Ohledně pnutí v koalici prezident hovořil i o vztahu mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem financí Andrejem Babišem. Předseda ČSSD si totiž stěžoval, že Babiš využívá k tlaku svá média (například MF Dnes či Lidové noviny). Zde Zeman Sobotkovi poradil, aby si takového tlaku nevšímal.
Prezident se také rozhovořil o samotném ministrovi Babišovi. „Já sice tuto možnost nevylučuji, ale kladu si otázku: Když jste úspěšný jako pianista, budete nutně úspěšný jako chirurg?“ nadhodil. Podle něj totiž vztah mezi ekonomikou a politikou může být podobný jako mezi klavírním koncertem a operací.
Na druhou stranu ale podle něj Babiš už není podnikatel, protože se vzdal vedoucích funkcí v Agrofertu. „Pan Babiš je v této fázi rentiér,“ glosoval Zeman. „Jestli je, nebo není ve střetu zájmů, se ukáže na každém konkrétním návrhu zákona, který bude v Poslanecké sněmovně projednáván,“ dodal.
Nadpoužíváme pojmu „krize", jde o pouhý konflikt
Co se týče situace v koalici, která má odlišné názory na několik nedávných problémů, například Důl Paskov, si ale Zeman nemyslí, že by šlo o nějaký enormní spor. „My nadpoužíváme pojmu ‚krize‘, a používáme ho i tam, kde se jedná o pouhý konflikt,“ míní. „Je to běžný koaliční spor, který je poněkud nadhodnocován, jak se nám blíží evropské volby,“ dodal.
Ing. Miloš Zeman
Podle Zemana se totiž ve volbách do Evropského parlamentu bude hojně využívat domácích témat, ačkoliv by se měla řešit témata celoevropská. Ve výsledku tak mnoho stran bude volby využívat akorát k tomu, aby si zadarmo udělaly mediální kampaň.
„Z těch 38 nebo kolika stran nebo hnutí má reálnou šanci proniknout do Evropského parlamentu tak pět,“ míní prezident. Nepůjde podle něj ale jen o parlamentní strany. „Jistě bude kandidovat Strana svobodných občanů Petra Macha, kterou bych započítal do té pětice,“ uvedl Zeman.
On sám bude volit kandidáta ČSSD, sociologa Jana Kellera. Mnoho dalších kandidujících stran má ale podle něj až bizarní názvy, které o daných stranách leccos prozrazují.
Když Rusko vtrhne na Ukrajinu, skončí legrace. Pak by NATO mělo konat
Prezident se v Hovorech z Lán zmínil i o situaci na Ukrajině. Sám by eventuelně podporoval, aby na území Ukrajiny vstoupily jednotky NATO – ovšem v krajní situaci. „V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace. A tady bych se přimlouval nejen pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území," uvedl Zeman.
Fotogalerie: - Ki-mun a Zeman
Fotogalerie: - Zeman v Srbsku
Západ by se podle něj měl smířit s tím, že Krym se Ukrajině v blízké době nevrátí. „Nevytvářejme obklíčené pevnosti. Nevracejme se ke studené válce a cynicky řečeno: Provádějme ideologickou diverzi,“ dodal.
„Víte, já patřím spíše k těm, kteří se snaží pochopit připojení Krymu. Jednak z toho důvodu, že tam bylo hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954. Jak víte, Krym Ukrajině nikdy nepatřil. A jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva to připojení přála," řekl k samotnému připojení. Zároveň však vyzval k jasnému dodržení toho, že Rusko nebude chtít i východní Ukrajinu.
Prezident také krátce zavzpomínal na svůj odchod z ČSSD. „Mě z trůnu nikdo nesvrhl, já jsem odešel,“ zdůraznil s tím, že navíc byla v té době strana na vrcholu. Zamyslel se v souvislosti s tím i nad tématem „velkých osobností“ v politice. „Velké osobnosti si nemůžete vynutit. Velké osobnosti se někdy rodí jednou za deset let, jednou za padesát let, ty největší jednou za sto let,“ popisoval Zeman.
Pro ilustraci pak citoval i bývalého prezidenta Václava Havla. Ten podle jeho slov ukazoval na pět mladých „nadějných" politiků, kterými byli Stanislav Gross, Martin Bursík, Petra Buzková, Pavel Bém a Michal Lobkowicz. A kde teď tito lidé jsou? Podle Zemana by se politické osobnosti neměly nutně hledat v okolí předsednictva, vzejdou spíše z okruhu lokálního – tedy jako úspěšní starostové či hejtmani.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Pavlína Nouzová
