Beseda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se uskutečnila v úterý odpoledne. Uspořádala ji Katedra politologie a evropských studií, EUTIS, o. p. s. & Česká asociace pro evropská studia. Do jedné z poslucháren se vměstnala asi stovka studentů. Akcí provázel politolog Pavel Šaradín.
Evropa se musí stát emocí
Oba kandidáti nejprve představili své vize. „Zpěvák skupiny U2 Bono na kongresu Evropské lidové strany řekl, že Evropa je myšlenka, která se musí stát emocí. Jiní to už dříve vyjádřili slovy, že máme Evropu, ale nemáme Evropany. To je jeden z palčivých problémů, na kterém bude potřeba zapracovat,“ řekl na úvod besedy lídr KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu Pavel Svoboda s tím, že výzva je pro něj i pokusit se změnit nelichotivý pokles důvěry občanů v Evropskou unii.
Posléze připomněl sobotní návštěvu někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira v Praze, který na britské ambasádě řekl, že důvodem existence Evropy na počátku byl mír a teď je to moc, potřeba prosazovat společné zájmy v našem globalizovaném světě. „Zájmy, na nichž Evropa musí zapracovat, jsou jak ekonomické, tak i bezpečnostní. Každému je jasné, že měna, a zejména společná měna, může fungovat tehdy, pokud je založena na fungující hospodářské politice,“ dodal Svoboda, který je odborníkem na evropské právo.
Kdo chce mít vliv, musí mít i prostředky
Podle něj je také potřeba reagovat na situaci, kdy Spojené státy vojensky opouštějí Evropu, a nespoléhat se jen na jejich pomoc, jak tomu bylo dosud. „To se projevuje ve financování. Výdaje na hlavu na vojenství jsou tuším ve Spojených státech osmkrát vyšší než v Evropě. I Česko bude muset přiložit peněženku k dílu. Náčelník generálního štábu Petr Pavel konstatoval, že jestli to půjde s rozpočtováním naší armády tak jako doposud, časem se stane součástí technického muzea,“ uvedl s tím, že to všechno bude vyžadovat reformu Evropské unie.
„Souhlasím s prezidentem Zemanem, který uvedl, že bude potřeba větší koordinace na armádní úrovni, patrně, že by se mohlo jít cestou specializace a propojení armád tak, aby se vytvořila skutečná síla, kterou Evropa může mít k dispozici. Nejde o to tu sílu použít, ale je důležité ji mít. Protože to je to, co v krizových momentech dává státu skutečnou váhu. Kdo chce mít vliv, musí mít také prostředky, jimiž je schopný tento vliv zaštítit,“ prohlásil před studenty kandidát KDU-ČSL.
Pavel Telička k otázce společné evropské armády doplnil, že je nezbytné začít se zabývat tím, zda je Česká republika připravena věnovat na výcvik a vyzbrojení své armády jiné prostředky, než jaké poskytuje v tuto chvíli.
Klaus nám vtloukal do hlavy, že se rozpustíme, ale…
Poté bývalý eurokomisař promluvil o tom, jakým způsobem je u nás nahlíženo na Evropskou unii. „Současná schopnost vnímat Evropskou unii u nás je velmi nízká. Evropská unie je něco velmi těžko uchopitelného, velmi vzdáleného. Je to něco, co je nálepkováno našimi politiky jako téměř zlo, které vytváří neskutečnou byrokracii, a když něco potřebujeme, tak nám EU šlápne na kuří oko a servíruje spoustu věcí, kterými nám život ztěžuje. My jsme ale součástí Evropské unie, jsme u kormidla. Já neříkám, že u něj máme tu největší svalovou hmotu a že klepne Němce, Francouze a Brity přes ruce a zatáhneme jedním směrem, ale není to tak, jak se nám v minulosti snažil Václav Klaus vtloukat do hlavy, který říkal, že se rozpustíme v Evropské unii jako kostka cukru v šálku kávy,“ sdělil přítomným Telička.
