚTE ZDE
Ministr zahraničí Tomáš Petříček obvinil Rusko, že politizuje historické otázky. Hoffman se nadechl ke komentáři, ale redaktorka mu do něj raději skočila dotazem, jak hodnotí postoj Moskvy k soše maršála Koněva. Hoffman vzpomněl slov geopolitického analytika Andora Šándora, že pro Rusko je to citlivá věc, a kdyby nebyla, tak by se tu o sochu Ivana Koněva nikdo nezajímal. „Mám pocit, že jim právě o tuto ostrou reakci Moskvy jde, že je to cílená provokace,“ pravil na adresu pražských komunálníků. A tato provokace měla úspěch.
A pak moderátorka strnula při Hoffmanových slovech: „Když už máme svobodu slova, tak bych poznamenal něco o BIS.“ Dodal, že by si to u mocných lidí z tajných služeb nerad rozházel, ale nemůže zamlčet svůj dojem: „Já současnou Bezpečnostní informační službu vnímám jako filiálku CIA v České republice.“ Moderátorka přiškrceným hlasem poznamenala, že jsou to silná slova, ale Hoffman opáčil, že svoboda slova se vztahuje i na ta silná.
1989: Ivan Hoffman jako host americké písničkářky Joan Baezové
A pokračoval: „Takže já rozumím tomu, že nás BIS varuje právě před Rusy a Číňany, protože to je geopolitická konkurence Američanů. A s těmi jsou zadobře, od těch dostávají vyznamenání za zásluhy. Často se tu mluví o tom, že to je ‚spřátelená služba‘," připomněl.
Hoffman si při těchto slovech vždycky vzpomene na generála De Gaulla, který říkal, že přátelství existuje mezi lidmi, kdežto mezi státy existují jen zájmy. „My dnes prožíváme takovou dobu, kdy jsme orientováni na jednoho partnera a s tím spojenectvím přebíráme i jejich nepřátele.“ Hoffmanovi se to moc nelíbí, je prý spíš stoupencem diplomacie, ve které se korektně vychází se všemi, máme svou hrdost, ale neuchylujeme se k provokacím druhých.
„Tito tři komunální politici určitě nejsou mí hrdinové,“ uzavřel. Poté moderátorka raději přešla k jinému tématu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
