K souhlasu podle vyjádření senátorů přispělo to, že Sněmovna neschválila kontroverzní návrh Pirátů, aby advokáti a obdobné profese museli poskytovat údaje i pro vnitrostátní správu daní. Podle odpůrců by to znamenalo zásah do zákonem stanovené advokátní mlčenlivosti.

Novela daňového řádu na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musejí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní.

Ministerstvo nad rámec směrnice v novele prosadilo, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Podle kritiků včetně České bankovní asociace je to výrazné prolomení bankovního tajemství, ze členů senátního výboru se ale k tomuto názoru nikdo nepřipojil. Podle dosavadních pravidel byly tyto informace určeny primárně pro Finanční analytický úřad. Nově by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce či pracovníci celní správy.

Všechny tyto subjekty mají podle bankovní asociace postavení ‚správce daně‘. Lze tedy očekávat významný nárůst počtu dotazů. Zatímco v rámci FAÚ s nimi pracuje v zabezpečeném režimu několik desítek analytických pracovníků, zaměstnanců ‚správců daně‘ je téměř 20 000, sdělila asociace ČTK.

Poslanci z návrhu novely vyřadili povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti se navíc nebudou vztahovat na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství navíc bude žádat o informace příslušnou profesní komoru.