Za lepším výsledkem je podle MF i ekonomů především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. „Hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku tak lze spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 20 miliard korun a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů rovněž o zhruba 20 miliard korun,“ informovalo MF.

U výdajů se podle ministerstva pozitivně projevilo řízení obsluhy státního dluhu, což vedlo proti plánům k úspoře 4,5 miliardy korun.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška bylo lepší než plánované hospodaření způsobeno především silným růstem zaměstnanosti a mezd, který se promítl do vysokého přírůstku sociálního pojistného. „Stejná příčina pak umožnila solidní růst spotřeby, který se odrazil ve výběru DPH. Na straně výdajů přispěly k lepšímu výsledku oproti očekávání nižší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu,“ uvedl.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1 403,9 miliardy korun. Celkové výdaje vzrostly o 121,2 miliardy na 1 401 miliardu korun. MF upozornilo, že nejvíce překročily rozpočet příjmy z rozpočtu EU, o 49,2 miliardy korun. Zároveň naplánovaný rozpočet převýšily i výdaje, které byly ze státního rozpočtu předfinancovány a určeny na společné programy EU a ČR, a to o 44,1 miliardy korun.

Schillerová upozornila, že ministerstvo při plánování rozpočtu vychází z odhadů v makroekonomické prognóze. „Když ministerstvo vytváří plán státního rozpočtu, tak vychází z určitého konzervativního odhadu příjmů v makroekonomické prognóze. A vždy se pohybujeme ve středu odhadů jednotlivých institucí,“ uvedla.