A pokračoval: „Nemám tu zkušenost, že bychom nemohli věci ovlivnit, a to tehdy, pokud máme jasno, jaké jsou naše zájmy. To, co Česká republika v posledních letech dělala, je, že spíše pouze okopávala kotníky, ztrácela sebevědomí. Na jednu stranu budíme dojem, že jsme velmi sebevědomí, ale ve skutečnosti v jednání a v přítomnosti institucí to sebevědomí velmi rychle ztrácíme. Jakoby se tam naši představitelé necítili dobře. Pokud nám pak politické elity říkají, že mají pramalý vliv, dost těžko očekávat, že to veřejnost bude vnímat odlišně.“
Telička chce vrátit EU do povědomí lidí
„Neříkám, že Evropská unie je ráj na zemi. Neříkám, že celá řada rozhodnutí a právních norem, které jsou přijímány, se někdy nezabývají zbytečnostmi a nepřináší dopady, které jsou hmatatelné třeba v podobě určitých obstrukcí, zátěže a překážek. Nicméně poprvé v historii je Česká republika geopoliticky ukotvená v nějaké sféře stability mezi naším východním sousedem – mocností, která se dnes projevuje na Ukrajině – a samozřejmě i mezi zeměmi, s nimiž máme společnou bolestivou historii, tedy s Německem. V tuto chvíli neřešíme problém bezpečnosti, neřešíme problém míru. My to bereme jako samozřejmost,“ uvedl dále Telička s tím, že úkol číslo jedna je pro něj vrátit EU do povědomí lidí. „Ne však marketingovým způsobem, nikoliv líčením toho, jak úžasná je to entita, ale jako něco, co ovlivňuje každý den náš život, má na nás dopad, a my zatím nemáme tu ambici mít dostatečný vliv a dění v unii ovlivňovat do té míry a tím směrem, který je pro nás přijatelný či dokonce přínosný,“ doplnil Telička.
Fotogalerie: - V Evropě jsme jako doma
EU nefunguje optimálně
Evropská unie podle něj nefunguje optimálně. V době globální finanční krize nebyla schopna vytyčit směr a přijít s určitou vizí. „Není to náhoda. Evropské státy jsou v tuto chvíli určitě slabší, než byly před patnácti a dvaceti lety. Z úst českých politiků slyšíme, jak se Evropská unie stává federálním superstátem, jak pozbýváme suverenity. Ale realita je poněkud odlišná. Členské státy se samy snaží vytvářet překážky a projevuje se tu národní egoismus některých členských států."
Politické elity představují problém
Problém je podle Teličky opět v politických elitách. „Schröder a kancléřka Merkel nejsou Kohl. Sarkozy, natož Hollande nejsou Mitterand. Nejsou a nebyli lidmi, kteří měli politickou odvahu vytyčit nějaké cíle, měli vizi, dokázali ji naplňovat a uvědomovali si, v čem je podstata Evropské unie a že je tu veřejnost, která musí cítit, že je z členství nějaký benefit. Zároveň se ale dokázali shodnout na tom, co je podstatné pro Němce, Francouze a další národnosti,“ řekl lídr hnutí ANO s tím, že chce zefektivnit fungování evropských institucí.
Problém máme teprve, když je norma přijatá
Poté byla řeč o administrativní zátěži. „S ní máme největší problém bohužel až v momentě, kdy je právní norma přijatá v Evropské unii, pak přijde do českého Parlamentu, kde z ní poslanci se svou tvořivostí dokáží udělat větší balvan, než kterým případně byla. V okamžiku, kdy v Evropské komisi vzniká záměr něco regulovat, něco upřesnit, změnit, to je ta chvíle, kdy máme umět zasáhnout, kdy čeští poslanci mají říct, že tato norma pro nás může být problém,“ myslí si Telička.
V diskusi padl mimo jiné dotaz týkající se konkurenčních, zejména populistických stran, které nabízejí rychlá a jednoduchá řešení typu vystoupení z Evropské unie. „Žijeme ve složité době se složitými výzvami a ti, kdo přicházejí a velmi nahlas dávají k dispozici jednoduchá řešení, tak mohou získat hodně hlasů. Obávám se, aby se z Evropského parlamentu nestal protievropský,“ reagoval Svoboda.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
